Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Snižování funkce klasické rodiny. Stávka rodiček a bojkot ploditelů

Hodnocení uživatelů:  / 9
NejhoršíNejlepší 

Emil Kalabus

Demografické změny v USA a Evropě umenšují populaci bílé rasy. Proč? Na vině je systém. Je to systém, který upřednostňuje kariéru před mateřstvím a opět je to systém, který ženám vtlouká do hlavy, že musí být zaměstnané a úspěšné. Přitom i politikům a sociologům by mělo být jasné pravidlo, že žena která má kupu dětí prostě nechodí do práce a žena, která se připravuje na kariéru a pak pracuje, nemůže mít kupu dětí, protože by do té práce prakticky nikdy nešla.

Mnohé bezdětné páry tvrdí, že od rodičů se dnes očekává příliš mnoho. Nakonec si raději pořídí kočky nebo psy, kteří vyžadují méně péče.

Před 40 – 50 lety bylo zcela běžné, že žena se ve 20 letech vdala a měla minimálně jedno dítě. Tento trend dnes neplatí. Přitom rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí.

  • snizovani-funkce-klasicke-rodiny-stavka-rodicek-a-bojkot-ploditelu

 

Evropský trend dneška je jasný, vzít si někoho až budu opravdu přesně vědět, co od života a od svého životního partnera očekávám, a proto nejsou výjimkou čtyřicátníci a čtyřicátnice uzavírající své první manželství.

Věk pro vstup do prvního manželství se ve všech členských zemích Evropské unie za posledních dvacet let opět výrazně zvýšil. Mnohdy i o několik let. A to jak u mužů tak i u žen. Většinou je to z důvodu, že mladí lidé chtějí více studovat, cestovat, poznat více partnerů a zkrátka si více užívat života. Mnozí dávají potom přednost profesní kariéře před vlastní rodinou a jiným vyhovuje život "na hromádce". Dnešní evropská společnost je až příliš orientovaná na výkon a leckde se ztrácí porozumění, harmonie a cit. Na druhou stranu manželství uzavřená ve zralém věku vykazují nižší rozvodovost a stabilitu vztahu.

V Evropě drží v podílu bezdětných párů primát Itálie, ale podobnou situaci zažívají i ve Spojených státech. Porodnost v USA je nejnižší v historii, podíl bezdětných žen se od 90. let téměř zdvojnásobil.

Kromě ideologického tlaku na ženu je tu ještě existenční tlak. Chlap prostě sám tu rodinu o třech a více dětech v našich krajích na společnosti diktované životní úrovni neuživí. S průměrným platem okolo 28 000 hrubého se žije s tolika dětmi obtížně. Navíc je to horší než se zdá. Je nepopiratelnou skutečností, že méně než průměrný plat v České republice vydělává 61 % lidí.

V současnosti se rozšířil názor, že rodičovská role je příliš složitá a možnost neúspěchu vysoká. Někteří nechtějí riskovat, že jako rodiče ztroskotají, jiní si nechtějí "zničit život". Mohou mít děti, ale nechtějí je. Důvodů, proč si nepořizovat děti, je dnes dost: zaměstnání bývá náročné, časy prý jsou špatné a budoucnost nejistá. Lidé zůstávají spolu, ale o dětech nehovoří. Nejdříve je třeba koupit dům, dostudovat, postarat se o staré rodiče, upevnit si postavení v zaměstnání. Nebo tu ani tyto důvody nejsou, ale lidé zkrátka potomky na svět nepřivádějí jen proto, aby se mohli více radovat ze života. Bez odpovědnosti, protože bez dětí to je snadnější.

Lidé jsou vychováváni k požitkářství a egoismu, ale současně jsou drženi v pasti nároků. Zvýšené požadavky v práci, audity, školení, větší požadavky na výkon. To vše jsou atributy, které způsobují únavu a manželé si neumějí představit, že by se měli ještě starat o potomky. Vždyť už teď jedou na doraz. Lidé si často stěžují, že jsou na sex moc unaveni, a když už mají na milování energii, pak je velmi složité se synchronizovat s protějšky. Často se tedy stává, že zatímco jeden milování iniciuje, druhý zrovna nemá náladu a chuť. V takové situaci je plození dětí poněkud problematické. Stejné je to i s chutí pořídit si děti. Jeden by chtěl, druhý až si vybuduje kariéru. Když už ji má vybudovanou zjistí, že partner si to mezitím s dětmi rozmyslel.

Je však v konečné fázi úbytek porodnosti opravdu tak tragický?

Miloš Kubánek nedávno napsal, že případný mírný úbytek obyvatel Evropy není z tohoto hlediska podstatný. Je dokonce možné, že povede ke zkvalitnění nyní upadající evropské devizy - úrovně vzdělanosti. Naopak masovou a do značné míry nekvalifikovanou imigrací z třetího světa inovační a ekonomická síla Evropy rozhodně neporoste. Spíše uvrhne Evropu do období nestability, vnitropolitického napětí a do drsné reality třetího světa. V současné době Evropa i západní civilizace nemohou být třetím světem globálně ohroženy zvnějšku. Jejich mocenský úpadek může přijít pouze vnitřním rozkladem na vlastním území, naivním sněním a sociálním inženýrstvím, ztrátou pudu sebezáchovy a řízeným posunem svých civilizačních norem směrem k přistěhovanému rozvojovému světu.

Ve skutečnosti je jisté, že snížená porodnost by v Evropě mohla být snadno zvrácena pomocí opatření k podpoře rodin. Chybou je, že systém význam rodiny odsouvá do pozadí. Násilně jsou upřednostňovány netradiční formy soužití, rodičovství a všeho toho, co může vést k mravnímu úpadku společnosti. Je zde spousta propagátorů single životního stylu, svobody, nevázanosti. V kurzu jsou osoby s menšinovým sexuálním zaměřením vůči heterosexuálnímu zaměření, různé LGB komunity atd.

Přesto je to právě klasická rodina, která má nezastupitelný podíl na socializaci dítěte a utváření jeho identity.

Jedna otázka na závěr. Nevede snižování funkce klasické rodiny a protěžování netradičních forem soužití ke stávce rodiček a bojkotu ploditelů?

Pojem rodina patří mezi ty konzervativnější, které by neměly tak snadno podléhat zrychlujícímu se rytmu doby. Význam tohoto pojmu bychom neměli nikam posouvat, rozšiřovat nebo měnit. Této instituci vděčíme za to, že tu jsme!

Slovo rodina nelze nahradit. U rodiny je vždy přítomen reprodukční charakter, a tedy akt plození a vychovávání.

 

podporte-width

 

Facebook komentáře