| Shodou okolností se vyjádřil k tomuto tématu bývalý guvernér Tůma se současným guvernérem Rusnokem a komentář bude na závěr. |
Popišme si lidskou řečí, co se přihodí.
Neberme dnešní dobu, kdy tištěním peněz se vzestup nejen Německa, ale třeba i Slovenska neliší. Dokonce i státy jako Španělsko jsou na tom trochu lépe, takže masové demonstrace až na Řecko se nekonají. Jenomže kdo dá záruku, že už vždy bude jenom líp...? A vynechejme zločin spekulací, který se podařil náhodně Sorosovi a rozkolísal před léty britskou libru.
| Takže: všichni známe přísloví, že v průměru máme každý půlku kuřete. Jenomže v okamžiku, kdy má jeden celou půlku, druhý nemá nic. I průměrná mzda je na stejném principu: když bere ředitel 100 tisíc a zaměstnanec 10 tisíc, v průměru berou oba 55000Kč. Takže vlastně ten s platem deset tisíc je boháč, protože bere statisticky 55 000 měsíčně a přitom nemá ani na činži. Jak vidíte, je to nesmysl. Mohou s tím pracovat pouze ekonomové a banky, nikoliv ten, co má měsíčně plat 10 tisíc. Ze zprávy ČNB se nikdo nenají. |
A přesně totéž je s eurem.
Velké, bohaté firmy, aby si zjednodušily platby, nebo nadnárodní společnosti samozřejmě jásají. Vše se jim prý zjednoduší. (Nesmysl, pouze se ceny zafixují) Ale je tím bohatší i občan?
V době zavedení eura (čísla jsou pouze ilustrační - pro všeobecné pochopení) na tom byla Francie relativně dobře, podobně jako Německo, ale to mělo modernější stroje a lepší technologie. Takže cena marky by byla za 20, franku za 10, španělské peso zas 5 a řecká drachma za 1. Sice tedy Řecko mělo méně kvalitní a hlavně více ruční výrobu, ale mohlo levně vyvážet, zatímco Německo muselo hledat, jak se pod tu cenu dostat a tím se Řecko přibližovalo pomalounku Německu. (Lepší by byl příklad z Československem, ale my euro nemáme).
A tak Německo dostalo nápad zavést společnou měnu. Prostě tím, že se cena eura zprůměruje jako to pověstné kuře.
20+10+5+1=36
36:4=9
Cena eura se tedy stanovila na pomyslných 9.
A hned vidíme nádherně, co se stalo: zatímco Německo mohlo vyvážet do všech tří států a ještě se nemuselo snažit, Francie už do Německa vyvážela těžko, pouze do Španělska a Řecka to šlo, Španělsko pouze do Řecka a Řecko se začalo hroutit. Za tyto ceny nemělo šanci nikomu konkurovat.
Tudíž euro je pro všechny mimo Německa tragédie. Samozřejmě v době, kdy se uměle tisknou eura, jsou na tom všichni trochu lépe, ale v okamžiku cyklického poklesu se Německo se silou 20 do 9 vejde, zatímco ty tři státy se hroutí. A jak vidíte, v praxi to tak skutečně bylo, neboli důkaz je skutečný. Slovensko nastoupilo v době, kdy tam byla krize a i svět byl v krizi, takže dnes zažívá zdánlivé období prosperity, byť by mělo ukazatel asi 5 jako Španělsko. V okamžiku, kdy opět příjde cyklická vlna propadu, Slováci se vzbouří. Pocítí to stejně jako Španělé, Řekové a další.
Jenomže ten hlavní důvod je jinde
To doposud napsané mnozí znají, minimálně statistici centrálních bank toto musí analyzovat. Je to však důležité pro běžného občana? Samozřejmě že ne, proto většina lidí ( a osobně odhaduji 99%, nechť se na mě prosím nezlobí) není schopna zargumentovat, zda euro ano či ne a političtí demagogové si s oněmi 99% lidí hrají jak s pouťovou opičkou na gumičce.
Vezměme jim vítr z plachet a předložme nezpochybnitelné důkazy:
najděte si kdekoliv na světě místa, která mají společnou měnu, společný systém určovaný jednotnou gescí a každý, skutečně každý může dojít k onomu závěru. Nikde nikdy nikomu to totiž nepomohlo. (Pokud někde někomu ano a já to nevím, dejte prosím do diskuze a probereme to zvlášť) A ukažme si namátkou v horizontu délky lidského života cca 50 - 100 let. Samozřejmě u eura kratší: je na tom Řecko vůči Německu lépe dnes než před vstupem? Je na tom Itálie lépe vůči Německu dnes, než před vstupem? A můžeme pokračovat. Vždy, když už se zdá, že se ekonomiky srovnávají, přijde krize, nasadí se "ozdravění" dle Německa a začíná se nanovo.
A podívejme se ještě hlouběji: Itálie po sjednocení na liru: proč se stále chce "Liga severu", neboli severní část Itálie odtrhnout od chudého jihu? Proč se chce Katalánsko odtrhnout od Španělska? Protože stav je neměnný. V roce 1861 italská lira vystřídala peníze menších států Itálie. Je méně chudobná jižní část Itálie vůči severní od roku 1861, než v roce 2002, co přijala euro? Je v roce 2017 bohatší jižní část Itálie vůči severní, nebo Itálie jako celek proti Německu proti roku 2002? NE! Přes různé formy integrace a dotace a zdánlivé výpomoci je stav neměnný. Německo se dokonce směje, protože obyčejným "zprůměrováním" dostalo kuře celé, zatímco ostatní nic.
A co jinde? Třeba v USA: který chudý stát se dostal nahoru za 200 let trvání dolaru? Je jih bohatší, nebo alespoň vyrovnanější než sever? Ne. A to i přesto, že tam mají svobodnější systém a část daní si spravují jednotlivé státy samy. Jistě, občas někdo do propasti spadne, ale nahoru se může vyšplhat pouze vlastní pílí a utažením opasků, ničím jiným. A právě společná měna odebírá energii těm slabším, zatímco ty bohaté "zprůměrováním" vždy nakopne.
A můžeme si dát další příklady: pomohlo RVHP Bulharsku? Rumunsku? Ne, naopak bohatou Českou republiku, který pomáhala i Slovákům, strhlo do propasti. A co třeba Morava. Jak té pomohla společná měna, pokud si sama Morava nevytvoří "elitu" lidí, kteří neutečou do Prahy, Německa či Velké Británie a nevybuduje tam centra, kde bohatí budou chtít žít? Stačí se podívat, kolik lidí z Moravy je dnes v Praze. A lidé, rodilí v Praze, z Prahy utíkají. Tak k čemu byla společná měna?
Rozdíl je v tom, že když by vydala Morava měnu, náklady už by převýšily výhody. Takže Moravě by se nevyplatilo udělat nějakou "Moravskou korunu", ale spíše by se museli najít moravští patrioti, hrdí v dobrém slova smyslu Moraváci a pracovat pro moravskou zem, peníze a bohatství zanechat tam a neutíkat jinam.
Takže odpoví li si prostý občan, zda euro ano - či ne, jednoznačné důkazy z dlouhodobého hlediska jsou jasné. Ne!
Přesto se přijetí eura nevylučuje:
pokud by se nám podařilo třeba za padesát let dosáhnout úrovně Německa, a my bychom ve stejném cyklickém období mohli používat stejnou fiskální a monetární politiku (lidsky třeba Německo v době krize sáhne do zásob, zatímco Řekové nemají ani na chleba, protože další dluhy si nemohou dovolit) a my měli stejné rezervy jako Německo, bylo by pro nás euro výhodné. Do té doby je to zločin! (Ale pozor, pro střední a chudou vrstvu, pro bohatou však ne)
Shrnuto: prakticky ve všech případech se stav zakonzervuje, bohatí zůstanou navždy bohatí a chudí na ně pracují a o to těm globálním hráčům jde. (Žádný bohatý nechce klesnout, to všichni víme a udělají proto vše na úkor slabších - právníci a lobbisté to zařídí) Mimochodem, všimněte si, že v době krize 10% nejbohatších ještě zbohatlo, zatímco 90% chudších občanů zchudlo, či dokonce mnozí vyhlásili bankrot.
| A to je důsledek jednotného (pozor důležité, nesmí se zaměnit) nikoliv volného, ale jednotného trhu! Volný trh srovnává, jednotný trh zakonzervovává. |
A možná podotázka: prý přepočítávání měn zdržuje a zpomaluje ekonomiku: v době, kdy pověstná babička z HorníDolní, umí li používat mobil, má v něm zabudován převodník měn a firmy to nedokáží? Je to lež globálních magnátů, kteří výše napsaným zvýhodněni. Nikoliv klasické firmy a podnikatelé. Nebo snad neumí obyčejný člověk zaplatit v cizí měně?
A nyní k diskuzi "Rusnok versus Tůma"
Samozřejmě z odborného hlediska měli pravdu - viz intervence a přebytek eur
Jenomže dvě zásadní připominky, jak se liší odborná debata vůči ostatním centrálním bankám, FEDu, či ECB, a co je v praktickém životě pro babičku z HorníDolní. Oni řekli, že intervence není žádná rána. A mají pravdu. Dle učebnice ekonomie. Stát to nepoloží. Ale co občana? Představte si, že koupíte od výrobce jako obchodník televizor, který chcete v obchodě následně prodat. A koupíte ho za 30 000, ale v prodejně ho budete nabízet za 20 000. Má to logiku?
A druhá, ještě zásadnější připomínka k panu Tůmovi:
on dával příklad, zda je lepší sedět u rozhodování přímo u stolu. Nebo, zda sedět s přáteli vedle v restauraci na pracovní večeři a nezávazně posuzovat, bez možnosti zasáhnout, řekla prý dánská guvernérka v roce 2004. Samozřejmě že je lepší sedět u stolu. Ale tak přece otázka nestojí!
| Ať sedíme tam, nebo tam, u stolu či v restauraci mimo, musíme si pokládat otázku: proč přijímat rozhodnutí, které bude špatné pro naše občany? Pokud tam bude sedět zástupce Německa a my, všichni víme, že potřebujeme slabší měnu, ale Německo nás bude nutit do silnější, hádejte, kdo koho přehlasuje? Takže není důležité, zda sedět u stolu, ale zda můžeme shodit ze stolu špatné rozhodnuté a použít to, které je z hlediska občanů České republiky dobré. |
A strašné, až zločinné je od Sobotky, Gabala a dalších, že občanům České republiky tvrdí, že není důležité, zda se budou mít lépe, ale zda Gabal, Sobotka, Špidla, Jourová či Štětina a další mohou sedět u stolu a žrát a žrát, zatímco v podhradí se bude chcípat. Mimochodem od vstupu do Evropské unie jsme se Německu moc nepřiblížili...
A babičce z HorníDolní, co umí používat i mobil: co je dobré pro pána, nemusí být dobré pro kmána. A co je dobré pro horních 10%, (zafixování kurzu) kteří se už platově srovnali s Německem, není dobré pro 90% chudších a chudých, kteří mají k německým platům nekonečně daleko. A tak by to zůstalo. Jenom v době, kdy český pán bude stejný jako německý a český kmán bude jako německý, s klidným svědomím mohu doporučit: utvořme s Německem společnou měnu. Do té doby však ne!
Petr Pokorný
zdroj:http://www.skrytapravda.cz/ekonomika/777-je-vyhodne-pro-ceskou-republiku-euro-nebo-ceska-koruna
