Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Jací jsou Češi? Co si o nás myslí svět? Čechy ohneš, ale nezlomíš!

Hodnocení uživatelů:  / 20
NejhoršíNejlepší 

Emil Kalabus

Četl jsem, že svět nás vidí jako pivem nasáklé vesničany, kteří mají docela hezké holky. Je to skutečně tak, nebo nás svět vidí jinak? Co když je to ještě horší? Jací opravdu jsme? Seberme odvahu a podívejme se pravdě do očí.

Skrýváme se za češství, ale z genetického hlediska jsme míchanicí Slovanů, Němců, Keltů a Židů stejně jako naši sousedi.

Sídlíme uprostřed Evropy, ale přitom se zdravíme námořnickým způsobem Ahoj! A italsky Čau!

Průzkum ukázal zarážející věc: image Česka v zahraničí je strašlivý. Tak tedy: nejsme národ skvělých hokejistů a krásných dívek, nýbrž civilizací nepříliš zasažená země obývaná rázovitými a udřenými vesničany s vrásčitými tvářemi. Jsme levná pracovní síla a to hlavní, na co se zmůžeme, je výroba slunečnicového oleje a věžních hodin. Jsme chudí a pevně spjatí s půdou a krajinou. Jsme neveselí a máme sklon k melancholii. Jsme neiniciativní, zaostalí a nekosmopolitní. Nechápete? Mohou za to nejspíš fotky z propagačních materiálů. Na nich jsou žlutá pole se slunečnicemi nebo řepkou a orloj. Prostě naše image je hrůza...

  • jaci-jsou-cesi-co-si-o-nas-mysli-svet-cechy-ohnes-ale-nezlomis

 

Říkáte, že to vůbec není pravda? „Když jsme to četli poprvé, také jsme tomu nechtěli věřit,“ říká Jana Adamcová, ředitelka odboru komunikační strategie ministerstva zahraničí, na jehož zakázku průzkum vznikl. „Spousta lidí si myslela, že to je nějaký omyl. Není. Takhle nás prostě venku vidí.“ „Je to horší, než by se zdálo,“ konstatuje Miloslav Knepr z agentury Mark BBDO, která výsledky průzkumu zpracovává, a suše podotýká: „Je to tristní obraz.“ Výzkum se prováděl v Japonsku, USA, Británii, Francii, Německu, Rakousku a Švédsku. Co je horší: zúčastnili se ho vzdělaní lidé, spíše střední vrstvy a elity. Vzpomínáte na českou komedii Tajemný hrad v Karpatech? S nadsázkou lze říci, že podobně jako hlavní hrdina Michal Dočolomanský viděl transylvánské vesničany coby zaostalé, jednoduché, ale v jádru hodné lidičky, vidí cizinci i nás.

Ale jsou zde také kladná hodnocení. Snad žádný z cizinců se při otázce na český humor nezamračil. Líbí se bez výjimky. Ten jemný a poetický českých klasiků, i ten svérázný hospodský. Přestože, jak se cizinci shodnou, je velmi specifický a člověk musí aspoň trochu poznat českou kulturu, aby ho ocenil.

"To, co si svět myslí o Česku, o Češích a o české kultuře, je mnohem příznivější než to, co si sami Češi myslí o sobě," poznamenala loni známá polská režisérka Agnieszka Hollandová, když od našeho ministerstva zahraničí přebírala cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. A zřejmě nebyla daleko od pravdy. Rádi sami sebe shazujeme jako nerudné závistivé burany, kteří se jen mocně prolévají pivem a z kapsy jim čouhá úplatek, případně paštika, když v létě vyrazí k Jadranu...

Dalším kladem je zjištění, že v žebříčku nejmírumilovnějších zemí se Česko umístilo na 10. místě ze 162 hodnocených zemí. Vyplývá to ze Světového mírového indexu za rok 2015, který zveřejnila

organizace The Economist Intelligence Unit.

Zajímavý pohled na Čechy měl Adolf Hitler. Hitler tvrdil, že každý Čech je rozený nacionalista, který podřizuje svým zájmům všechny ostatní povinnosti. Nemylte se, čím víc se Čech ohýbá, tím je nebezpečnější.

„Vůči Čechům je nutná ostražitost. Jsou mazaní, aby nevzbuzovali nedůvěru svých okupantů, a jsou obdivuhodní, když hrají roli podrobených. Je pravda, že s tím mají pět set let zkušeností! Viděl jsem je v činnosti ve Vídni během svého mládí. Přicházeli bez peněz a v obnošených botách do ulic města, rychle získali vídeňský přízvuk- a jednoho dne jsme byli docela překvapeni, když získali klíčové postavení.“

Zastupující protektor R. Heydrich - Češi, to jsou smějící se bestie. Ty ohneš, ale nezlomíš. Budeš jim stát na krku, budou se smát, sundáš nohu - seknou Tě.

Je pravdou, že cizinci o nás vytvářejí mýty. Stačí si prolistovat zahraniční bedekry a nestačíte se divit. „Když jste pozváni do českého domova, měli byste přinést kytici a boty zout nejdále v předsíni,“ píše světoznámý průvodce Lonely Planet. Naše zouvání je pro ně prostě k uzoufání. Nechápou ani ponožky v sandálech, nedokáží se smířit s tím, že tady ještě pořád někteří smrkáme do látkových kapesníků. Japonský průvodce dokonce popisuje, jak Češi nejprve žmouláním kapesníku v kapse hledají volné místo, kam ještě nesmrkali.

Německý průvodce píše: „Nebuďte překvapení, když vám vrchní přinese další pivo, aniž jste si ho objednali.“ Autor uklidňuje čtenáře, že nechtěné pivo mohou odmítnout. Zvyk prý vychází z toho, že u Čechů se předpokládá, že vydrží pít do zavírací hodiny. Zahraniční turisty by to nemělo moc překvapovat – anglické slovo Bohemian přece znamená v překladu jak Čech, Cikán, tak i bohém. A proč nezůstat v české hospodě co nejdéle? Vždyť se tam dělá nejen guláš, ale i politika. Dá se tam na ni hezky v teple nadávat, stejně jako na celý svět.

Je fakt, že Češky ve světě prosluly svou krásou, ale co my muži?

Cizinky se při pohledu na české muže překvapivě často shodnou. Vypadá to, že postavení českých mužů v domácnosti se nemění. Pod pantoflem byli, jsou a budou.

Mužům v české kotlině, kteří se cítí být pod pantoflem a jsou z jakéhokoli důvodu nespokojeni se svým manželstvím doporučím, aby své drahé polovičky upozornili na historicky ověřený fakt: „ Čechy ohneš, ale nezlomíš!“

 

podporte-width

 

Facebook komentáře