Maďarský premiér Viktor Orbán a italský ministr vnitra Matteo Salvini se zavázali vytvořit "proti-imigrační osu", zaměřenou na boj proti pro-migrační politice Evropské unie.

Orbán a Salvini se během svého setkání v Miláně 28. srpna 2018 zavázali, že spolu s Rakouskem a Visegrádskou skupinou - Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Slovenskem - se postaví proti pro-migrační skupině zemí EU vedené francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Orbán a Salvini hledají koordinovanou strategii před volbami do Evropského parlamentu v březnu 2019, aby se jim podařilo porazit pro-imigrační Stranu Evropských socialistů (Party of European Socialists, PES), pan-evropskou stranu zastupující socialistické (sociálnědemokratické a labouristické – poznámka překladatele) strany všech členských států EU. Orbán a Salvini chtějí změnit politické složení evropských institucí, včetně Evropského parlamentu a Evropské komise, a tak zvrátit migrační politiku otevřených dveří EU.

Na společné tiskové konferenci Salvini řekl:

"Dnes jsme na začátku cesty, kterou půjdeme v nadcházejících měsících, a která má za cíl změnit Evropskou komisi a evropskou politiku. Mezi naše základní hodnoty patří právo na život, práci, zdraví, bezpečnost, všechno to, co evropské elity, financované [maďarským filantropem a miliardářem Georgem] Sorosem a reprezentované Macronem, popírají."

"Jsme blízko k historickému bodu obratu na úrovni celého evropského kontinentu. Jsem ohromený otupělostí levice, která jen zpochybňuje činy druhých a je například přesvědčena, že Milán by neměl hostit prezidenta jiné evropské země. Jako kdyby levice měla právo rozhodovat o tom, kdo má právo mluvit a kdo ne - a pak se diví, proč ji nikdo nevolí."

"Toto je první z dlouhé série schůzek, které změní osud nejen Itálie a Maďarska, ale i celého evropského kontinentu."

Orbán dodal:

"Brzy se uskuteční volby do Evropského parlamentu a mnoho věcí se musí změnit. V současné době je Evropa rozdělena na dva tábory: Jeden je veden Macronem a podporuje masovou migraci, a v druhém táboře jsou země, které chtějí chránit své hranice. Maďarsko a Itálie patří k tomuto druhému táboru."

"Maďarsko ukázalo, že je možné zastavit imigranty na souši. Matteo Salvini předvedl, že migranti mohou být zastaveni i na moři. Jsme panu Salvinimu vděční za ochranu evropských hranic."

"Migranti musí být posláni zpět do svých zemí. Brusel říká, že to nemůžeme dělat. Brusel také říkal, že je nemožné zastavit imigranty na souši, ale my jsme to udělali."

"Zdá se, že Matteo Salvini a já máme stejný osud. Pan Salvini je můj hrdina."

Macron odpověděl:

"Jsem jejich hlavním protivníkem, v tom mají pravdu. Je jasné, že se v těchto dnech formují dva tábory protivníků – nacionalisté a progresivisté. Já se nevzdám ani nacionalistům ani těm, kdo obhajují nenávistnou řeč."

Salvini odsekl:

"Od počátku roku 2017 až do dnešního dne odmítla Francie "dobroděje Macrona" na francouzsko-italské hranici více než 48 000 imigrantů, včetně žen a dětí. Je toto ta "vítačská a starostlivá" Evropa, o které mluví sluníčkáři?"

"Rád bych vyzval pokryteckého francouzského prezidenta, aby místo poučování ostatních znovu otevřel hranice své země a uvítal tisíce uprchlíků, které slíbil přijmout."

"Itálie už nebude uprchlickým táborem Evropy. Párty pašeráků lidí a dobrodějů skončila!"

V červenci Salvini řekl, že chce vytvořit celoevropskou síť podobně smýšlejících nacionalistických stran:

"Abychom zvítězili [v italských volbách], museli jsme sjednotit Itálii, a nyní musíme sjednotit Evropu. Mám na mysli něco jako "Ligu evropských lig", která spojí všechna svobodná národní hnutí, která chtějí bránit svůj lid a své hranice."

Salvini navrhl, aby se do této sítě zapojili i rakouský kancléř Sebastian Kurz, lídr nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders, francouzská lídryně Národní fronty Marine Le Pen a Viktor Orbán z Maďarska. Dále také řekl, že volby do Evropského parlamentu v roce 2019 by měly být referendem, ve kterém se rozhodne mezi "Evropou bez hranic" a "Evropou, která chrání své občany".

Salvini opakovaně kritizoval Evropskou unii za její přístup k masové migraci a obvinil ji, že nechala Itálii na holičkách, zatímco se potýká s více než 600 000 imigranty, kteří do země přišli od roku 2014. Právní předpisy EU tento problém ještě zhoršily.

Podle evropské legislativy – známé jako Dublinské dohody - musí migranti požádat o azyl v zemi, ve které poprvé vstoupí do Evropské unie. To Itálii nadměrně zatížilo kvůli její geografické blízkosti k Africe.

Itálie usiluje o přepracování Dublinských dohod dlouho, ale ostatní členské státy EU, zejména Maďarsko, se proti změně této dohody postavily. Spor zdůrazňuje potíže spojené s vytvořením jednotné proti-imigrační osy na úrovni EU: zájmy mnoha členských států EU jsou totiž diametrálně protichůdné.

Ačkoliv se Itálie a Maďarsko shodnou například na tom, že masová migrace by měla být zcela zastavena, nemohou se dohodnout na tom, jak se vypořádat s migranty, kteří již v EU jsou. Zatímco Itálie chce, aby migranti byli přerozdělováni do ostatních zemí EU, Maďarsko a "Visegrádské" státy neochvějně odmítají přijetí jakéhokoliv počtu migrantů.

Český premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro český deník MF DNES před svou návštěvou italského premiéra Giuseppe Conteho, která proběhla 28. srpna 2018 v Římě, řekl:

"Ale já trvám na tom, že my žádného ilegálního migranta z Itálie ani odjinud nevezmeme. To není nic proti Itálii, k níž chováme sympatie, jde o zásadní strategii. Je to podle mě zcela klíčové gesto, symbol a vzkaz migrantům a pašeráckým gangům, že nemá smysl se do Evropy plavit."

Babiš dodal, že Evropská unie musí překonat své rozpory a dohodnout se na společné celoevropské migrační politice:

"Když je nepřijme Itálie, nepřijme je Malta, tak je přijme Španělsko. A tím zas vysíláme vzkaz, že je možné dostat se do Evropy z Maroka přes Španělsko. Tohle podle mě musí přestat, jinak migrační proud nezastavíme. O tom teď chci mluvit s evropskými politiky a podílet se na vytváření nějakého uceleného plánu, co s tím budeme dělat. Chci o tom mluvit se svými partnery v Itálii, na Maltě a samozřejmě i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která teď jednala se Španělskem. Musíme začít velmi intenzivně spolupracovat na řešení, protože jsme zbytečně ztratili tři roky nesmyslnou debatou o kvótách."

"Musíme uchránit to, co za víc než tisíc let vybudovali naši předkové. To není fráze, to je fakt."

Salviniho rozhovory s Orbánem také odhalily rozdíly v italské vládní koalici, kterou tvoří Salviniho Liga s populistickým Hnutím pěti hvězd (M5S) pod vedením Luigiho Di Maia.

Dne 23. srpna 2018 Di Maio pohrozil, že zadrží italské platby Evropské unii, pokud se na zasedání EU na nejvyšší úrovni v Bruselu, které se mělo konat 24. srpna, nepodaří získat závazné sliby jiných zemí EU přijmout migranty z Itálie. V rozhovoru pro italskou televizi, který také zveřejnil na Facebooku, Di Maio řekl:

"Pokud nedosáhneme zítra na zasedání Evropské komise nějaké řešení, pokud se nerozhodne o... přerozdělování migrantů, tak se já i celé Hnutí pěti hvězd zasadíme o to, abychom přestali posílat každý rok Evropské unii 20 miliard eur (23 miliard amerických dolarů)."

Jako reakci na zasedání EU, kde se nic nevyřešilo, vydali vedoucí představitelé Hnutí pěti hvězd v italské Poslanecké sněmovně a v Senátu - Francesco D'Uva a Stefano Patuanelli - toto prohlášení:

"Země, které se nepodílejí na přerozdělování migrantů a země, které ani neráčí reagovat na žádost Itálie o pomoc, by už neměly z EU přijímat evropské dotace. Mezi těmito zeměmi je v současnosti také Maďarsko."

V rozhovoru zveřejněném 27. srpna 2018 v deníku La Stampa se Di Maio opět obořil na Orbána:

"Orbánovo Maďarsko postavilo ploty z ostnatého drátu a odmítlo přerozdělování migrantů v rámci EU. Země, které nepřijmou přidělené migranty, by neměly mít nárok na evropské dotace."

Salvini Orbána obhajoval: "Respektuji absolutní právo Maďarska hájit svoje hranice a bezpečnost svých obyvatel. Naším společným cílem je ochrana vnějších hranic EU."

Orbán odpověděl: "Potřebujeme novou Evropskou komisi, která se zaváže k obraně evropských hranic. Po volbách do Evropského parlamentu potřebujeme takovou Komisi, která nebude trestat země, jako je Maďarsko, které chrání své hranice."

Soeren Kern je vedoucí spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.