Propaganda a konstrukce nepřítele

Konstrukce nepřítele

Propagandistické působení se bez vytvoření obrazu nepřítele v zásadě neobejde. Neexistuje-li reálná hrozba, propaganda si jej vytvoří sama. Je důležité si uvědomit, že konstrukcí nepřítele a rozdělením na „my“ a „oni“ především propagandista konstruuje u cílového publika jeho identitu.

„Vytváření stereotypů o „těch druhých“ je součástí legitimizační strategie skupinové identity cílové masy. Za další, vyjasňuje naše hodnoty či postoje a dává nám ucelený pocit svébytnosti. A konečně, jedině díky vymezení vůči nepříteli se snadněji sjednocujeme. Čím hlubší jsou neshody uvnitř společnosti, tím větší je potřeba nepřítele. Je tedy zdrojem sociální integrace. (O’Shaughnessy 2004: 123-125, Šafránková-Pavlíčková)

Jak uvádí Blinka, „Pro mobilizování nenávisti proti nepříteli je důležité charakterizovat nepřítele jako bezzásadového nelidského zločince, který odporuje hodnotám daného společenství, čímž všechny ohrožuje.“ /Dehonestací prezidenta Zemana se o to pokouší pražská kavárna a sluníčka všeho druhu/.

V rámci obecné propagandy se často využívá identifikace nepřítele ( vnějšího či vnitřního ) a jeho hanobení a symbolické poražení, ( např. rudé trenky na Hradě), vychvalování spojenců a velebení vlastního způsobu života (rudé trenýky místo prezidentské standardy jako osobitý umělecký styl atd.)

Velmi zajímavá byla Nacistická protiruská propaganda, která jakoby modifikována se oprašuje v těchto letech. Rusko je opět ten úhlavní nepřítel, nebezpečnější než-li samotný IS, nebezpečnější než muslimští fundamentalisté. To tvrdí Západní propagandisté.

Vzpomeňme na to, jak od června roku 1941 velkou měrou protiruská propaganda, se stala součástí nacifikačních snah. K tomu, aby lidé lépe snášeli propagandu a přiklonili se na německou stranu bylo nutné postavit na druhou misku pomyslných vah někoho velmi obávaného, k tomuto účelu se skvěle hodilo právě Rusko. Boj proti bolševismu měl všechny spojit a Německo mělo tento boj vést a zvítězit v něm. Nizozemí i Československo, byly demokratické země až do vpádu nacistů a rozhodně se jim nezamlouvaly ani poměry v Rusku. Přesto si mnozí uvědomovali, že Rusko je nadějí a snad i jedinou možností, jak Německo porazit.

Podstatou protiruské propagandy bylo tvrzení, že boj proti Sovětskému svazu byl bojem za celou Evropu a dokonce i lidstvo, protože bylo nad slunce jasné, že se sověti chystali k napadení střední Evropy. Nepřipomíná to snad současnou americkou, protiruskou rétoriku?

Propaganda je obvykle spojována se dvěma fenomény – válkou a mocí. Co se týče moci, propaganda byla vždy jejím psychologickým nástrojem. A je to právě spojení mezi propagandou a mocí, které vždy vyvolávalo podezření. Nicméně propaganda sama o sobě nemůže žádnému držiteli moci zajistit loajalitu a náklonnost lidí, proto si držitelé moci loajalitu vynucují v mnoha případech také silou a nátlakem, počínaje represivní legislativou a konče vězněním či odstraněním oponentů.

Propaganda je neodmyslitelně spojená i s válkou. Propaganda má lidi přesvědčit, aby jednali v souladu s tím, jak si to přejí ti, kteří propagandu vytvářejí. V případě válečné propagandy jde o to, aby šli lidé bojovat za danou věc, či aby se jiným způsobem podíleli na válečném úsilí.

Rozhodnutí, zda půjdu či nepůjdu za určitou věc bojovat, by však mělo vycházet z osobního rozhodnutí, a nemělo by záviset na propagandě.

Ruku v ruce s propagandou jde vždy cenzura. Za zatajováním informací jak v případě cenzury, tak v případě propagandy, je strach jejich tvůrců z toho, že by tyto informace mohly lidem umožnit nezávisle přemýšlet nebo dělat věci, které by nebyly v zájmu propagandistů a cenzorů. To byl podle Philipa Taylora důvod, proč Hitler považoval za zbytečné cílit propagandu na intelektuály, protože ti jsou schopni ji prohlédnout.

Výzvou pro cenzora a tvůrce propagandy v současnosti je tudíž získat kontrolu nad sdělovacími prostředky a médii všeho druhu, které informace zprostředkovávají (sem mohou patřit například snahy o omezení svobody internetové komunikace).

Návrhem na zakazovaní nepohodlných webů se „proslavil“ pan poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL). K mazání a blokování webů šířících ruskou propagandu vyzval na nedávném semináři v Poslanecké sněmovně. Prezident Zeman ho za to dokonce nazval nesvéprávným blbcem.

Svého času vyvolalo ostrou odezvu vystoupení Miroslavy Němcové v Poslanecké sněmovně. Při interpelacích se politička ptala premiéra, zda zaregistroval působení propagandistických serverů a různých iniciativ, které jsou podporovány z Ruské federace. Požádala ho rovněž, aby vláda vypracovala seznam podobných serverů, který už vyšel v médiích, aby měli občané možnost se propagandistickým webům vyhýbat.

Ostré odpovědi se paní Němcová dočkala od Tomáše Haase, který nedávno vystoupil z ODS. Ten prohlásil: „Myslím si, že paní Němcová se definitivně zbláznila. A že ODS už nevedou normální lidé, ale šílenci. ODS se rozhodla, že se poveze na vlně rusofóbie, kterou aktivně pomáhá vyvolávat. Volat po cenzuře a 'seznamech závadných serverů' přeci není projevem pravicového politika a pravicové politické strany. Co bude příště, seznamy nespolehlivých a rozkladných osob? Kde to jsme? V době nacistické okupace, nebo 'diktatury proletariátu'?

Dopadlo to tak, že občané se těmto serverům se seznamů nepohodlných nejen nevyhýbají, ale proti předpokladu propagandistů se zvedla jejich sledovanost a obliba.

V roce 2015 se bývalý starosta Londýna Ken Livingstone účastnil konference v Moskvě, kterou pořádala ruská státní televize RT. Vyjádřil se, že Rusko není zdaleka takovou hrozbou pro Západ, jakou představuje Saúdská Arábie.

„Je to jednoduché, Západ nečelí hrozbě z Ruska,“ řekl Livingstone. „Čelíme hrozbě muslimského fundamentalismu. Ten je z velké většiny financován Saúdskou Arábií, naším hlavním spojencem, který financuje ty nejméně tolerantní odnože islámu, jež nemají žádnou spojitost s učením proroka Mohameda.“ Uvedl také, že podpora, kterou se mudžahedínům dostalo od USA v Afghánistánu, je příčinou teroristických útoků z 11. září 2001.

Livingstone dále uvedl, že Putin je v médiích „démonizován“, ale že nikdo nepíše o diskriminaci rusky mluvících obyvatel v Pobaltí. „Nikomu se neřekne, že to byl právě tlak ze strany Evropské unie, který donutil bývalého ukrajinského prezidenta, že pokud podepíše obchodní dohodu s Ruskem, tak s EU již ne; a když pak prezident nevyhověl, kupodivu byl svržen,“ řekl Livingstone.

Ano, tak funguje propaganda. Nejdůležitější je najít nepřítele. My ho máme. Není to IS, nejsou to fundamentalističtí muslimové, je to Rusko a Putin.

Záhadou zůstává, proč v Czechii “satanizace” ruského nepřítele nezabírá.

Možná právě proto do Západní propagandy potečou miliony dolarů. Američané se zděsili, že lidé začali věřit Putinovi.