Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Elitní spolky (I.)

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Existují skupiny, spolky, které mají vliv na vlády, instituce, média, jsou schopny ovlivňovat světové dění a o kterých ví pouze malá část veřejnosti a tyto informace jsou jen velmi kusé, neboť se jejich setkání konají za zavřenými dveřmi a členové jsou vázáni mlčenlivostí? Ano, existují. Objasnění tohoto problému, historii vzniku těchto skupin, jejich postupnému nabývání moci a vlivu elitních společností na globální vládnutí, se věnuje tato práce. Moc jim přinesly peníze a peníze jakožto směnné papíry byly vytvořeny prvními bankéři, kteří nejvíce přispěli k vytvoření zákulisní vlády. Pozornost je tedy věnována mezinárodním bankéřům (především klanu Rothschildů) jako globálním aktérům, jejich vývoji a vlivům na dějiny. Další část práce se zaměřuje na elitní společnosti ve 20. století, mezi tyto globální aktéry patří mj. Kulatý Stůl (The Round Table), Rada pro mezinárodní vztahy (Council on Foreign Relations), skupina Bilderberg, Trilaterální komise. Studie popisuje také cíle společností a prostředky, jimiž mají být dosaženy, zaměřuje se na jednotlivé významné členy z oblasti politiky, obchodu, průmyslu nebo médií. Zkoumány jsou rovněž snahy o zavedení centrální banky v USA a zrod Federálního rezervního systému USA.

  • elitni-spolky-i

1 Úvod

Téma elitních spolků jako globálních aktérů je v současné době stále více diskutované a začíná se stále více dostávat do povědomí lidí. Jakoby lidé začali tušit, že je něco špatně. A není se čemu divit, politická a ekonomická situace je stále nepříznivá, roste nezaměstnanost, inflace, Evropská unie čelí řadě vnitřních problémů a někteří ekonomové předpovídají její krach včetně pádu její měny. Neustále dochází k válkám o ropu nebo za účelem pacifikace národů, které přestanou hrát podle zavedených pravidel (např. snahy o odpoutání se od dolaru a zavedení jednotné zlaté měny pro Afriku – viz Kaddáfího Libye). Pokud se nějaká země rozhodne učinit reformy pro zlepšení své situace a tyto reformy nějakým způsobem kříží plány elit, dochází k známému scénáři – předložení určitých, často nepravdivých obvinění a poté přinucení země, aby jednala v souladu se zájmy elit a to buď jednodušší cestou prostřednictvím korupce, či odstranění politických vůdců dané země nebo v radikálnějším případě k vojenské intervenci nehledě na počet civilních obětí (viz kap. 5. 4).

Někteří lidé jsou tímto opakujícím se scénářem již unaveni a vede to k tomu, že přestávají projevovat zájem o politiku, zmocňuje se jich apatie a žijí svůj život bez jakéhokoliv zájmu o dění – tento postoj je pro elity tím nejlepším, mají pak pro své plány volnou ruku. Ovšem jsou tu i ti druzí lidé, kteří se těmto věcem snaží porozumět a pátrají, proč krachuje ekonomika a stát musí vyplácet banky, a komu vlastně všechny státy dluží, když jsou zadluženi úplně všichni, proč neustále (i když došlo k zhroucení komunistického režimu a bipolárního světa) dochází k válkám, intervencím a pořád nepřichází politiky slibovaný mír. Mír, o němž mluvil po pádu komunismu např. George H. W. Bush, který prohlašoval, že se v těchto těžkých časech nabízí příležitost k vytvoření Nového světového řádu (dále NWO), v němž budou národy sjednoceny a který povede prostřednictvím OSN k dlouhé epoše míru (RIVERA, 2010). Má práce je věnována, jak těm druhým, kteří hledají odpovědi na otázky, kde se Nový světový řád vzal, kam směřuje a kdo ho řídí, tak těm prvním, otráveným a znechuceným lidem, ve snaze o obnovení jejich ztraceného zájmu a samozřejmě i všem ostatním.

Postupnou integraci světa popsal v osmdesátých letech např. harvardský profesor a člen spolku CFR (viz kap. 6. 1) Richard N. Cooper: „Navrhuji radikální alternativní plán následujícího století: vytvoření jednotné měny společné pro všechny rozvinuté země, včetně společné měnové politiky a také společné emisní banky, která bude tuto měnovou politiku řídit. Jak mohou nezávislé státy dosáhnout těchto cílů? Musejí svěřit veškerá rozhodování v oblasti měnové politiky vyšší, nadnárodní instituci.“ (GRIFFIN, 1998, s. 111).

Proč by ale někdo chtěl směřovat k zavedení světové vlády a kontrolovat ji? Touha lidí je nekonečná. S dosažením něčeho okamžitě toužíme po něčem dalším. Stejně tak mocní zákulisní aktéři, kteří se postupem věků dostávali stále k většímu bohatství a moci, touží po další stále větší moci, jejich cílem tedy má být směřování k jedné světové vládě.

Tyto tendence jsou v knize D. Estulina popisovány jako Rockefellerova strategie: „…nezáleží na tom kolik peněz člověk má, jestliže je nepoužije k získání a kontrole takových organizací, které vytvářejí plány a politiku, jež ovlivňuje vlády, popřípadě lidi, kteří v nich pracují, nikdy si neuvědomí skutečnou sílu bohatství.“(ESTULIN, 2012, s. 175).

Práce popisuje, jaké spolky jednají v souladu s cíli NWO, jaký je jejich vliv, jak konkrétně tyto spolky postupují a jakým způsobem se dostaly k moci. Popis historických událostí a mezinárodních bankéřů v první části práce je pro pochopení problematiky nutný, jelikož elitní spolky 20. století na popisované události navazují a je patrné, že se v těchto elitních spolcích objevují titíž aktéři, jež uplatňovali své vlivy v historii (mj. jména jako Rockefeller, Morgan). O některých významných skutečnostech a problémech, které by si zasloužily mnohem větší pozornost a rozbor, se v práci zmiňuji pouze krátce, důvodem je rozsahové omezení práce.

 

podporte-width

 

Facebook komentáře