Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Smyslem života je láska

Hodnocení uživatelů:  / 19
NejhoršíNejlepší 

Emil Kalabus

Poskytnout sobě a dalším lidem chápavou lásku je největší dar, protože pak se od těchto lidí ve skutečnosti už nikdy neodloučíme.

Všechno, co se v našem životě odehraje, má nějaký důvod. Nic není nesmyslné, nic se neztrácí. Neexistuje ani žádná náhoda. To může vést k mimořádnému klidu a trpělivosti, protože se tím naučíme brát věci takové, jaké jsou, místo toho, abychom je neustále posuzovali.

Všechny životní výzvy jsou lekce, jejichž absolvováním můžeme duševně i psychicky vyrůst.

Je zajímavé, že newtonovská fyzika by lásku jako objekt svého vědeckého zájmu a výzkumu zcela vyloučila. Všichni přece víme, že láska nejde změřit, zvážit ani vědecky definovat. Přitom prokazatelně existuje. Je to právě ona, která zušlechťuje a spoluutváří každou jednotlivou lidskou bytost. K poznání toho, co je skutečná láska, se lze dobrat různými cestami. Jednou z nich je i prožitek klinické smrti.

  • smyslem-zivota-je-laska

 

Britský diskusní server Quora položil svým členům otázku: „Jaký to je pocit, když člověk zemře?“

Diskusní vlákno přilákalo mnoho lidí, kteří měli jedno společné. Všichni přežili takzvanou klinickou smrt, kdy jejich srdce přestalo tlouct a po nějaké době se je podařilo doktorům resuscitovat. Jejich pocity jaké to je, když člověk zemře, se různí. Všichni se ale shodují na jednom: smrtí lidská existence nekončí.

Moderní vědci nám říkají, že vesmír je jednotný – že je nedělitelný. I když se nám zdá, že žijeme ve světe plném separace a rozdílů, (kvantová) fyzika nám říká, že pod povrchem je každý objekt a událost ve vesmíru navzájem zcela propojen s každým jiným objektem a nebo událostí. Neexistuje tu žádné skutečné oddělení.

Bezmála dvacet let pracoval Dr. Eben Alexander na harvardské lékařské fakultě. Celou tu dobu byl jako neurochirurg skálopevně přesvědčen, že pro nadpřirozené zážitky lidí, kteří se ocitli na pokraji smrti, existuje vědecké vysvětlení. Na podzim 2008 však onemocněl zánětem mozkových blan a na sedm dnů upadl do kómatu. Ten týden zcela změnil jeho názor. Z pochybujícího vědce se stal přesvědčeným zastáncem toho, že vědomí přetrvává i po smrti a že předsmrtné zážitky reálně existují. Sám jimi prošel.

Ze zpovědi neurochirurga Dr. Ebena Alexandera, který prodělal klinickou smrt a byla u něj definována nefunkčnost mozku, vyplývá následující:

„Doposud neexistuje vědecké vysvětlení pro to, že ač moje tělo leželo v kómatu, pak moje mysl byla plně při vědomí a já sám jsem byl živ a zdráv. Moje nervová tkáň v mozku byla ochromena bakteriemi, které jej vyřadily úplně z činnosti. Díky tomu se mé vědomí vydalo na cestu do jiné dimenze obrovského Vesmíru. Dimenze, o které jsem nikdy předtím ani nesnil, že existuje a o které by mé staré Já s naprostou radostí prohlásilo, že nic takového jednoduše neexistuje. Ale ta dimenze (ten svět?), která byla nespočetněkrát popsána lidmi, kteří si prožili zážitek blízké smrti a nebo jiné mystické stavy, tam skutečně je.

Skutečně to existuje. To, co jsem viděl a naučil se, mne obrazně řečeno dalo nový pohled na svět. Svět, ve kterém jde o více než jen o naše mozky a těla, kde smrt rozhodně není koncem naší existence vědomí, ale jen pouhým uzavřením jedné z dalších kapitol na cestě existence.

Před mojí osobní zkušeností byla tato slova pouhou abstrakcí. Dnes je to pro mne skutečnost. Nejen, že vesmír je definovaný jednotou, je také (nyní to vím) definován láskou. Vesmír, jak jsem jej zažil během kómatu (s naprostým šokem a radostí) je tím samým, o kterém mluvili Einstein a Ježíš, byť každý v jiném slova smyslu.“

Frank J. Tipler, významná osobnost v oblasti kosmologie a astrofyziky, autor populární knihy "Fyzika nesmrtelnosti" řekl doslovně: „ Immanuel Kant tvrdil, že jsou tři základní otázky metafyziky: Existuje Bůh? Máme svobodnou vůli? Je nějaký posmrtný život? Já tuto problematiku převádím do fyzikální roviny a na všechny tři otázky odpovídám ANO.“

Bernard Jakoby působí jako docent na Berlínské univerzitě, jeho oborem je thanatologie. Ve svých knihách přináší lidem naději a útěchu. Docent Jakoby zveřejnil stovky nesmírně zajímavých informací, z nichž většina potvrzuje skutečnost, že po fyzické smrti kousek našeho Já přechází do jiné formy existence, což ovšem neznamená, že bychom kdesi na věčnosti měli zůstat sami sebou a těšit se třeba z pozemské proslulosti, titulů, funkcí nebo nabytých peněz. To, co z nás přežije a navždy přetrvá, je část psychiky, jejíž funkčnost si za života mnohdy neuvědomujeme a kterou jeden z nejvýznamnějších psychiatrů dvacátého století C. G. Jung nazval osobním nevědomím.

Peníze a hmotný majetek, píše docent Bernard Jakoby, nejsou nikdy určující veličiny. Počítá se jen to, že na světě jste jen pro ostatní a pomáháte jim. Smrt je vlastně opětovným rozpomenutím se a znovunalezením vyššího duchovního smyslu naší nepomíjející existence. Zkušenosti s blízkou smrtí nám působivým způsobem dokazují, že naše vědomí nezaniká a že lidský duch není upoután na hmotnou schránku. Poznatek o možnosti opuštění této schránky je nesmírně důležitý, neboť existence všeho živého se nachází v neustálé proměně.

Všichni bychom si měli ujasnit, že to, co je nazýváno jako Bůh, je prasíla stojící za veškerou existencí, jež existuje reálně a naprosto nezávisle na náboženství, neboť všichni jsme s tímto Bohem nerozlučně spojeni. Každý člověk je nezbytnou a integrální součástí univerza. Otevírá se před ním veškeré poznání a znovu poznává svou pravou vlast. Smrt je nutné chápat jako obrovské rozšíření vědomí, které je pro nás naprosto nepředstavitelné, protože může sahat až k samotnému jádru stvoření.

Lidmi s prožitkem blízkosti smrti se zabývali psychologové humanistické psychologie.

Humanistická psychologie je učení o osobnosti jako celku se zvláštním zájmem o hodnoty a morální dynamismy lidské aktivity. Nemá "jednoho vůdce", hlavními představiteli jsou Abraham H. Maslow a Carl R. Rogers.

Psychologové odhalili, že lidi s „prožitky“ jsou vyrovnaní, nebojí se smrti, mají jiný žebříček hodnot, obrácený více k duchovnímu vnímání. Celkově jsou psychicky silnější, odolnější se zájmem o učení. Jejich život je spokojenější a bohatší.

Neexistuje snad jediné náboženství, které by nepracovalo s nějakou formou posmrtného života. Teprve moderní západní civilizace tuto představu odvrhla jako překonanou a nevědeckou. Jenže se ukazuje, že jsme možná vylili s vaničkou i dítě…

Četná vědecká studia z poslední doby totiž dokládají, že život po smrti existuje.

Zdroj: http://www.energiezivota.com/vedecke-objevy/851-dukaz-duse-neumira-navraci-se-do-vesmiru

http://nevsedni-svet.cz/vedci-maji-jasno-smrt-neexistuje-zijeme-nekonecnou-serii-vecnych-ted/

http://zoom.iprima.cz/clanky/zivot-po-smrti-existuje-prokazali-neurovedci

 

podporte-width

 

Facebook komentáře