Nevydařené atentáty! Atentát na Theodora Roosevelta.

1. Theodore Roosevelt

Kde: Milwaukee Kdy: . 14. říjen 1912 Místo: Hotel Gilpatrick Akce: Výstřel z pistole Důsledky: Prezident zraněn do hrudi Atentátník: John Schrank 14. říjen 1912, hotel Gilpatrick, Milwaukee, americký stát Wisconsin. Prezident Theodore Roosevelt vychází z hotelu a hodlá nastoupit do automobilu, kterým má jet na předvolební shromáždění, kde chce pronést projev. Má zájem stát se již potřetí prezidentem Spojených států. Než odjede, chystá se ještě pronést pár slov před lidmi, kteří ho přišli pozdravit. Náhle se ze shluku posluchačů natáhne ruka s pistolí. Ozve se výstřel. Ruka jiného muže se ve stejné chvíli ještě snaží srazit zbraň střelce, takže kulka zasáhne nikoli původně zamýšlenou hlavu prezidenta, nýbrž hruď. Naštěstí narazí na pouzdro na brýle a pak uvízne za jedním z jeho žeber.

Hospodský Schrank

Střelcem je výčepní z New Yorku, který se jmenuje John Schrank. Pochází z Bavorska. V roce 1879 se jako tříletý dostává do Ameriky. Když mu brzy poté zemřou oba rodiče, vezmou si ho k sobě strýc s tetou, po nichž zdědí vcelku slušný majetek v podobě malého hotelu s pivnicí na Canal Street v New Yorku. Ale na sklonku září v roce 1912 se šestatřicetiletý Schrank vzdává zabezpečeného života, všechno prodává a stává se potulným kazatelem. Lidé mu naslouchají v parcích, na náměstích i v chudinských brlozích. Cituje z Bible, kterou dokonale ovládá. Ale především je sám uchvácen zvláštními vidinami. Mezi nimi dominuje sen, v němž se mu zjevuje prezident William McKinley, jenž se stává 6. září 1901 obětí atentátu. Schrank žije pod vlivem utkvělé představy, že ho duch McKinleye vyzývá, aby se za zabitého prezidenta pomstil právě na Theodoru Rooseveltovi, jenž byl McKinleyovým prezidentem.

Roosevelt odmítá ošetření

“Právě mě střelili, to ale na losího býka nestačí”. Těmito slovy zareaguje 26. prezident Spojených států na střelné zranění, jehož se právě stává obětí a dál pokračuje ve své předvolební kampani. Nechce se nechat ošetřit. Ošetřující lékaři v místní nemocnici nakonec usoudí, že pokus o vyjmutí střely by byl nebezpečnější, než ji ponechat tam, kde je. Ostatně Roosevelt je mužem tvrdé nátury. Je o něm známo, že byť ve funkci náměstka ministra námořnictva a proti radám přátel sestavuje v dubnu 1898 z dobrovolníků jednotku kavalérie, se kterou v hodnosti plukovníka zúčastňuje bojů v americko-španělské válce na Kubě. Svým spontánním a odvážným vystupováním si získává pověst neohroženého hrdiny. A také je známa jeho politická strategie ověnčená pověstným výrokem “speak softly and carry a big stick” – aneb “mluv jemně a používej tlustý klacek.”

Chce být potřetí zvolen prezidentem

Theodore Roosevelt, mimochodem nejen bývalý náměstek ministra námořnictva, ale i bývalý guvernér státu New York, je jako kandidát Republikánské strany zvolen v listopadu 1900 do nejvyšší státní funkce v USA, kterou vykonává po dvě volební období (1901-1908). V roce 1906 získává jako vůbec první Američan Nobelovu cenu míru za zprostředkovatelské úsilí v rusko-japonské válce. Po přerušení politických aktivit, se v roce 1912 opět pokouší o prezidentskou kandidaturu, tentokrát za Progresivní stranu.

Proč atentát?

Otázka na místě. Proč se pokoušet připravit o život tak populárního státníka? Schrank si ovšem klade jiné otázky. Při výslechu tvrdí, že nemá nic proti žádnému Američanovi a říká přitom doslova: “Nechtěl jsem zastřelit občana Roosevelta, ale Roosevelta, který usiluje o to, aby byl potřetí zvolen prezidentem. Chtěl jsem, aby se to stalo varováním pro všechny, kteří hodlají být v Bílém domě déle než na dvě volební období.” A dále dodává: “Mám před očima McKinleye, jak se posadí ve své rakvi a ukazuje rukou na muže, který je oblečen jako mnich. Poznávám v něm Theodora Roosevelta. McKinley říká: ´To je můj vrah. Pomsti mojí smrt.´”

Soud

Když pak Schráno opakuje stále stejné a ještě dodává, že jedná pouze na pokyn ducha mrtvého prezidenta Williama McKinleyho, je ještě před soudním přelíčením podroben důkladnému lékařskému vyšetření, zejména psychiatrickému. Lékařská komise vydává zcela jednoznačně diagnózu, která praví, že atentátník “trpí velikášskými halucinacemi duševně vyšinutého člověka”. Tomuto odbornému verdiktu i soud přizpůsobuje svůj rozsudek. Na adresu soudu a dalších státních institucí sice proudí petice, dopisy a výzvy, aby byl Schrank popraven, ale soudci rozhodují naprosto jednoznačně: obžalovaný půjde do psychiatrického ústavu.

31 let v izolaci

A tak se stane, že John Schrank stráví v ústavu pro duševně choré ve Waupanu, ve státě Wisconsin, přes tři desetiletí. Mezitím dojde k celé řadě významných událostí, zejména dvě světové války. Schrank reaguje po svém. Píše dopisy doktoru Adinu Shermanovi, v nichž “vše o sobě vysvětluje”. Asi dvacet z nich, které jsou zachovány, se nacházejí v archivu The University of North Carolina ve Wilmingtonu. Za ironii ve Schrankově osudu lze jistě považovat skutečnost, že se v listopadu 1940 dozvídá o tom, že Franklin Delano Roosevelt, vzdálený bratranec Theodora Rooosevelta, je právě již potřetí zvolen prezidentem. John Schrank se dožívá 67 let – umírá 16. září 1943 – takže se již nedozví, že bratranec muže, který podle jeho vizí “nesmí” usilovat o třetí termín, je nakonec zvolen ještě počtvrté.