Maďarsko je novým cílem na cestě migrantů do EU

Narůstající počet přistěhovalců popíchl krajně pravicová a protimuslimská hnutí napříč západní Evropou. Vyvolal také napětí na vzdálených místech jako je Asotthalom, maďarská vesnice poblíž hranice se Srbskem. To, co tam bylo po tři léta pramínkem migrantů, se změnilo v záplavu.

Situace tento rok „se stala prakticky neudržitelnou,“ řekl starosta vesnice Laszlo Toroczkai.

Během letošního léta vytvořil jízdní hlídku, která strávila většinu času vyzvedáváním migrantů a jejich přepravou na policejní stanici ve městě Szeged, kde většina z nich požádala o azyl. Poté – tak jako migranti, kteří vstupují do EU přes Itálii –, pokračují dále do Německa, Švédska či jiných zemí západní Evropy, kde, jak doufají, začnou nový život, nebo se připojí ke svým příbuzných, kteří se tam již uchytili.

„Mnoho lidí, kteří přicházejí, chce být chyceno,“ říká Kitty McKinseyová, mluvčí Regionálního zastoupení UNHRC ve střední Evropě. „Podají si žádost o azyl a jdou do tzv. otevřených přijímacích středisek. Mnoho z nich pak jednoduše zmizí do západní Evropy.“

Podplukovník Gabor Eberhadt, šéf pohraniční policie v Szegedu, uvedl, že letos bylo na území, které spravuje, zahájeno řízení s 26 000 osobami 61 národností za ilegální překročení hranic. V roce 2004, kdy Maďarsko vstoupilo do EU, to bylo 34 osob.

Letos bylo v Maďarsku podáno 35 000 žádostí o azyl – ve srovnání s 18 900 žádostmi za rok 2013 –, přičemž se příval migrantů prudce zvýšil za posledních několik měsíců. V březnu bylo žadatelů o azyl 683, ale v listopadu jich bylo 9 125 a v prosinci se jich očekává 12 500.

Přibližně polovinu z těchto žádostí o azyl si podali migranti z Kosova, které se nachází na jih od maďarské hranice se Srbskem.

„Odešla jsem, abych se zařadila do života,“ řekla 22letá Albana Šabani, která odešla spolu se svým manželem. Oba nezaměstnaní. Bylo jim jasné, že na Kosovu – v jedné z nejchudších zemí Evropy –, nemají šanci nalézt práci.

Odcestovali autobusem do Subotice, která se nachází na severu Srbska. Poté se vydali s pomocí GPS na mobilu na tříhodinovou cestu do Maďarska, kde byli chyceni hlídkou v Asotthalomu.

Podobně jako mnoho dalších kosovských Albánců, také oni směřují do Německa, jedné z nejsilnějších evropských ekonomik. Někteří z kosovsko-albánských migrantů tam již žili jako váleční utečenci, nebo se tam dokonce narodili, ale byli deportováni zpět po roce 2010, poté co bylo Kosovo označeno za dostatečně bezpečné pro jejich návrat.

Druhou největší skupinu uchazečů o azyl v Maďarsku tvoří letos 7 500 lidí z Afghánistánu, kterou následuje 6 600 lidí z válkou rozvrácené Sýrie.

Když se tento týden přijeli podívat k hranici reportéři AP, setkali se tam s mnoha skupinami migrantů. Jeden muž, který se uvedl pouze jako Palestinec ze Sýrie, řekl v lámané angličtině, že odešel z Damašku a že většinu cesty urazil pěšky. Jednomu afghánskému chlapci, kterému nebylo víc než 12 let, obvazovali nohu na policejní stanici v Szegedu.

Podle pracovníků s utečenci využívají migranti, směřující do Maďarska, často převaděčů, aby se dostali skrze Turecko dále přes Balkán. Jakmile se dostanou do Maďarska, které je součástí Shengenské zóny volného pohybu, mohou bez ohledu na hranice cestovat do většiny zemí osmadvacítky.

Frontex, Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU, uvádí, že západobalkánská trasa do Maďarska se stala mnohem atraktivnější poté, co řecké úřady velmi zvýšily před dvěma lety ostražitost na přechodu Evros s Tureckem. Bulharsko letos instalovalo na své hranici s Tureckem 33 kilometrů zábran s ostnatým drátem, čímž zlikvidovalo mnoho ilegálních přechodů.

Západobalkánská cesta „získala na důležitosti, zvláště když lidé ví o nebezpečích, která na ně čekají ve Středomoří,“ uvedla Marta Pardaviová z Maďarského helsinského výboru, který poskytuje bezplatnou právní pomoc žadatelům o azyl.

UNHRC odhaduje, že letos zemřelo při pokusu překonat Středozemní moře 3 400 migrantů, protože rostoucí příval migrantů povzbuzuje pašeráky k využívání i takových lodí, které nejsou plavby schopné, a protože chaos v Libyi umožnil rozmach obchodování s lidmi.

Szegedské pohraniční policii, která čelí tomuto obrovskému nárůstu, se dostalo pomoci ze strany hlídek a dobrovolníků, kteří migranty zadrží, než jsou přepraveni do přijímacích středisek. Tam jsou migrantům, kteří jen zřídkakdy mají doklady, sejmuty otisky, jsou podrobeni lékařské prohlídce, v případě potřeby je jim poskytnuta lékařská péče, dále pak strava a ubytování. Ti, kdo žádají o azyl, což je podle Eberhardta 95 procent, jsou posláni k úřadu pro migraci, jenž později rozhodne o jejich osudu.

Místní si stěžují kvůli odpadkům: zubním kartáčkům, vlhkému oblečení a rozedraným botám, které po sobě migranti zanechávají, a ohňům, které rozdělávají v okolních lesích, když přes noc čekají, až si je vyzvednou převaděči.

Z 18 900 žádostí o azyl v Maďarsku v roce 2013 jich bylo přes 11 000 staženo, což potvrzuje předpoklad, že většina migrantů míří jinam.

„Mnoho lidí se chce připojit ke svým rodinám v západní Evropě, ale mnoho lidí by zůstalo v Maďarsku, pokud by zde byly lepší vyhlídky na integraci… pokud by mohli dostat práci,“ uvedla McKinseyová, která naléhá na vládu, aby lépe pomáhala těm, kteří chtějí začít nový život v Maďarsku.

To se pravděpodobně nestane. Premiér Viktor Orbán se vyslovil proti „liberální přistěhovalecké politice“.

Marta Pardaviová z Maďarského helsinského výboru sdělila, že programy pro uprchlíky, jako jsou ty, které vede její skupina, jsou velmi závislé na fondech EU a že dostávají jen velmi málo peněz od Maďarska. Orbánova vláda, jak říká, záměrně pracuje na tom, aby Maďarsko „nebylo zemí, která by poskytovala cokoli, co by přitahovalo ilegální migranty či žadatele o azyl.“

Venku na hranici zatím Vince Szalma, člen hlídky z Asotthalomu, očekává, že větší počet migrantů dorazí okolo Vánoc.

Řekl, že mu migranti z Kosova sdělili, že „celá jejich vesnice, čítající 2 500 až 3 000 lidí, je na pochodu“ směrem do Maďarska.

(Na této reportáži se podílela Vanessa Keraová z Varšavy.)

Zdroj: bigstory.ap.org, překlad: Karel Hyka