Czech Free Press

Soto Cano je zároveň domovským letištěm honduraského letectva (protože výcvikovým). Zelaya osobně je stíhán za to, že volební lístky pro onu "čtvrtou volební urnu"-quarta urna, mu vytiskli a rozdistribovali v zemi Venezuelci, přičemž na lístku sí-no bylo uvedeno:República Bolivariana de Honduras, místo Rep. de Hon. Je to stejné, jako kdyby u nás Míla Singer nechal vytisknout třeba dvoustovku, kde by místo česká národní banka byla čung-kuo...čili čínská...Ostatně, zatím chrání Zelayu diplomatický pas (honduraský) a vliv Porfírio Lobo Sosy, kterého dvakrát po sobě jmenovitě volilo přes milion voličů. Každopádně Chávez má možnost chybu napravit, a zaplatit 1,2 mil. USD co stály "volební lístky". Manuel Zelaya opovrhl funkcí poslance Parlacenu v Guatemala City, a tak teď žije v Sto Domingu (jako vládní host Lionela Fernandéze, čili grátis s ostrahou pro sebe a rodinu) a připravuje, protože je od 8.3. t.r. "politickým ředitelem Petrocaribe"(jmenován Chávezem)- "venezuelské převzetí" Refidomsy, čili Refineríi Dominicany de Petroleo S.A.. Caracas už na burze (fuj ty kapitalistické metody)koupil pár procent (říká se 2,5%) akcií, ale Fernandezovi chce dát 130 mil. USD za 49% akcií. Prezident se tím "nabalí", Venezuelci dostanou rafinerii, do níž se Dominikánci zavázali investovat ještě 400 mil. USD(sic!!!) a ve výsledku budou mít obyvatelé Hispanioly velké"nic", protože země (Rep. Dominicana) nemá zásobníky na naftu, benzín, natož pro LPG,které Refidomsa zkapalňuje. Takže, do 72 hodin (pokud budou Venezuelci chtít) nezbude v zemi ani slza PHM. Lisandro Macarrula (Národní podnikatelská rada Sta Dominga) o tom napsal studii, ale s ohledem na inabilitu zdejších čtenářů je zbytečné sem mačkat odkaz. Závěrem tedy: Zelaya si způsobil problémy ve vlastní zemi, na což armádní velitelé (které sám povýšil a jmenoval do funkcí) reagovali klasicky po jihoamericku: "vyhnáním šéfa". A člověk, který se stal doma "troublemakerem",teď zastupuje zájmy cizí země (ekonomicko-politické) v zemí další, ostrovní..P.S. Logicky. Lobo Sosa ty pány penzionoval.

A my Češi zase mlátíme cikány

klasický spin

Drahá TEN, měla byste trochu rozvinout tu úvahu o dvoustovce. Skutečně máte za to, že by si "čung - kuo" na bankovkách nikdo nevšiml? Ani ten Singer, ani v tiskárně cenin, ani na peněžních přepážkách, nikdo ... musela by přijít až TEN a demaskovat čínské spřežence. No, a stejně je to s údajnými volebními lístky. To za prvé.

A za druhé, TEN, někde si najděte, jak to bylo s tím referendem a kdy se mělo konat. Zjistíte, že se mělo konat spolu s prezidentskými volbami v Hondurasu. Vám to nedojde, TEN, ale takové referendum by bylo Zelayovi platné jako mrtvému kabát: kandidovat nemohl, referendum by případně začalo platit až tehdy, kdy by byl prezidentem někdo jiný.

To referendum totiž nemělo vůbec nic společného s pokusem o (nelegální) znovuzvolení Zelayi. Někdo tu skutečně ztrácí smysl pro realitu a slepě věří propagandě a manipulacím, které mají odůvodnit honduraský puč.

podporou US, následuje represe, která trvá dodnes. Sedm zabitých novinářů jen za 3 měsíce podle AI. Stovky lidí zatčeny, mučení, znásilňování atd.

MMJ proč se nepochlubit s tím, že s tím co prosazoval Z. souhlasila většina Hondurasanů...?

univerzalni padouch chavez nastoupil v novinarskem konformismu a hlavne propagande na misto fidela.
tak to berte danieli.

„To, co jsme si mysleli už od samého počátku, bylo potvrzeno. Za převratem stály USA,".

Podle Zelayi je „honduraský národ spolehlivým svědkem role, jakou roli v této tragické události sehrály ekonomické zájmy Spojených států". Svržený prezident naznačil, že mezi motivy puče byly jeho blízké vztahy s venezuelským prezidentem Hugo Chávezem a snaha přeměnit vojenskou leteckou základnu Soto Cano, kterou USA využívají, ale neovládají, v civilní letiště".

"ale s ohledem na inabilitu zdejších čtenářů je zbytečné sem mačkat odkaz." Paní TEN ,sebevědomí takto možná získáte, ale respekt sotva.

Non lo so, sono un cretino

In Honduras, the National Popular Resistance Front (FNRP), a coalition that grew out of resistance to the coup, was planning a series of events for June 28 and the days leading up to it. The front has collected more than 1.2 million signatures calling for Zelaya's return from his exile in the Dominican Republic and for the convocation of a constituent assembly to rewrite the 1982 Constitution. The coup halted a nonbinding referendum scheduled for June 28, 2009 that would have asked voters if they wished to vote on a constituent assembly in the national elections to be held on Nov. 29, 2009. (La Jornada, June 27 from AFP, DPA, Reuters)

V zemi se loni 28. června měly uskutečnit volby, zda vyhlásit, či nevyhlásit referendum o změně ústavy. Řada chudých lidí cítila, že stávající ústava upřednostňuje velké korporace a bohaté vlastníky půdy před jejich zájmy. Díky této ústavě preferující movité a mocné zde existuje jedna z největších propastí mezi bohatými a chudými v Latinské Americe. Washington a honduraská elita byli rovněž pobouřeni tím, že prezident Zelaya podepsal dohodu, díky níž se mohl připojit k Bolivarian Alternative for the Americas (ALBA). Zelayův návrh přeměnit leteckou základnu Soto Cano - historicky důležité místo pro americkou základnu - na tolik potřebné civilní letiště, se ve Washingtonu setkal s nelibostí, stejně jako jeho neochota podpořit privatizaci telekomunikačního průmyslu.“ Quigley tvrdí, že by se převrat v zemi neuskutečnil bez klíčové podpory Spojených států, nehledě na stranickou příslušnost. Samotný Zelaya v otevřeném dopise napsal, že za převratem stál Washington. Toto tvrzení podpořil i nezávislý novinář Gerardo Torres s tím, že se tři týdny před převratem bývalý americký ambasador v Hondurasu John Negroponte a stávající velvyslanec Hugo Lorenc setkal s hlavními lídry z obchodních a vojenských kruhů včetně zástupců evangelické a katolické církve, a jeden z přítomných zástupců tisku sdělil, že se na tom setkání o puči hovořilo. Takže o tom věděl i Lorenc. Obamova administrativa později uznala jinak velmi hořce odsuzované volby, z nichž vzešla propučistická vláda, přestože je bojkotovala velká část obyvatelstva.

Ihned po státním převratu se v zemi rozpoutaly represálie, které postihly členy občanského hnutí The National Front of Popular Resistence (FNRP) a dalších grassroot hnutí – bezzemků, farmářů, žen, homosexuálů, odborářů atd. Vládnoucí junta také odpověděla vraždami, masivním zatýkáním, bitím, znásilňováním, mučením a pronásledováním soudců a novinářů. Podle zprávy Amnesty International bylo od března zavražděno sedm novinářů a další čelí výhrůžkám smrtí. Reportéři bez hranic označili Honduras za nejnebezpečnější zemi pro novináře. Organizace Committee of Family Members of the Detained and Disappeared in Honduras (COFADEH) potvrdila v únoru celkově 40 úmrtí souvisejících s násilným převratem.
Přesto zde nadále působí odpor proti nelegitimní vládě, který sílí a šíří se po celé zemi, ačkoliv se jeho činnost v očích západních elit neodehrává. http://www.democracynow.org/2010/6/28/one_year_after_coup_honduras_repression

Honduras se tak vedle Kolumbie a Peru – dalších z nejrepresivnějších režimů na západní hemisféře –


http://www.blisty.cz/2010/7/2/art53326.html