Amerika first a nekonečné poměřování

Pouze 23 z 59 amerických střel s plochou dráhou letu doletělo až do syrské letecké základny Šajrát. Trump tímto činem obešel Kongres a zároveň v tomto případě jednoznačně porušil mezinárodní právo.

Víme, že na rozkaz Donalda Trumpa se ke korejským břehům v těchto hodinách přiblížily americké torpédoborce a ponorky se střelami tomahawk, připraveny jsou i bombardéry na základě Guam a také letadlová loď Carl Vinson se přiblížila ke Korejskému poloostrovu. Trump napíná svaly a hrozí jadernými ponorkami většími než americká letadlová loď. Severokorejská armáda mezitím pohrozila, že nemilosrdně zpustoší Spojené státy, pokud se Washington rozhodne na KLDR zaútočit. Vojenská přehlídka v Pchjongjangu zapůsobila v první řadě díky raketovým novinkám Severní Korey.

Je vidět, že Trumpova Amerika first je v akci a aby toho nebylo málo, svět obletěla zpráva, že Američané ve čtvrtek 13. dubna poprvé použili svoji nejsilnější nejadernou bombu GBU-43. Média existenci „matky všech bomb“ prezentují jako absolutní senzaci. Jako by to nestačilo, ozvala se další média, která připomněla fakt, že Rusko disponuje ještě daleko silnější nejadernou pumou. Rusko již dříve vyvinulo pumu, která má být čtyřikrát silnější než matka všech bomb. /MOAB/. Svoji superbombu, rusové nazvali s odkazem na americkou zbraň „oтец всех бомб“ („otec všech bomb“).

Kdyby to nebylo tak vážné, člověk by si myslel, že jde o hru malých kluků, kteří si porovnávají pindíky a soutěží o to, kdo dočůrá výš. Problém je ten, že občas si kluci neuvědomí, co se stane, když se při hře venku otočí vítr.

A nějak si to neuvědomovala celá Amerika. Pro všechny prezidenty Spojených států amerických byla totiž Amerika first!

Počínaje indiánskými válkami se válečná mašinérie USA rozrostla do obludných rozměrů a dnes je hlavní složkou amerického hospodářského i společenského života a začala se rozpínat po celé zeměkouli. Bushova vláda byla obzvlášť válkychtivá, avšak USA propadly válkám dlouho předtím, než se Bush dostal k moci a nepochybně se jí nezbavila ani po jeho odchodu. Pozadu s válečnou mašinérií nezůstal ani Nositel Nobelovy ceny za mír Barack Obama. Cenu této vzrůstající závislosti na válkách dnes obyvatelstvo USA pociťuje citelněji než dříve.

Nejvyšší daň platí vojáci a jejich rodiny, zasaženi jsou však všichni Američané. Závratné zvyšování vojenských výdajů prohlubuje deficit státního rozpočtu, což vede k drastickým škrtům veřejných výdajů, zejména v oblasti školství, zdravotní péče, bydlení, veřejné dopravy či ochrany životního prostředí. „Válka proti terorismu“ zároveň slouží jako zdůvodnění pro posilování policejního státu a oklešťování občanských svobod v USA.

Kolotoč násilí se nebezpečně roztáčí. Dlouhodobá závislost USA na válce dosáhla nového stupně: permanentní válka, ohrožuje čím dál víc nejen obyvatele Spojených států, ale i celý svět. Některým lidem však tato závislost přináší báječné zisky.

Mezi předními stoupenci války najdeme řadu politiků, generálů a ředitelů velkých firem. Když se jich zeptáte, proč tak dychtivě táhnou do války, dostane se vám vznešených a nezištných odpovědí:

Demokracie, svoboda, spravedlnost, mír, lidská práva.

Skutečná motivace jejich podpory války má poněkud méně vznešené důvody: Peníze, trhy, přírodní zdroje, moc. Prostě není lepší kšeft než válka.

Obrovský rozpočet Pentagonu znamená pro většinu lidí méně peněz v peněžence. Ale pro někoho to znamená pravý opak. U koryta Pentagonu se krmí 100 000 firem. Ale opravdu velké peníze shrábne jen hrstka obřích korporací.

Americký prezident Donald Trump nastínil směr své vlády heslem „Amerika vždy na prvním místě“.

Jasně, Amerika first! Ale kdo bude první mezi druhými?