Vrásky na čelech vedoucích manažerů amerického ropného koncernu ExxonMobil

Co to znamená pro RF a Rosněft, a co pro americký koncern ExonMobil? Snad nejlépe je situace popsána v Literárních novinách z nichž je čerpáno.

Obchodní válka Západu proti Rusku pokračuje a USA, stejně jako EU, zatím nemají v úmyslu zrušit protiruské sankce, a tak se sázky navyšují a emoce jsou jako na houpačce.

Další vrásky například nabíhají na čelech vedoucích manažerů amerického ropného koncernu ExxonMobil, který se podřídil americkým sankcím a přerušil 9 z 10 svých projektů v Rusku, které vedl společně s ruským koncernem Rosněfť. To vše přitom v době, kdy Rosněfť oznámil, že v jejich společném vrtu Universitětskaja v Karském moři narazil na „zlato“ – odhadované zásoby ropy prý dosahují asi miliardy barelů, nicméně s přihlédnutím k podobné geologické struktuře v okolí vrtu lze oblast Karského moře považovat za jedno z nejbohatších nalezišť ropy na světě a celkové zásoby například agentura Bloomberg s odvoláním na experty odhaduje až na devět miliard barelů, což je při dnešních cenách asi 900 miliard dolarů. Těžba a vyhlídka na miliardové zisky nyní ale podle amerických sankcí – přinejmenším pro ExxonMobil – končí. Ruský ropný průmysl pro těžbu v Severním ledovém oceánu závisí na dovozu západních technologií, na něž se aktuálně vztahují sankce, nicméně nelze vyloučit, že nově objevené zásoby ropy nejenže urychlí avízovaný vývoj technologií v samotném Rusku, ale přilákají další zájemce a investory například z Asie. Šéf Rosněfti Igor Sečin, sám na americkém sankčním seznamu, už oznámil, že ropa z Karského moře začne proudit do pěti až sedmi let a nové ropné pole pojmenoval „Vítězství“.

Podle dostupných zpráv ExxonMobil za lobování proti ruským sankcím v Obamově administrativě vynaložil v první polovině letošního roku šest milionů dolarů a za dalších 170 tisíc si najal hned čtyři lobbistické firmy. Nicméně v současné situaci mluvčí koncernu chladí vášně a odmítá otázky ohledně dalšího postupu, byť se nezdá, že by mu zbývalo něco jiného než si vybrat: přestat brát na Obamovy sankce ohledy, nebo hodit ručník do miliardového vrtu, na jehož přípravě se významně finančně i technologicky podílel, a přihlížet, jak z něho budou těžit jiní. 

ExxonMobil je s tržní cenou 408 miliard dolarů největším producentem energií na světě a Rusko je druhou největší oblastí průzkumu na světě. ExxonMobil má v Rusku těžební práva na 11,4 milionech akrů území, více má už jen v USA (15,1 milionu). Spojené státy mají sice kvůli zvýšené těžbě na vlastním území nakročeno k tomu, že v produkci už brzy předstihnou Saúdskou Arábii, nicméně i vzhledem ke stále množícím se důkazům o rizicích frackingu není jisté, kdy se znovu ocitnou závislé na dovozu energií ze zámoří. 

Další obrat k východu

Západní politici dál upozorňují Rusko, že v ukrajinské krizi „ztratilo důvěru Západu“ a „ohrožuje energetické partnerství“ s EU, nejspíš s pocitem, že tím Kreml nějak postaví „do latě“, byť experti už na jaře upozorňovali, že Putina názory Západu vlastně už nezajímají. Neochotu Ruska ustoupit byť jen o píď ostatně prezentoval i ministr zahraničí Sergej Lavrov v razantním projevu na Valném shromáždění OSN, v němž obvinil USA a NATO, že nejsou s to změnit svůj „studenoválečnický kód“, a vyzval USA, aby se zbavily pocitu „věčné výjimečnosti“. „Spojené státy by se měly přestat chovat jako světový prokurátor, soudce i popravčí,“ dodal později s tím, že by vztahy s USA případně „potřebovaly reset 2.0“. 

Ačkoli sankce a nízké ceny ropy srazily ruský federální HDP o 4 procenta, dál se drží v dvouprocentním plusu a HDP regionálních vlád je v průměru v plusu o 3,2 procenta. A novou orientaci Ruska směrem na východ potvrzuje nejen projekt „alternativy“ k MMF na půdorysu BRICS, ale například i aktuální dohoda mezi pěti státy ležícími u Kaspického moře. Na jedné straně smlouva jakoby „zničehonic“ vyřešila sporné námořní hranice, kvůli nimž Ázerbájdžán a Írán v roce 2001 málem šly do války, na straně druhé Rusko a Írán demonstrativně ukázaly Západu, že nejsou tak izolované, jak by „být měly“. Pro Teherán je zase důležité, že v případě neúspěchu listopadových jednání se Západem o svém jaderném programu má otevřené dveře jiným směrem, nejspíš včetně toho, který vede k „ruské“ Euroasijské unii. „Kaspická pětka“, která se nyní domluvila na úzké spolupráci, by se tak mohla stát hlavním hybatelem světového trhu se zemním plynem. Pro EU z toho nyní vyplývá, že velmi pravděpodobně končí projekt Transkaspického plynovodu z Turkemistánu přes Ázerbájdžán, který měl původně vést po dně Kaspického moře a obcházet území Ruska i Íránu. Nová dohoda „ o sdílení přírodních zdrojů“ ovšem stanoví, že vody vnitrozemského moře budou spravovány všemi příbřežními státy společně, a tudíž plyn z Turkmenistánu, který má 5. největší zásoby této suroviny na světě, do Evropy nepoputuje bez souhlasu Ruska a Íránu. 

Pokračuje i obchodní sbližování s Čínou, což dokládá významné rozšiřování Šanghajské organizace pro spolupráci nebo přibrání hongkongského dolaru coby měny, v níž obchoduje moskevská burza. Velké ruské firmy typu Sberbank nebo Gazprom plánují ukládat miliardy dolarů v asijských měnách jako je čínský jüan, právě hongkongský dolar nebo dolar singapurský. Obchodování v těchto měnách umožňuje Rusku vyhnout se značné části západní sankcí, přičemž u toho Kreml asi neskončí. „Dva nebo tři roky budou stačit k tomu, abychom začali v mezinárodním obchodě používat rubl,“ prohlásil pro Izvěstija šéf druhé největší ruské banky VTB Andrej Kostin, který tento krok prosazuje už přes deset let. „S bývalým vedením centrální banky jsme si ale v tomto ohledu nerozuměli. Měli za to, že pokud dolar funguje, neměli bychom na tom nic měnit, protože nahrazení dolaru rublem by vytvářelo jen dodatečná rizika. S novým vedením se ale pozice centrální banky změnila. Mám za to, že brzy přijde průlom,“ prohlásil s tím, že to bude „bod, z něhož už není návratu“. 

Přebytek amerických dolarů v Rusku v prvních sedmi měsících letošního roku překročil 133 miliard a podle odhadů na konci roku dosáhne 200 miliard. Aktuální americké a unijní sankce přitom mohou dolar oslabit právě tím, že státy světa začnou přecházet na jiné rezervní měny, přičemž americká finanční firma Bonner and Partners situaci shrnuje netradičně: „Index Dow v pátek vzrostl poté, co se den předtím propadl o 200 bodů. Vyvolává to zmatek ohledně toho, co se na burze odehrává. Poroste? Nebo klesne? Pan Trh se očividně nedokáže rozhodnout. Začal nový týden (…) a dolar sílí. Zatím. Americký podíl na světovém HDP klesá. Podíl obchodu z USA nebo do USA klesá také. Americký podíl na světové populaci se rovněž snižuje, i když ne tak rychle jako v Evropě nebo Japonsku. Spojené státy stárnou… mají staré lidi… starý průmysl… staré technologie… starou vládu… staré instituce. (…) Nemáme nic proti starým lidem a starým věcem, sami stárneme stejně rychle. Ale staré věci nerostou; smrskávají se. Ale nevěšme hlavu! Stále tu máme největší zadlužení všech dob. Fed si dál hraje s úrokovou mírou, přebytek likvidity se sice ztenčuje… ale pořád je tady toho hodně, čím se bavit!“ 

Navrátíme se ke společnosti ExxonMobil. 
Americký energetický koncern zastavil činnost v Rusku nejméně na půl roku, zatímco ostatní „jedou a vydělávají dál“.
Zastavení vrtů je prvním případem, kdy nové sankce, jejichž cílem má být ochromení ruské ekonomiky, dopadají také na nadnárodní energetické koncerny. Rusko má největší kombinované zásoby ropy a zemního plynu na světě, k jejich těžbě v extrémních podmínkách typu mořského dna nebo Arktidy mu ale chybějí technologie, které získává prostřednictvím společných lukrativních projektů s nadnárodními korporacemi. Právníci ExxonMobil nyní údajně zkoumají, zda sankce ovlivní další aktuální společný projekt výzkumu nalezišť ropy a zemního plynu .
Zisky ExxonMobil v důsledku sankcí dlouhodobě nijak zásadně neutrpí, protože ruský trh tvoří jen část jeho globálního působení, nicméně profit koncernu závisí na kontrole existujících nebo rozvíjejících se rezerv, což je oblast, v níž se podle analytiků právě ExxonMobilu v uplynulých letech příliš nevedlo. Hned po vyhlášení sankcí tak akcie koncernu spadly o 1,3 procenta.

Na první pohled by se „důkladně formulované“ sankce měly týkat rovněž dalších nadnárodních koncernů působících v Rusku, ale zatím se nezdá, že by tomu tak bylo. Zástupce Shellu Olivier Lazare na ekonomickém fóru v Soči prohlásil, že strategie koncernu v Rusku „zůstává beze změn a aktuální obchod není sankcemi nijak zasažen“. A stejně se vyjádřil i představitel francouzského Totalu, který v Rusku spolupracuje s koncernem Lukoil: sankce se budou dodržovat, ale žádný vliv to ve výsledku nemá.
Zatím se tedy zdá, že v důsledku protiruských sankcí je z energetického sektoru jediným poraženým ExxonMobil. Otázkou je proč? Že by i Západ chtěl začít trestat „neposlušně chodorkovské“ koncerny bez ohledu na „volnou ruku trhu“? Třeba si totiž Washington dobře pamatuje, jak Lee Raymond, šéf ExxonMobilu v letech 1993 až 2005, jednou odpovídal na otázku, jestli by jeho firma postavila na území USA víc rafinérií, aby tím pomohla odvrátit případný nedostatek pohonných hmot. A Raymond tehdy řekl: „Nejsem americká firma a nedělám rozhodnutí na základě toho, co je dobré pro USA.“

Americká společnost ExxonMobil, měla na nalezení ropy v Karském moři svůj podíl. Kvůli sankcím však musela přerušit spolupráci s ruskou Rosněft. Rusko tvrdí, že dokáže zajistit vrtání v Karském moři v roce 2015, dokonce když ExxonMobil zruší svoji účast v projektu.
Jak sdělilo ruské ministerstvo energetiky, s pomocí 8 vrtných plošin patřících ruským společnostem se dají samostatně vykonat potřebné práce v tomto ložisku.
Rusko má plošinu Arktická, která dokáže provádět vrtání v krátkém letním období, a také 2 odolné vůči ledu, Severní záře a Polární hvězda.

Vždycky jsem byl proti sankční politice, která nic neřeší, pouze rozděluje. V jedné diskuzi jsem napsal, že sankce bývají předstupněm války, spolupráce předstupněm míru a na tom si trvám. Už jenom proto bych americké společnosti ExxonMobil přál brzký návrat k započaté spolupráci s ruským koncernem Rosněfť.

Zdroj: http://literarky.parlamentnilisty.cz/tema/87-tema-na-tento-tyden/18409-padne-dolar-za-ob-sankni-valky-zapadu-s-ruskem

Zdroj: http://www.novarepublika.cz/2014/09/prvni-velkou-obeti-protiruskych-sankci.html