2. dubna. Na konci března bylo v německých kostelech ubytováno 611 ilegálních migrantů. Na konci prosince 2017 jich bylo 530. Mnoho německých kostelů poskytuje útočiště uprchlíkům, kterým hrozí deportace nebo se obávají sociálních a psychických problémů. Podle časopisu Focus německé úřady tolerují církevní azyl, i když ty pro takovou činnost nemají žádný právní základ.
4. dubna. 34letý Pákistánec Sohail A., jehož žádost o azyl byla zamítnuta, se přiznal, že své dvouleté dceři podřezal hrdlo kuchyňským nožem. Státní zástupci řekli, že muž zavraždil svou dceru, protože byl "rozhněván a chtěl se pomstít". Matka totiž nechtěla dovolit, aby dítě bylo odvezeno do Pákistánu.
4. dubna. Zpráva německé civilní zpravodajské služby (Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, Bundesamt für Verfassungsschutz) uvádí, že počet salafistů v zemi se za posledních pět let zdvojnásobil. Nyní je v Německu 11 000 salafistů ve srovnání s 5 500 salafisty v roce 2013. Cílem salafistů je nahradit německé ústavní právo právem šaría.
5. dubna. Deník Bild napsal, že z celkového počtu 5,93 miliónu příjemců podpory v nezaměstnanosti v Německu je 2,03 miliónu (34,3 %) cizinců. Téměř polovina z nich (959 000) přišla ze zemí mimo Evropu. Největší skupinou jsou Syřané (588 301), následují Turci (259 447).
5. dubna. Deník Express odhalil, že radnice Kolína nad Rýnem platila luxusnímu hotelu 1,5 mil. EUR (1,8 mil. USD) ročně za ubytování migrantů. V jednom případě hotel dostával měsíčně 6 800 EUR (8 000 USD) za ubytování irácké osmičlenné rodiny v pokoji o velikosti 35 metrů čtverečních.
6. dubna. Deník Express napsal, že Andrea Horitzky, členka vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, dostávala měsíčně od státu 32 500 EUR (38 500 USD) za ubytování 31 migrantů v hotelu patřícím její rodině. Když na to byla dotázána, Horitzky odpověděla: "Mám hosty z celého světa. Je to mé soukromé podnikání a nic vám do toho není. Rozhodně to nedělám pro peníze."
8. dubna. Policie zatkla 6 mužů podezřelých z přípravy útoku noži na diváky berlínského půlmaratonu. Hlavní podezřelý byl údajně známý Anise Amriho. Tunisana, který zavraždil 12 lidí a několik desítek zranil, když vjel náklaďákem na berlínský Vánoční trh v prosinci 2016.
9. dubna. 18letý Turek Görkem A. byl v Berlíně podmíněně odsouzen na dva roky vězení pro mladistvé za přepadení 40leté ženy. Když si byla žena zaběhat, zaútočil na ni zezadu, udeřil ji do hlavy cihlou a okradl ji. Poté ji ještě kopal do hlavy. Žena byla se zraněními hospitalizována v nemocnici, mimo jiné se zlomenou čelistí. Podezřelý byl zatčen na základě záznamů z bezpečnostní kamery. Mluvčí soudu Lisa Jani obhajovala mírný trest tím, že Görkem A. musí oběti zaplatit "symbolickou" kompenzaci 2 000 EUR (2 400 USD).
9. dubna. Ministr pro integraci Severního Porýní Vestfálska Joachim Stamp ohlásil návrh zákona, který zakazuje dívkám mladším 14 let nosit ve škole šátek. Během následného veřejného pobouření Stamp rychle ustoupil. "Nemusí se nutně jednat o zákon", řekl.
9. dubna. Parlamentní státní tajemník Spolkového ministerstva vnitra Stephan Mayer řekl, že očekává schválení nového zákona, který umožní odmítnout vystavení cestovního pasu džihádistům s dvojím občanstvím. Dodal, že zabavení německých pasů podezřelým džihádistům je "naléhavým cílem".
11. dubna. Jeden z předních německých ekonomů Hans-Werner Sinn varoval, že migrační krize by nakonec mohla německé daňové poplatníky stát více než bilión EUR:
"Náklady daňových poplatníků by mohly být i vyšší. Od roku 2015 přišlo dosud do Německa 1,5 miliónu migrantů. A opravdu to nejsou zubaři, právníci a jaderní fyzici. Převážně jsou to nekvalifikovaní migranti, kteří přišli do země zaslíbené, která oplývá mlékem a strdím, kde je životní standard nezaměstnaného vyšší, než životní standard člověka se zaměstnáním v mnoha zemích, ze kterých tito migranti pocházejí."
11. dubna. Deník Der Tagesspiegel publikoval investigativní článek, který odhaluje, jak muslimové šikanují německé studenty na berlínských školách:
"Chodím do sedmého ročníku střední školy v Schönebergu. Jsem outsider, protože jsem Němec a nejím vepřové. Nadávají mi turecky a arabsky. V němčině mi nadávají do hajzlů a kurev. Navíc mě někdy bijí a kopou. Když se k jiným klukům dostanu moc blízko, říkají, že jsem gay a kopou mě. Dívkám ve třídě nadávají do kurev, když mají na sobě tričko bez ramínek. Pokoušel jsem se změnit školu, ale nedaří se mi najít volné místo. Studijní oddělení ani škola mi nijak nepomáhají."
11. dubna. Alexander Dobrindt, člen vedení Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) řekl, že islám "nemá v Německu žádné kulturní kořeny". Dodal:
"Islám nemá v Německu žádné kulturní kořeny a šaría, jako systém práva, nemá nic společného s naším židovsko-křesťanským dědictvím. Žádná islámská země na světě nerozvinula srovnatelnou demokratickou kulturu, jak ji známe z křesťanských zemí."
11. dubna. Potravinová banka v Essenu s názvem Essener Tafel obnovila po tříměsíčním přerušení vydávání jídla migrantům. Dobročinná organizace vyvolala kontroverzi, když v lednu zastavila vydávání potravin migrantům, protože jejich počet byl ve srovnání s Němci příliš vysoký. V současné době tvoří Němci 56 % příjemců potravin ve srovnání s pouhými 25 % v lednu.
12. dubna. Muslimské rapové duo Kollegah & Farid Bang obviněné z antisemitských textů vyhrálo nejvyšší německou hudební cenu Echo Music Award. Udělení hudební ceny v den připomínky Židů, kteří byli zavražděni během holokaustu (Den šoa, Jom ha-šo'a) vyvolalo veřejné rozhořčení. Ministr spravedlnosti Heiko Maas řekl, že "antisemitské provokace nezasluhují žádnou cenu, jsou jednoduše odporné". V eseji pro Die Welt komik Oliver Polak napsal, že normalizace antisemitismu v populární hudbě je jednou z příčin toho, "že mladí židé jsou biti na školních hřištích". Po mimořádném setkání v Berlíně ohlásil organizátor cen Echo, Spolková asociace hudebního průmyslu (Bundesverband Musikindustrie, BVMI), ukončení udílení hudební ceny Echo.
12. dubna. Video na YouTube ukázalo muslimské děti v mešitě v Herfordu oblečené do bojové výstroje pokryté tureckými vlajkami a s dětskými zbraněmi, jak si hrají na džihádisty. V pozadí mohli posluchači slyšet oficiální píseň volební kampaně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. "Naprosto jsme neodhadli, jak toto vystoupení může být interpretováno," řekl Necati Aydin, zástupce mešity, kterou provozuje turecká vláda.
12. dubna. Německé úřady spustily akci namířenou proti zločineckým klanům ze Středního východu, které operují v Essenu v Severním Porýní Vestfálsku. Asi 70 tureckých, kurdských a arabských členů klanů zde provozuje vydírání, vymáhání výpalného, praní špinavých peněz, kuplířství a obchod s lidmi, zbraněmi a drogami. Středovýchodní klany nyní kontrolují velké části německých měst. Jedná se o oblasti, které jsou fakticky mimo zákon a kam se německá policie stále více bojí vstupovat. Zločineckým klanům, o kterých se předpokládá, že mají tisíce členů, bylo po desetiletí dovoleno operovat doslova beztrestně. Němečtí soudci a žalobci je nejspíš ze strachu z odplaty nedokázali nebo nechtěli zastavit.
12. dubna. Ministerstvo vnitra ve své zprávě uvedlo, že v minulém roce bylo deportováno pouze 10 z více než 750 potenciálně vysoce nebezpečných islamistů, o nichž se ví, že přebývají v Německu. Poslanci vyzvali vládu, aby jednala podle platného zákona, který nařizuje, že jedinec představující bezpečnostní riziko musí být deportován.
12. dubna. U prvního soudního případu, který otestoval nový německý zákon o cenzuře internetu, nařídil berlínský soud Facebooku obnovit smazané komentáře uživatele. Případ se týkal uživatele Facebooku Gabora B., který zveřejnil následující komentář: "Němci jsou čím dál hloupější. A není se čemu divit, když je média každý den zahrnují falešnými zprávami o 'kvalifikovaných pracovnících', klesající míře nezaměstnanosti nebo o Trumpovi." Facebook tvrdil, že komentář porušuje jeho "zásady komunity", ale soud uznal, že na komentář se vztahuje právo na svobodu projevu.
13. dubna. 33letý migrant z Nigérie ubodal svou exmanželku a roční dceru na stanici metra Jungfernstieg v centru Hamburku. V nedalekém Rendsburgu se 26letý muž ze Sýrie pokusil useknout hlavu své spící ženě. Podařilo se jí uniknout s lehkým zraněním. Na hlavním nádraží ve Wuppertalu vytrhl 23letý migrant z Indie 5letého chlapce jeho rodině a strčil ho pod přijíždějící vlak. Chlapec vyvázl s lehkými zraněními. Policie muže znala.
13. dubna. 19letý žadatel o azyl z Afghánistánu byl zastřelen policií, když začal běsnit v pekárně ve městě Fulda. Hessenská pobočka Spolkového kriminálního úřadu následně zahájila vyšetřování důvodu použití smrtící síly policisty.
13. dubna. Tři Syřané ve věku 21, 23 a 27 let byli zatčeni v Sársku na základě podezření z členství v ISIS. Všichni tři dorazili do Německa v roce 2015 vydávajíce se za uprchlíky.
14. dubna. Podle průzkumu institutu Emnid, který publikoval deník Bild, se 51 % respondentů obává německých no-go zón, oblastí, kde není stát schopen nebo ochoten vynucovat zákon. 77 % dotazovaných uvedlo, že si přeje, aby stát razantněji zakročil proti středovýchodním zločineckým klanům.
18. dubna. Dva muži s židovskými jarmulkami byli napadeni arabsky hovořícím kolemjdoucím v Berlíně. Video útoku, které se stalo virálním na sociálních sítích, poukázalo na rostoucí problém arabského antisemitismu v Německu. Kancléřka Angela Merkelová řekla: "Je to otřesný incident. Musíme na to reagovat. Boj proti takovýmto antisemitským činům musí být vítězný. Naneštěstí se to opravdu děje mezi Němci, ale také mezi lidmi arabského původu." Reprezentant židovské komunity v Berlíně Mike Samuel Delberg řekl: "Takové věci by neměly být zametány pod koberec. Prázdné sliby politiků musí přestat."
19. dubna. Zpráva pěti německých předních ekonomických institutů odhalila, že pro zachování existujícího sociálního systému budou Němci muset pracovat do 70 let nebo ročně importovat 500 000 migrantů.
19. dubna. Německá civilní zpravodajská služba (Spolkový úřad na ochranu ústavy, Bundesamt für Verfassungsschutz, BfV) ve své zprávě uvedla, že z Německa odjelo do Sýrie a Iráku více než 1 000 islamistů, aby se zúčastnili bojových operací Islámského státu a jiných džihádistických skupin. Tento počet se zvýšil oproti 960 džihádistům z konce prosince 2017.
19. dubna. Evropský statistický úřad Eurostat uvedl, že Německo v roce 2017 přijalo 325 400 uprchlíků. To je téměř 60 % migrantů z celkového počtu 540 000 migrantů, kteří v minulém roce dorazili do EU. Většina jich byla ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.
20. dubna. Německo souhlasilo s přijetím 10 200 uprchlíků v rámci plánu Evropské Unie přesídlit 50 000 migrantů ze Severní Afriky a Středního východu. Komisař EU pro migraci Dimitris Avramopoulos řekl, že program legálního vstupu má za cíl zmařit činnost pašeráckých gangů, které vozí migranty do Evropy ilegálně.
22. dubna. Kancléřka Angela Merkelová řekla, že za růst antisemitismu v Německu mohou uprchlíci a lidé arabského původu. V rozhovoru pro izraelský televizní kanál Channel 10 Merkelová uvedla: "Nyní zde máme nový fenomén, kdy uprchlíci nebo lidé arabského původu přivážejí do naší země antisemitismus v novém balení. A to nás děsí."
23. dubna. 24letý žadatel o azyl z Pákistánu zdemoloval kostel Svatého Marka v Saské Kamenici (Chemnitz). Muž byl zatčen, vyslechnut a propuštěn. Následně ve stejném městě zdemoloval kostel Svatého Petra. Policie svedla oba incidenty na "psychickou nemoc" podezřelého. Ve stejné době muž "asijského vzhledu" sexuálně napadl 12letou dívku na židovském hřbitově v Mülheimu.
24. dubna. Ministr pro integraci Severního Porýní Vestfálska Joachim Stamp řekl, že nebylo možné deportovat bývalého tělesného strážce Usámy bin Ládina, protože existují obavy, že by ve své domovské zemi mohl čelit špatnému zacházení a mučení. 42letý Tunisan jménem Sami A. žije v Bochumi již více než deset let. Stamp potvrdil, že Sami A. na sociálních dávkách dostává 1 168 EUR (1 450 USD) měsíčně. Žije s manželkou a jejich děti mají německé občanství.
24. dubna. Ve svém prvním rozhovoru pro média na pozici šéfa vlivné policejní odborové organizace GdP v Severním-Porýní Vestfálsku dostal Michael Mertens otázku, zda jsou v této nejlidnatější německé spolkové zemi nějaké no-go zóny. Mertens odpověděl:
"Jsou tu oblasti, kam policisté nechodí samostatně, ale pouze ve velkých skupinách. Takové oblasti nyní existují takřka ve všech městech Severního Porýní-Vestfálska. Musíme dát najevo zřetelnou policejní přítomnost a zajistit, aby každý, kdo v této zemi žije, dodržoval její zákony."
26. dubna. Němka tureckého původu z Hesenska Sibel H. a konvertitka k islámu z Bádensko-Württemberska Sabine S. se vrátily do Německa letecky z Bagdádu. Předtím se připojily k Islámskému státu v Sýrii. Úřad Spolkového generálního prokurátora zažádal o příkaz k jejich zatčení, ale Spolkový soudní dvůr (Bundesgerichtshof) nechal ženy na svobodě, protože nebyly prokázány žádné konkrétní teroristické vazby. Soud při posuzování členství nebo podpory Islámského státu přistupuje k mužům a ženám rozdílně. Džihádisté bojují, mučí a vraždí zatímco džihádistky se především starají o domácnost, rodí děti a pečují o manžele a potomky. Podle Spolkového soudního dvora nejsou tyto činnosti postihnutelné zákonem, protože se nejedná o konkrétní podporu terorismu.
27. dubna. Muž "arabského fenotypu" v ZOO v Magdeburgu sexuálně napadl čtyři děti ve věku od 11 do 12 let. 24letý "Severoafričan narozený v Palestině" byl zatčen poté, co pod hrozbou nožem opakovaně znásilnil 46letou ženu na její zahradě v Berlíně.
28. dubna. Nově jmenovaný zvláštní vládní zmocněnec pro židovskou komunitu Felix Klein řekl, že není překvapen, že židé opouštějí Německo. Řekl: "Je pochopitelné, že lidé, kteří se obávají o bezpečnost svých dětí, zvažují opuštění Německa. Slýchám to i od svých židovských přátel. Musíme udělat vše, abychom tomu zabránili." Klein také řekl, že antisemitismus v Německu roste díky masové migraci z muslimského světa: "Je tu zřetelná tendence – antisemitské nálady jsou vyjadřovány otevřeněji. Antisemitismus mezi muslimy a extrémní pravicí i levicí existoval i dříve. Ale nyní je ventilován mnohem otevřeněji. Ano, situace se v tomto směru zhoršila."
30. dubna. Výzkum provedený informační servisní platformou pro novináře zaměřenou na imigraci Mediendienst Integration zjistil, že poptávka po kurzech islámu v německých školách daleko převyšuje nabídku. Výuku islámu v současné době navštěvuje v celé zemi asi 54 000 žáků na 800 školách. Celkový počet muslimských dětí ve věku 6 – 18 let v německých školách je odhadován na 750 000 až 800 000.
Soeren Kern je vedoucí spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.
--------------------------------------------
Překlad původního textu: A Month of Islam and Multiculturalism in Germany: April 2018
Překlad: Jan Kuta
-------------------------------------------
