Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

FA: Masová emigrace ze střední a východní Evropy je další problém EU

Hodnocení uživatelů:  / 4
NejhoršíNejlepší 

Přečetli jsme: Článek Foreign Affairs píše o tom, jak odliv mozků poškodil region střední a východní Evropy, pomohl udržet rozdílné platy mezi západem a východem a vede ke stárnutí populace.



Časopis Foreign Affairs ve svém článku ze 30. března 2017 „Další migrační problém EU“ autora Teje Parikha napsal o problematice odlivu mozků ze zemí střední a východní Evropy.

Autor vidí odliv asi 20 milionů lidí z regionu od 90. let 20. století jako důsledek transformace těchto zemí. Jak Parikh píše, například Litva po roce 2004 ztratila celkem 10 % svojí populace a nyní v ní získala podporu anti-emigrační strana Zemědělců a Zelených, která v říjnu 2016 bodovala ve volbách.

 

 
  • fa-masova-emigrace-ze-stredni-a-vychodni-evropy-je-dalsi-problem-eu

Země Visegrádu, jak si autor všiml, v jednom ze svých posledních dokumentů volaly po krocích, které by zabránily emigraci mladých. V Lotyšsku už začala v létě 2016 kampaň návratu domů „Chci tě zpět.“, Polsko zrovna dokončilo přípravu programů pro návrat Poláků, kteří odešli do zahraničí. Program se má postarat o bydlení, zaměstnání a zdravotní péči. Maďarsko slibuje letenky zdarma a návratné v podobě finanční podpory.

20 milionů lidí je pro region velká ztráta. Odchod takového počtu vesměs mladých a talentovaných lidí chápe Parikh jako důsledek přitažlivosti západní Evropy a přičítá také stagnující ekonomice střední a východní Evropy a také politice otevřených hranic EU.

Podle něj „Masová emigrace dala nejen energii antiimigračním a protievropským skupinám na Západě, ale také vyprázdnila ekonomiky východní periférie Evropy.“

Jak dále píše, byla masová emigrace z regionu racionální volbou, protože měsíční mzdy na východě jsou, obecně řečeno, pořád asi polovina toho, co si lze vydělat ve Francii, Německu a také v Británii.

Neudržitelný hospodářský model

Hospodářský model střední a východní Evropy je přitom postavený na růstu za malé výdaje, který měl přitáhnout globální výrobce a zahraniční investory. Ale spoléhání se na tento model se ukazuje jako neudržitelné, a to také kvůli demografickým datům.

V dlouhodobé perspektivě to bude pro region znamenat ztrátu konkurenceschopnosti. Podle Evropské komise v uplynulých deseti letech Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko přišli o 6 až 9 % mladých a vzdělaných profesionálů. A většina z nich se domů nevrací. To má konkrétní sociální a hospodářské důsledky doma.

Situaci v regionu dále komplikuje umenšení populace a menší nativita. Roste podíl starších zaměstnanců, což povede k napínání rozpočtu pro sociální výdaje. Například v Polsku přispělo ke stárnutí populace to, že od roku 2004 odešlo ze země na 2 miliony lidí.

Odliv mozků zbrzdil přibližování platů mezi západem a východem

Průměrně přišly státy v regionu díky emigraci o asi 7 % reálného hospodářského růstu, s potenciálně 9% ztrátou celkového výkonu v roce 2030. To jsou čísla MMF. Stejná studie ukazuje na to, že právě emigrace patří mezi příčiny zabrzděné konvergence platů v rámci Evropské unie.

V Pobaltí má demografický propad vliv na obranu, po které je poptávka díky strachu ze sousedního Ruska. Estonsko, Lotyšsko a Litva mají celkem 6 milionů lidí a pobaltskému regionu hrozí nedostatek lidí pro armádu.

Členství v EU jistě těmto zemí přineslo řadu pozitiv: volný trh, miliardy do rozvoje, miliardy v nových zahraničních investicích a posílení měkké síly globálně. „Ale i když globalistický přístup EU podporuje celkově prosperitu, její růst nebyl rovnoměrný.“

Zpětným úhlem pohledu měl Brusel podle Parikhova názoru zbrzdit pilíř volného pohybu pro země přistupující k bloku v roce 2004, a to do té doby než platy, ekonomické možnosti a vládnutí v regionu střední a východní Evropy by mělo srovnání se západní Evropou.

Nebo měl alespoň ponechat některé administrativní bariéry. Podle autora není nyní pozdě o něčem takovém uvažovat v souvislosti s kandidáty ze západního Balkánu a s Tureckem.

Nicméně uspořádat onu správnou migrační úroveň by bylo podle Parikha dost komplikované a zřejmě také svévolné. Migrační proudy budou pokračovat, dokud bude život na západě lepší než na východě.

EU musí problém začít řešit

To, co ale Brusel může udělat, jak mu to navrhuje MMF, je umístit nové fondy ke kompenzaci pro ztráty z ekonomického růstu díky migraci z regionu. Může zlepšit podporu univerzitám, výzkumu a také vývoji a průmyslu, který stojí na dovednostech v regionu střední a východní Evropy. Dalším krokem má být podle autora boj proti korupci.

Krize Eurozóny a migrační krize dokazují, že EU utrpěla díky své utopické víře v možnosti standardizovat politická rozhodnutí napříč unikátními ekonomickými a geopolitickými entitami. Brusel by měl, jak autor nakonec argumentuje, dokonce zvážit výhody a nevýhody volného pohybu osob, a to pro dobro východní části EU. Masová emigrace ze střední a východní Evropy ukazuje totiž na to, že bruselská obrana liberálních hodnot musí začít sebereflexí a skončit reformou.

zdroj:http://casopisargument.cz/2017/04/04/fa-masova-emigrace-ze-stredni-a-vychodni-evropy-je-dalsi-problem-eu/

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře