Doba, kdy Spojené státy ovládaly svět končí.

 Bývalý ministr financí USA Lawrence Summers tvrdí, že tento čínský projekt oslabí hlavní americkou zbraň - dolar, a připraví ho o pozici světové měny. Doba, kdy Spojené státy ovládaly svět, přichází ke svému konci.

K novému projektu se již připojila Velké Británie, Německo, Itálie, Austrálie a Rusko a další. Tato událost byla zlomovým bodem pro americké geopolitické ambice, uvedl Summers. „Ekonomická síla Číny a skutečnost, že polovina objemu průmyslové výroby ve světě se vyskytuje v rozvojových zemích, vyžaduje novou globální ekonomickou architekturu," zdůraznil. Podle bývalého ministra financí, to, co se nyní děje, lze srovnat s tak významnými historickými ději, jako zrušení zlatého standardu v roce 1971, stejně jako konference v Bretton Woods (zde v roce 1944 vznikly za účasti 44 států dvě světové instituce - Mezinárodní měnový fond a Světová banka).

Summers žádá USA, aby se vzdaly svých „hegemonických ambicí" a soustředily se jen na ty otázky, které se týkají opravdu jejich národních zájmů. Když Washington otevřeně vnucuje i dalším státům svoji politiku, mají všechny důvody k rozhořčení, poznamenal. V tomto ohledu Summers také kritizoval dominantní roli regulátorů v USA, ratingových agentur, a především amerických soudů.

Podle něj v případě, že se dolar bude i nadále používat k prosazování soukromých amerických zájmů, nebude moci udržet své postavení coby světové měny, a probíhající „měnová válka" je pak skutečnou hrozbou pro Spojené státy.

Summers vysvětluje, že dané situaci přispěl i fakt, že v USA funguje nespravedlivý ekonomický systém, a aby země mohla zaujmout své právoplatné a důstojné místo v multipolárním ekonomickém systému, musí dojít ve vnitřní politice země k zásadním změnám.
Čína udělá ze Spojených států regionální mocnost tvrdí Summers.

Americký ministr financí Jack Lew změkčil postoj americké vlády, pokud jde o AIIB a podle něj Washington vítá iniciativu Číny. To znamená, že začíná docházet k přehodnocení děje ve vládnoucí americké elitě, dodaly Deutsche Wirtschafts Nachrichten.

V „zápasu" mezi Čínou a Spojenými státy vyhrál první kolo na celé čáře Peking, který aby posílil svůj rozsáhlý projekt v Asii, založil a realizuje Asijskou investiční a infrastrukturní banku (AIIB). Iniciativa Washingtonu ve druhém kole ekonomické konfrontace v Asii také neslibuje pro Spojené státy moc dobré vyhlídky, píše David Pilling, komentátor deníku The Financial Times.

V případě, že první kolo skončilo porážkou pro Spojené státy, uvedl autor článku, ve druhém je to zatím v rovnováze. Washington se snaží přesvědčit 11 zemí v asijsko-tichomořské oblasti, aby se připojily k obchodní dohodě „příští generace" – k projektu Transpacifické partnerství (TPP), bloku USA a Japonska, který je schopen vytvářet, jak poznamenali příznivci této ekonomické iniciativy, asi 40% výkonu světové ekonomiky. Ovšem kritici platformy tvrdí, že TTP je vytvořen pouze ve prospěch amerických korporací a samotný projekt je nástrojem pro realizaci politických cílů Washingtonu spíše, než model udržitelné a vzájemně výhodné hospodářské spolupráce v regionu.

V případě, že Transpacifické partnerství, což je reakce USA na vznik Asijské banky, selže, Washington utrpí druhou po sobě jdoucí těžkou porážku ze strany Pekingu v Asii, píše The Financial Times.

Dohody typu TTIP měly z nejrůznějších partnerství vyloučit Čínu a upevnit světovou dominanci USA. Místo toho vznikají instituce bez USA, ve kterých je jádrem skupina nových ekonomik BRICS. Mimochodem, nejbližší neformální vrcholná schůzka BRICS proběhne 9. května v Moskvě během oslav 70 let od vítězného konce války. Bude se jim lépe jednat, když se sejdou nerušeni přítomností bojkotujícího Západu. Na začátku si mohou poblahopřát k posílení, protože Indie se připojuje k čínským tempům hospodářského růstu. Pak si mohou dělat starosti s Ruskem a Brazílií, kde bude potřeba nějaká forma podpory.

V Indii jsou v letošním a příštím roce očekávána růstová tempa na úrovni 7,5 %, hnaná především infrastrukturními investicemi. Tady je obrovský prostor pro novou asijskou investiční banku AIIB.

Mezi zakládající členy nové Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB) bylo přijato 57 států a oblastí z Asie, Evropy a Blízkého východu. Oznámilo to čínské ministerstvo financí. Na formování nové instituce se tak bude podílet zhruba dvacítka evropských států v čele s Británií, Německem a Francií, ale také třeba Írán, Egypt či Izrael, informuje list China Daily. Spojené státy a Japonsko se projektu neúčastní, Česká republika s účastí váhá. Proč naše vláda váhá mi není jasné. Přece můžeme být účastníky obřích projektů nejen v Asii, ale prakticky po celém světě.

Březen 2015 je dnem, kdy svět opustil USA a přestěhoval se do Číny. USA si užívaly výsadního postavení světové velmoci díky svému dolaru. Březnem 2015 končí výsadní postavení této měny i Spojených států.

S ekonomickou silou Číny, která soupeří s USA, a rozvíjejícími se ekonomikami, které dohromady vytvářejí minimálně polovinu světové produkce, vzniká nutnost, aby architektura světové ekonomiky byla aktualizována na nové poměry a dostala novou formu.

Evropa, přinejmenším podle Villepinova článku, chápe, že vstupem do AIIB napomůže především čínským (a ruským) zájmům, protože banka bude zajišťovat především „pružný rámec, který může pomoci řešit problémy, jimž Čína čelí“, ale na druhé straně „v nejistém a vratkém finančním světě je nezbytné přijmout ten správný přístup k dlouhodobým projektům užívajícím mnohostranné nástroje“, vysvětluje někdejší francouzský premiér. Jinými slovy, čínská ekonomika sice aktuálně netrhá rekordy růstu, ale ta americká je na tom mnohem hůř.
Evropské státy, tedy alespoň některé z nich, jasně chápou, že AIIB představuje základ čínské strategie Nové hedvábné stezky, jejíž nedílnou součástí je i Rusko. Někdejší francouzský premiér Dominique de Villepin na počátku března v podnikatelském listu Les Echos konstatoval, že Hedvábná stezka nabízí Evropě příležitosti k lukrativním dohodám ve sféře dopravy a městských služeb. „Je nyní úkolem zmobilizovat Evropskou unii a její členské státy, ale také místní správu, obchodní komory a podniky, nemluvě o univerzitách a think-tancích.“

Všichni bychom měli pochopit, že svět se velmi rychle změnil a mění. Kyvadlo moci se vychyluje na Východ.
Svět není bipolární ani unipolární s jedinou velmocí v čele. Svět, ať se nám to líbí nebo nelíbí se stal skutečně multipolárním s možností spolupráce mezi velmocemi a národy.
Svět se mění, nadvláda Západu končí.

Zdroj:
http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2015/04/08/amerikas-elite-sieht-das-ende-der-weltmacht-rolle-der-usa-gekommen/

http://www.prvnizpravy.cz/language=cs/zpravy/politika/summers-cina-udela-ze-spojenych-statu-regionalni-mocnost/preview=true/