Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Budoucnost Evropy ve hvězdách?

Hodnocení uživatelů:  / 9
NejhoršíNejlepší 

Emil Kalabus

Podle poslankyně Jany Lorencové (ANO) politika EU z pohledu většiny občanů selhala katastrofálním způsobem. Hrozné prý je, že to bude mít nedozírné důsledky pro Evropu na celá staletí.

Jsou takové černé vize nadnesené, nebo jsou běžnou realitou evropského dneška?

Jak se stalo, že z proklamované zářivé budoucnosti Evropské unie je budoucnost bez záře, která je uložena kdesi ve hvězdách? Nepovede nová vize Jean Clauda Junckera opět do další slepé uličky?

Odpověď na tyto otázky můžeme nalézt v knize Unie blízká i vzdálená. Autorem knihy je JuDr. PhDr. Tomáš Břicháček, Ph.D.

  • budoucnost-evropy-ve-hvezdach

 

Břicháček zastupuje ČR v expertních skupinách EU v oblasti justiční spolupráce v civilních věcech. Je tedy přímo u zdroje a zná dokonale prostředí tvorby práva v EU.

V první části knihy autor argumentuje, že moc Bruselu narůstá neustále s tím, jak se evropské právo rozpíná do všech stran. Hlavním nástrojem bruselské centralizace je totiž právo. V EU nejsou nástroje na to, aby rozsah pravomoci orgánů EU někdo kontroloval a omezoval.

Ve druhé části knihy si autor všímá toho, že bruselské instituce jsou vzdálené občanu i voliči. Těm chybí zpětná vazba, tak i kontrola a vyváženost jednotlivých pilířů moci.

Ve třetí části knihy diskutuje autor unii jako krizi i jako „svátek centralismu. Krizi ve smyslu neefektivního fungování systému, ale „svátek“ jako příležitost využít každou krizi pro záminku k utužení centralizace.

V EU zažíváme realitu Evropské unie výrazně odlišnou od té, do níž jsme vstupovali, a zvláště od té, která nám byla vykreslována vládou v době referenda. Místo špidlovského „prostoru míru, stability, prosperity a sociálních jistot“ pozorujeme, jak říká Břicháček prostor hospodářské stagnace, nezaměstnanosti, sdílených dluhů, těžkopádné regulace, byrokracie a sociálního inženýrství. Toto sociální inženýrství, rozvíjené v rámci nepřehledných nadnárodních struktur mimo demokratickou kontrolu, stojí na ideovém základě programové centralizace a levicových internacionalistických ambic páchání „dobra“ a „pokroku“ na globální úrovni. Evropská regulace je dnes mnohem unifikovanější, sebevědomější a dravější než kdy předtím.

Dnešní Evropa, pohlížíme-li na ni jako na světový region a podokruh západní civilizace trpí, řadou velmi závažných neduhů z nichž některé ohrožují v horizontu několika generací její samotnou existenci.

Krize evropských států je patrná v řadě klíčových ohledů, které se navzájem prolínají i podmiňují. Je to předně katastrofální úroveň plodnosti, oslabování národně-občanského uvědomění, obecný úpadek mravnosti a disciplíny, přebujelost státu blahobytu a sním související chronický deficit veřejných financí a vytrácení se osobní odpovědnosti člověka za vlastní život nebo v neposlední řadě přesun stále větší části politického rozhodování na nepřehledné a vzdálené mezinárodní struktury. V jednotlivých státech jsou tyto trendy přítomné v různé míře, ale v zásadě se projevují napříč celým kontinentem.

K záchraně by bylo třeba radikálního, vpravdě kontrarevolučního obratu v současných trendech a návratu ze slepých uliček postmoderního tápání směrem k osvědčeným vzorcům minulosti.

Je mnoho důvodů pro přesvědčení, že národní stát je ideální úrovní pro správu lidské společnosti a že by tudíž měl být těžištěm politického rozhodování.

Zdroj: Kniha Tomáš Břicháček – Unie blízká i vzdálená

 

podporte-width

 

Facebook komentáře