Proč neplatí, že Asad musí odejít. Rekonstrukce Sýrie

Nedávné proražení blokády města Dajr az-Zaur mění situaci nejen v Sýrii. Důsledky tohoto vojenského úspěchu se už projevují na celém Středním východě a dá se očekávat, že další zvraty ještě nastanou. Klíč k východu je v rukou Damašku a Asada.

Odblokováním syrského města Dajr az-Zaur, bylo prolomeno více než 1400 dní trvající obležení města teroristy, usilujícími o obsazení místních velkých vládních skladů zbraní a munice. Průlom syrských sil podporovaných spojenci, zejména Ruskem, do hlavního města stejně nazvané provincie podle pozorovatelů přinesl vládním vojskům jak vojenský, tak i strategický, morální a další prospěch.

Pod vládu Damašku se vrací oblast s více než milionem převážně sunnitských obyvatel, s největšími syrskými ložisky ropy a plynu a sítí produktovodů. Končí tak problém s nedostatkem paliv, který země pociťovala v posledních třech letech. Syrská armáda tak nyní může pokračovat v likvidaci zbytků IS.

Turci jsou podle odborníků připraveni stáhnout své vojáky ze syrského území okamžitě poté, co se prokáže schopnost syrské vlády plně kontrolovat společné hranice a garantovat jejich neprostupnost pro jakékoli ozbrojence – včetně Kurdů.

Podle řady arabských analytiků má měnící se „politický vítr“ vliv i na pozice zemí Zálivu vůči Sýrii.

Ve výčtu všech velmocí, které se angažují v současné složité syrské situaci, je často přehlížena role Číny. Čína dělá vše pro to, aby byla v řešení konfliktu co nejdůležitějším hráčem. Její vojáci v Sýrii trénují muže věrné prezidentovi Bašáru Asadovi. Do jeho vlády pak Číňané investují nemalé peníze. Čína poslala své jednotky do Sýrie minulý rok bez fanfár a netají se tím, že chce prohlubovat spolupráci s Asadem po všech stránkách. Přitom ještě o dva roky dříve byla čínská politika na Blízkém východě přinejmenším obezřetná.

Jak se syrská válka pomalu chýlí ke konci, otevírají se na území blízkovýchodního státu i ekonomické příležitosti. Když se hovoří o tom, kdo bude mít v rekonstrukci zdevastované země hlavní roli, zmiňují se především Rusko s Íránem. Tyto státy však samy mají ekonomické problémy. Co se týče vysílání byznysových delegací do Sýrie, mnohem aktivnější jsou Indie a právě Čína.

Podle Světové banky bude rekonstrukce Sýrie stát nejméně 200 miliard dolarů (asi 4,46 bilionu korun). Čína investovala do Blízkého východu mnoho let a nenechá si příležitost dalších investic ujít.

Podle slov syrského prezidenta „prioritou je teď porážka teroristů".

Po vítězství Damašku nad teroristy američtí a turečtí vojáci „musí odejít ze Sýrie sami nebo budou vyhoštěni násilím“, řekl v dubnu syrský prezident Bašár Asad.

„Damašek bude při obnovování Sýrie hledat oporu v Rusku, Číně a Íránu, a to dokonce i v tom případě, že se Západ bude chtít zapojit“, prohlásil syrský prezident Bašár Asad.

Peking už před válkou investoval stovky milionů dolarů do syrského ropného průmyslu a nyní vyčlenil dvě miliardy dolarů na vybudování průmyslového parku, z něhož by v Sýrii operovalo na 150 čínských firem. Jinými slovy, z hlediska Pekingu je Sýrie důležitou „stanicí“ na jedné z tras Nové hedvábné stezky, k čemuž Damašek připomíná, že z hlediska investic do infrastruktury a rekonstrukčních projektů budou mít naprostou přednost Čína, Rusko a Írán, tedy hlavní spojenci v sedmým rokem trvající válce. 

Rusko si za svou pomoc Sýrii nechává platit sérií dohod, které do budoucna slibují velké zisky. Už v roce 2013 byla například podepsána první smlouva o průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu v syrských pobřežních vodách, což je fakticky naleziště navazující na pohádkové zdroje táhnoucí se od Egypta přes Izrael, Libanon a Sýrii až ke Kypru. Ruská strana do projektu investuje 100 milionů dolarů a náklady pak pokryje z předpokládaných zisků. K tomu tu jsou dohody za bezmála miliardu eur na obnovu syrské infrastruktury nebo údajné dohody o nároku na čtvrtinu produkce ropy a zemního plynu ze syrských nalezišť, které získá ruská firma Europolis tím, že tyto zdroje „osvobodí a ochrání“.

Írán, který do Sýrie vyslal nejen příslušníky svých revolučních gard, ale i úvěry v celkové výši bezmála pěti miliard dolarů, pro změnu míří do syrského telekomunikačního sektoru a v plánu je kromě rekonstrukčních projektů i výstavba plynových a ropných terminálů nebo společné zemědělské projekty. Není mimochodem bez zajímavosti, že v záplavě západní a izraelské kritiky „íránské rozpínavosti“ je Teherán v oblasti vnímán výrazně pozitivně, a to nejen v Damašku – například čelní iráčtí představitelé zdůrazňují, že nebýt íránské pomoci, byl by Bagdád už dávno v rukou Daeše, zatímco šéf iráckého Kurdistánu Masúd Barzání svého času připomněl, že „Írán byl první zemí, která nám dodala zbraně a munici“, když byl Irbíl na hraně porážky…

Asadovi kritici poukazují na to, že podobné ekonomické dohody Sýrii do budoucna svazují ruce při řízení ekonomiky „v národním zájmu“, což samozřejmě může být pravda. Faktem ale současně zůstává, že to jsou z valné většiny „nářky“ Západu nebo Perského zálivu, které podporovaly džihád (nebo „umírněný“ džihád), a litují, že západní koncerny, které samy na „národní zájmy“ nikdy beztak nehleděly, na poválečné rekonstrukci Sýrie příliš nevydělají…

Firmy z České republiky by se mohly po skončení války podílet na budoucí rekonstrukci Sýrie.

Praha byla podle Asada objektivnější než většina evropských států a to bez ohledu na skutečnost, že česká vláda a činitelé byli vystaveni tlaku, aby se Sýrií přerušili vztahy.

Zdroj:

http://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/kdo-se-zapoji-do-rekonstrukce-syrie.html

http://www.eurasia24.cz/analyzy/item/2587-bitva-o-dajr-az-zaur-meni-nejen-syrskou-valku-dusledky-jsou-dalekosahle

http://www.literarky.cz/blogy/tereza-spencerova/24520-povalena-rekonstrukce-syrie-se-rozbiha-

https://globe24.cz/svet/40156-rekonstrukce-syrie-nejprve-musi-asad-odejit-az-pak-pomuzeme-tvrdi-johnson

https://www.lidovky.cz/rusko-a-usa-v-syrii-bojuji-cina-jim-za-zady-trenuje-asadovce-a-planuje-obri-investice-gmb-/zpravy-svet.aspx?c=A170809_162314_ln_zahranici_fas