Turecko se propadá do chaosu. Vládne mu diktátor.

Násilné policejní obsazení největších tureckých opozičních novin Zaman a jejich okamžitý přechod na pro-vládní notu představuje nejdrzejší autoritářský krok, který doposud strana AK prezidenta Recepa Tayyip Erdogana učinila.

Ještě vážnější je, že Erdogan nařídil krvavé potlačení etnických Kurdů na jihovýchodě země, kdy se objevily znepokojivé zprávy o masovém vraždění Kurdů – civilistů - tureckými jednotkami. Turecká armáda také několik týdnů přes hranici ostřeluje kurdské pozice v Sýrii. Turecká bojová letadla, ale také zaútočila na pozice Kurdské strany pracujících (PKK) na severu Iráku.

Turistický ruch v Turecku ustává.

Dříve jezdilo z Ruska do Turecka kolem 4,5 milionu turistů každým rokem. Dnes jezdí z Ruska pouze zlomek turistů a to znamená ztrátu asi 4,5 miliardy USD. Za nepříznivého vývoje událostí mohou dosáhnout ztráty Turecka kvůli krizi ve vztazích s Ruskem devíti miliard dolarů, prohlásil místopředseda vlády Mehmet Şimşek.

Majitelé hotelů v Turecku prodávají asi 1300 hotelů na pobřeží Egejského a Středozemního moře kvůli zhoršení bezpečnostní situace v zemi a krizi ve vztazích s RF.

Místopředseda turecké vlády prohlásil, že v letošním roce se turecký vývoz do Ruska snížil o 30-40%, byl omezen i počet stavebních smluv tureckých firem v Rusku.

Finian Cunnigham píše, že Erdoganův stát hrál prominentní roli ve vyvolání již pět let trvající války v Sýrii, aby změnil režim v Damašku. Tato válka hrozí, že se potáhne ještě déle, vzhledem k roli Turecka v ilegálním dodávání zbraní a hrdlořezů do Sýrie. To je pozadí toho, proč téměř tři miliony syrských uprchlíků skončily v Turecku a proč Evropa zažila destabilizující příliv přistěhovalců ze Sýrie.

Jak řekl nedávno syrský prezident Bashar Assad, evropská uprchlická krize by byla rychle vyřešena, kdyby byla tajná válka proti jeho zemi zastavena. Toho lze dosáhnout, pokud by evropské mocnosti zarazily Turecku a Saúdské Arábii posílat zbraně a žoldáky do Sýrie. Ale místo toho monarchové a EU dávají Erdoganovu režimu 6,6 mld dolarů, zatímco ten zároveň likviduje lidská práva; a tím zajišťují, že celý problém je odložen a bude mít mnohem větší následky. Zde se však naplňuje dávné přísloví: „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“

Kurdští politici a veřejní činitelé, mezinárodní aktivisté za lidská práva jednohlasně hovoří o postupném sesouvání Turecka do stavu občanské války, která zachvátila před lety Sýrii. Je to smutná podívaná na zemi, která se stala členem NATO a požaduje vstup do EU. Dnes stojíTurecko prakticky před občanskou válkou a vlastním rozpadem.

Profesor mezinárodních vztahů na Newyorkské univerzitě Alon Ben-Meir, upozorňuje, že Turecku vládne diktátor a jeho tvrzení o demokracii jsou lži.