Německo: Osekávání svobody tisku?

Ve zjevném pokusu zamést pod koberec nedávnou dvojitou vraždu v Hamburku úřady tento příběh cenzurovaly. Také udělaly razie v bytě svědka, který natočil video zachycující vraždu, a v bytě blogera, který video nahrál na YouTube.

Vražda, která se objevila ve zprávách po celém světě, se stala ráno 12. dubna 2018. Útočník Mourtala Madou, 33letý ilegální imigrant z Nigeru, pobodal nožem ve stanici metra v Hamburku svou bývalou německou přítelkyni, identifikovanou jako Sandra P., a jejich společnou roční dceru Miriam. Dítě zemřelo na místě, její matka zemřela později v nemocnici. Oběma vraždám přihlížel tříletý syn Sandry P.

Podle státního zastupitelství Madou - který nejdříve z místa činu uprchl, ale pak zavolal policii a krátce poté byl zatčen - jednal "ve hněvu a z pomsty", protože den před událostí soud zamítl jeho žádost, aby dcera byla svěřena do společné péče oběma rodičům, tedy i jemu, nejen své matce.

Později se ukázalo, že Madou Sandře P. několik měsíců vyhrožoval, že ublíží jí i dítěti. Vrchní státní zástupce novinářům řekl, že policie stížnosti ženy prošetřila, ale dospěla k závěru, že "hrozby nebyly míněny vážně" a případ dále nesledovala.

Kromě toho soudce o půl roku dříve v říjnu 2017 zrušil zákaz přiblížení se k ní, kterého Sandra P. proti Madouovi dosáhla o dva měsíce dříve, s odůvodněním, že neviděl "žádné důkazy", že jí Madou vyhrožoval. To se stalo v době, kdy se Madouovy výhrůžky vystupňovaly a kdy jí výslovně oznámil: "Zabiju dceru a potom zabiju tebe!"

Detailem o vraždách, který nikdy nebyl oficiálně přiznán, je, že se Madou zjevně pokusil dítěti uříznout hlavu. O tomto detailu se zmínil cestující - ghanský občan Daniel J., zpěvák gospelu v evangelickém kostele v Hamburku, který přišel na stanici metra krátce po útoku a natočil celou scénu na svůj telefon. Ve videu můžeme vidět policisty vyslýchající svědky a záchranáře obklopující to, co se zdá být batoletem. Daniel J. v angličtině říká: "Ach můj bože, to je neuvěřitelné. Ach Ježíši, ach Ježíši, ach Ježíši. Uřízli hlavu dítěti. Ach můj bože. Ach Ježíši."

Bloger z Hamburku Heinrich Kordewiner video objevil na facebookové stránce Daniela J., a nahrál jej na YouTube.

O několik dní později přišli do Kordewinerova bytu státní zástupci a policisté z jednotky kybernetické kriminality hamburské policie se soudním příkazem k domovní prohlídce a zabavili mu počítač, mobilní telefon a další elektroniku, a údajně hledali "důkaz" o "zločinu". Kordewiner byl - a stále je - obviněn z: nahrání videa na You Tube.

Kordewiner a jeho spolubydlící řekli Gatestonu o razii, která se konala v 6:45 hodin. Podrobně vylíčili, že když poprvé odmítli otevřít dveře, tak je policie otevřela násilím - a prohledala dokonce i pokoj spolubydlícího, ačkoli se na něj soudní příkaz k domovní prohlídce zjevně nevztahoval.

"Policista řekl, že by také mohl hledat paměťové SD karty," řekl Gatestonu spolubydlící. "Zatímco se prohrabával knihami na mé poličce, tak mi naznačil, že by mohl celý náš byt obrátit vzhůru nohama. Řekl mi, abych se uvolnil."

Podle soudního příkazu k domovní prohlídce je Kordewiner obviněn z toho, že "narušil soukromí" oběti vraždy v rozporu s § 201a německého trestního zákoníku. Tento takzvaný "paparazzi paragraf", jehož uzákonění navrhl Heiko Maas (v současné době německý ministr zahraničních věcí), který byl jako ministr spravedlnosti zodpovědný za německý zákon o cenzuře internetu, je sotva známý a zřídka uplatňovaný paragraf, schválený v roce 2015. Mimo jiné je podle něj nezákonné fotografování a natáčení situací, které "zobrazují někoho v bezmocné situaci". Tento paragraf, který měl údajně chránit oběti dopravních nehod před natáčením zvědavými čumily, byl velmi kontroverzní již v průběhu svého projednávání v roce 2014 a novinářské asociace jej kritizovaly, protože jej považovaly za ohrožení svobody tisku.

Když německý parlament projednával tento paragraf, tak jedním z deseti odborníků, kteří byli vyzváni k tomu, aby se vyjádřili k této záležitosti, byl Ulf Bornemann, vedoucí oddělení "nenávisti a podněcování k nenávisti" hamburského státního zastupitelství. Bývalá poslankyně a členka hnutí za občanská práva ve východním Německu Vera Lengsfeld v té době napsala, že Bornemann byl jediný, kdo přijal zákon bez výhrad. A dodala, že Bornemann řekl: "Proč by měla být data údajného podněcovatele k nenávisti chráněna?"

Bornemann v písemném prohlášení ocenil cenzurní zákon za vyslání "jasného politického poselství, že vláda je ochotna jednat proti zločinu z nenávisti na sociálních sítích". Bornemann byl součástí týmu, který provedl razii v bytě Heinricha Kordewinera.

Uvedený důvod razie - narušení práva na soukromí - je chatrný. Ve videu můžeme vidět jen nohy oběti a dokonce jen na okamžik. Jak zdůraznil deník Hamburger Abendblatt, záznam je "rozmazaný, filmovaný z dálky a neumožňuje identifikaci žádné osoby".

Mezitím zveřejnil server Welt online video, které ukazuje detailní záběry oběti – a které nepodnítilo státní žalobce k akci. Hlavním rozdílem mezi těmito dvěma nahrávkami se zdá být slovní komentář ve videu Daniela J. o uříznutí hlavy dítěte. Takže údajné narušení "práva na soukromí" se zdá být jen záminkou.

"Uříznutí hlavy"

"Tuto fámu nebudeme komentovat," řekla Gatestonu státní zástupkyně Nana Frombach, když jsme se na tento čin zeptali. Jediné, co byla ochotná připustit, bylo, že dítě utrpělo "vážná zranění krku". Když Gatestone uvedl, že na dotyčné video nelze použít §201a, protože neukazuje tváře obětí, odpověděla, že o tom "ještě nebylo rozhodnuto", a že razie byla založena na "počátečním podezření". Gatestone pak zmínil, že Kordewiner místo toho, aby nahrál video anonymně (což by pro něj bylo snadné), nahrál video na svůj kanál YouTube pod svým plným jménem, z čehož je jasné, že razie mající za cíl "najít důkazy" byla nejen přehnaná, ale i zcela zbytečná. Frombach uvedla, že nemá povoleno "komentovat podrobnosti týkající se probíhajícího vyšetřování", ale že se "zaručuje" za to, že příkaz k pátrání byl "schválen soudcem".

Jak mohou novináři podávat zprávy pod takovou cenzurou? Bylo by nezákonné natáčet scénu teroristického útoku? Frombach uvedla, že se nemůže "vyjádřit", zda by to bylo v dnešním Německu stále legální. Řekla: "Mohu pouze soudit konkrétní případy, ne ty, které se teprve stanou."

Libertariánská webová stránka Achse des Guten (Osa dobra) byla prvním médiem, které o razii informovalo. O dva dny později deník Hamburger Abendblatt napsal:

"Hamburský státní zástupce zuřivě stíhá blogera, který publikoval snímky tragédie ve stanici metra Jungfernstieg... Razie byla založena na paragrafu 201a, paragrafu, který rada tiskových a novinářských asociací považuje za problematický, pokud jde o svobodné zpravodajství."

Hamburger Abendblatt kritizoval "mlhavou formulaci" právního předpisu a "ještě mlhavější interpretaci ze strany státního zástupce", podle něhož: "Zákon stanoví, že nelze fotografovat ani filmovat bezmocné osoby."

Podle deníku Hamburger Abendblatt byly jeho zdroje "z bezpečnostního aparátu" překvapeny raziemi do bytů blogera a Daniela J. Státní zástupce, který razie nařídil, byl podle informačního zdroje deníku "v tomto případě moc horlivý" a "střílel z děla do vrabců... je překvapující, jak rychle byl vydán příkaz k domovní prohlídce, vzhledem k velkým obstrukcím, kterým čelíme každý den, i když se jedná o závažné zločiny".

V doprovodném komentáři editor deníku Hamburger Abendblatt Matthias Iken nazval razii "šílenou", protože "podněcuje spiklenecké teorie pravičáků". A zeptal se: "Kde tyto zákazy začínají a kam až zajdou?"

Mezitím bylo inkriminované video smazáno ze všech německých webových stránek a zablokováno pro uživatele internetu v Německu (i když je pro uživatele internetu v Německu stále přístupné na webových stránkách, které jsou mimo dosah německých úřadů).

Cenzura selhala

Pokud měly úřady v plánu cenzurovat zprávy a udržet informace o podříznutí batolete pod pokličkou, tak jejich plán nejen selhal, ale navíc se jim i vymstil. Vzhledem ke zprávám o razii viděly videozáznam tisíce lidí a stovky tisíc lidí slyšely o tomto zpackaném pokusu o cenzuru. Ještě horší pro rádoby cenzory je, že nevědomky odhalili ty detaily, které chtěli před veřejností skrýt. Soudní příkaz k domovní prohlídce - jehož kopie byla Kordewinovi předána - poskytuje podrobný popis vražd. Říká, že Madou "chtěl potrestat matku dítěte" a "obnovit nad ní silou svoji moc". S úmyslem zabít, Madou "náhle" vytáhl "nůž z batohu, bodl dítě do břicha a pak mu téměř úplně přeřízl krk".

Státní zastupitelství podléhá vládě Hamburku, která je tvořena koalicí Sociálních demokratů (SPD) a Zelených. Ministr spravedlnosti spolkové země Hamburk, Till Steffen, je členem Strany Zelení a za dobu výkonu své funkce byl spojován s mnoha skandály. Za všechny jmenujme například případy údajných vrahů, kteří museli být opakovaně propuštěni z předběžné vazby, protože jejich soudní procesy trvaly příliš dlouho. V roce 2016 Steffen zabránil policii zveřejnit snímky pachatele teroristického útoku v Berlíně Anise Amriho, který byl na útěku, ze strachu, že by zveřejnění fotografií podezřelých z džihádistického teroru mohlo podnítit rasovou nenávist.

Cenzura v parlamentu

Hamburská vláda se stále pokouší zatajit fakt, že došlo k podříznutí batolete. Vyšlo to najevo, když se v květnu 2018 poslanci antiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) v hamburském parlamentu dotazovali na policejní razii a na podrobnosti k případu této vraždy. Mimo jiné se chtěli dozvědět, zda byla dítěti uříznuta hlava. Vládní úředníci - v rozporu s ústavní povinností - odmítli odpovědět. Navíc tyto otázky cenzurovali tím, že začernili celé věty. Noviny Die Welt poznamenaly: "To, že došlo k začernění některých otázek bez konzultace, to tu ještě nebylo."

Když se Gatestone obrátil na Alexandra Wolfa, jednoho z poslanců hamburského parlamentu, kteří se na případ dotazovali, aby zjistil, co přesně bylo cenzurováno, tak Alexandr Wolf jako odpověď poslal původní dotaz (první dvě stránky zleva) a odpověď ministra vnitra (strany 3, 4 a 5), ve které jsou části otázek cenzurovány. Cokoliv naznačovalo, že mohlo dojít k podříznutí dítěte, bylo začerněno, stejně jako odkaz na článek, který jako první zveřejnil zprávu o podříznutí dítěte a následné policejní razii. Wolf Gatestonu řekl:

"Na zasedání výboru pro vnitřní záležitosti ministr vnitra i odpovědný státní zástupce odpověděli na opakované otázky mého kolegy Dirka Nockemanna velmi vyhýbavě a vyčítali mu nedostatek respektu [k obětem vraždy]. Podle mého názoru chtěli u ostatních poslanců vyvolat rozhořčení proti tazatelům. Zdá se, že ministr vnitra chce tuto záležitost zamést pod koberec."

Gatestone kontaktoval také zástupce některých opozičních stran: Dennise Gladiatora z Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Annu von Treuenfels-Frowein ze Svobodné demokratické strany (FDP). Treuenfeld-Frowein odpověděla:

"Samozřejmě, že veřejnost má právo na informace, ale pro nás jako stranu, která se zavázala k právnímu státu, osobní práva nekončí smrtí, a proto považujeme rozhodnutí začernit části dotazů za vhodné. Právě teď není žádný důvod zveřejňovat podrobnosti o zločinu."

Dennis Gladiator na opakované žádosti Gatestonu o komentář neodpověděl.

Je záhadou, proč by se měl fakt, že dítě bylo podříznuto, udržovat v tajnosti. Díky tomuto případu vyplulo na povrch, jak snadno mohou úřady v Německu cenzurovat zprávy a trestat blogery, kteří šíří nežádoucí informace. Mají k dispozici rozsáhlou sadu právních nástrojů. Nezdá se, že by je obtěžovalo, že paragraf, kterého se v tomto případě dovolávají, výslovně stanoví, že se nebude uplatňovat na "zprávy o současných událostech". Státní zástupce však tvrdí, že tento případ vraždy, který se dostal do zpráv mimo jiné ve Francii, Indii, Pákistánu, Jižní Africe a ve Spojených státech, nepředstavuje takovou "současnou událost".

"Pro hamburské ministerstvo spravedlnosti," píše Hamburger Abendblatt, "je dvojitá vražda zločinem z vášně, o který by se veřejnost neměla zajímat".

Stefan Frank je novinář a spisovatel žijící v Německu.

Překlad původního textu: Germany: 'Decapitating' Freedom of the Press?
Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská

zdroj: https://cs.gatestoneinstitute.org/12679/nemecko-svoboda-tisku