Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Vrátí se Japonsko k jaderné energii? + další novinky z jaderné energie

Polsko: Plány na stavbu jaderné elektrárny mohou ještě padnout. 2 roky po Fukušimě – vrátí se Japonsko k jaderné energii? Nedostatečné ručení jaderného průmyslu za škody. Boj proti jaderné energii pomocí paragrafů. Návštěva v Českých Budějovicích: výstavba silnic zůstává problematická. Mezinárodní filmový festival o uranu.

  • vrati-se-japonsko-k-jaderne-energii-dalsi-novinky-z-jaderne-energie

Polsko: Plány na stavbu jaderné elektrárny mohou ještě padnout

Nuclear Monitoring 757

Polský ministr financí Mikolaj Budzanowski signalizoval, že by polská vláda mohla uložit k ledu plány na financování první polské jaderné elektrárny. „Za dnešních okolností není pro vládu možné podpořit stavbu jaderné elektrárny," řekl polský ministr. (Poland News ze dne 19.2.2013)
Zpráva varšavského Institutu pro obnovitelné zdroje energie z roku 2011 totiž došla k závěru, že instalace 5,7 GW výkonu větrných offshore – parků v Baltském moři (pozn. Offshore větrný park = výroba elektřiny z větrných elektráren na moři) ve srovnání s 3GW kapacity z jaderné elektrárny vychází finančně výhodněji.

Viz také:
http://redaktorext.polskieradio.pl/1/12/Artykul/127645,Minister-cools-power-plant-plans
http://redaktorext.polskieradio.pl/1/12/Artykul/51310,%E2%80%98Give-up-the-atom-for-wind-power-pleads-Greenpeace-report

2 roky po Fukušimě – vrátí se Japonsko k jaderné energii?

12.3.2013 Wechseljetzt.de

O vystoupení Japonska z jádra po katastrofě v jaderné elektrárně Fukušima bylo rozhodnuto v září 2012. Dva roky po tomto neštěstí protestují Japonci s podporou celého světa proti jaderné energetice. Nový japonský premiér plánuje energetickou koncepci, do které chce opět začlenit i jadernou energii.

Přesně před dvěma roky se silné zemětřesení a následná vlna tsunami v Japonsku postarala o velkou havárii v jaderné elektrárně Fukušima Daiči. Neštěstí si tehdy vyžádalo více než 18.000 obětí, k jeho následků, trvajícím až doteď patří tavení aktivní zóny jaderných reaktorů, dlouhodobé obavy a strach postižených obyvatel.

Japonská veřejnost reagovala tehdy stejně jako dnes protesty proti využívání jaderné energie a požadovala okamžitě ukončení jaderného programu Japonska. Počáteční jednání ze strany vlády o vystoupení Japonska z jádra byly zase brzy ukončeny, když se v roce 2013 ke slovu dostal nový premiér Shinzo Abe, který rozhodl o tom, že Japonsko vypracuje novou energetickou koncepci, která má zajistit bezpečné zásobování Japonska elektrickou energií. Na rozdíl od požadavků japonských občanů zde má opět hrát roli jaderná energetika.

Abe slibuje, že sníží závislost země na jadrné energii. Nový jaderně – dozorný úřad to vidí kriticky a prozkoumává jednotlivé japonské jaderné elektrárny. Z nich se pouze několik málo nachází v silně seismicky aktivní oblasti, jejich opětovné uvedení do provozu tak není možné.

13.000 Japonců v sobotu protestovalo proti jaderné energii a proti rozhodnutí premiéra, opět začlenit jadernou energii do energetického mixu Japonska. U příležitosti druhého výročí havárie ve Fukušimě se po celém světě konalo mnoho protestních akcí a je tak stále viditelnější podpora zelené energetiky ze strany globální společnosti.

Následky jaderné havárie jsou v Japonsku viditelné i dva roky po ní. „Namie" se nazývá kontaminovaná zóna v Japonsku, která zůstává nadále uzavřená a pod státní kontrolou. Lidé stále nemohou zpátky do svých domovů, kde by mohli bezstarostně dále žít. Jedním z největších problémů je likvidace radioaktivního materiálu. Japonci požadují větší nasazení ze strany vlády, protože dosud se toho neudělalo mnoho pro to, aby se lidé z postižených oblastí mohli vrátit zpět do svých domovů.

Také elektrárna sama se musí zlikvidovat, což je nyní velmi těžké, protože velmi silná radioaktivita na místě téměř znemožňuje lidem práci na území postižené jaderné elektrárny. Musí se vyvíjet roboti, kteří jsou místo lidí schopni sanační práce na elektrárně vykonávat. Likvidační práce po jaderné havárii v Japonsku tak budou trvat podle očekávání ještě několik dalších desetiletí.

http://www.wechseljetzt.de/strom-und-gas-nachrichten/2-jahre-nach-fukushima/

Nedostatečné ručení jaderného průmyslu za škody

19.2.2013 Taz.de

Berlín – 57-letý Masumi Kowata ztratil 11.března 2011, kdy v Japonsku došlo k jaderné havárii ve Fukušimě I., všechno, co měl. Jeho 300 čtverečních metrů velký dům, postavený před 180 lety, který se nacházel pouhých 5 kilometrů od poškozených reaktorů, je neobyvatelný a ještě dlouhou dobu bude. Společnost Tepco, provozovatel havarovaných jaderných reaktorů, mu nabídla odškodné ve výši 5.600 Euro, tedy pouhý zlomek skutečné škody.

Tento příběh je uveden ve studii firmy Greenpeace v souvislosti s otázkou, kdo platí škody způsobené jadernou havárií, která učiní neobyvatelnými velké oblasti státu. V Japonsku muselo být evakuováno na 160.000 lidí, další desetitisíce opustily své domovy dobrovolně a ještě dnes čekají na přiměřené odškodnění za jim způsobené škody. Kromě toho nesou toto břímě kompletně všichni japonští daňoví poplatníci. Požadavky na odškodnění, směřované firmě Tepco, jsou příliš vysoké, proto musela být tato společnost v loňském roce zestátněna.

Výrobci jaderných reaktorů jsou tak pěkně z obliga: v lokalitě Fukušima se nachází celkem šest reaktorů – z toho jsou tři z dílny americké firmy General Electric , další dva vyrobila Toshiba a šestý Hitachi. Firmy nejsou nijak zodpovědné za následky vzniklé katastrofy. Naopak: „Ještě na katastrofě vydělávají," tvrdí Greenpeace – a sice na dekontaminaci postiženého území a na likvidaci poškozené elektrárny. Greenpeace cituje inženýry firmy General Eletric (GE), kteří již v sedmdesátých letech minulého století pochybovali o tom, zda by jejich reaktor Mark-I (nacházející se i ve Fukušimě) přestál dlouhodobější výpadek chlazení.

Škody. Vzniklé jadernou havárií, platí téměř všude celá společnost. „Lidé nesou finanční a zdravotní riziko jaderné havárie, zatímco jaderný průmysl zkasíruje výdělek. Tento systém je nutné co nejdříve změnit," řekl Tobias Riedl, odborník v oblasti jaderné energie společnosti Greenpeace.

V Německu ručí provozovatelé jaderných elektráren za možné škody v podstatě neomezeně, ale pojistit se ze zákona musí pouze na určitou sumu. Což je v podstatě jedno: Pojišťovací fórum v Lipsku spočítalo ve své studii, že by velká jaderná havárie v jednom z německých reaktorů způsobila škody ve výši 150 miliard až 6 biliónů euro – a za to by žádný podnikatel nechtěl odpovídat.

http://www.taz.de/Folgen-von-Atomkatastrophen/!111384/

Boj proti jaderné energii pomocí paragrafů

28.2.2013 Nachrichten.at

Linec – Vužít všechny právní možnosti – to je nynější strategie hornorakouského zeleného rady pro životní prostředí Rudiho Anschobera v boji proti rozšíření české jaderné elektrárny Temelín a nyní také proti jaderné energii v Evropě celkově. Své naděje vláda do práva Evropské unie.

Konkrétně: ve směrnici EU o hospodářské soutěži, ve které vidí Anschober jistou páku. „Elektřina z jaderných elektráren je v rozporu se zákony Evropské unie neúměrně finančně podporována," říká Anschober. Z tohoto důvodu podá stížnost k Evropské komisi v Bruselu a vyzývá spolkovou vládu Rakouska, aby udělala totéž. Základem pro podání této stížnosti je jím zadaná právní studie Keplerovy univerzity. Profesoři Ferdinand Kerschner (ekologické právo) a Franz Leidenmühler (evropské právo) v tom radního Anschobera plně podporují..

Záchytným bodem jsou částky, kterými maximálně ručí provozovatelé jaderných elektráren v Evropě za škody způsobené při havárii svých jaderných zařízení. V Čechách je to například 306 miliónů euro, ve Velké Británii 157 miliónů euro. V Německu sice horní hranice stanovena není, ale celková částka ručení je limitována majetkem společnosti, provozující jaderný reaktor. Za všechny další náklady ručí stát.

„Je to podobné, jako byste si pojistil u svého vozu pouze jedno kolo," vysvětluje Kerschner. Fukušimská jaderná havárie způsobila do této chvíle škody ve výši přibližně 45 miliard euro. Škody způsobené havárií v Černobylu v roce 1986 se nyní odhadují na asi 1,37 biliónů euro.

Výsledek: Elektřina z jaderných reaktorů je subvencována v rozporu s pravidly hospodářské soutěže na úkor ostatních zdrojů energie, dodává Leidenmühler. Směrnice EUo hospodářské soutěži je přitom jedním ze základních pilířů evropských principů. Pokud by se totiž jednalo férově, museli by provozovatelé jaderných elektráren platit ročně miliardová pojištění za své jaderné elektrárny, což by se odrazilo v konečných cenách jaderné elektřiny. Proud z jaderných elektráren by tak nemohl obstát v konkurenci s ostatními zdroji energie. „To by zcela ruinovalo jadernou energetiku," vysvětluje Anschober.

Evropská komise je povinna přezkoumat každou stížnost, týkající se hospodářské soutěže. Rozhodující je pak ale výnos Evropské komise s nadpoloviční většinou hlasů. Nakonec to tedy bude opět politické rozhodnutí.

http://www.nachrichten.at/nachrichten/politik/innenpolitik/Der-Kampf-mit-Paragrafen-gegen-die-Atomkraft;art385,1060801

Návštěva v Českých Budějovicích: výstavba silnic zůstává problematická

28.2.2013 Nachrichten.at

Linec/České Budějovice: bylo to malé jubileum – s opět aktuálním a známým problémem: na desáté společné zasedání hornorakouské vlády a jihočeského krajského zastupitelstva cestovali hornorakouský hejtman Josef Pühringer a jeho zástupce Josef Ackerl do Českých Budějovic.

Zásadní problém: váznoucí výstavba dopravní infrastruktury mezi Českými Budějovicemi a státní hranicí Dolní Dvořiště/Wullowitz, na kterou si stěžuje i jihočeský hejtman Jiří Zimola. Ještě v září sliboval tehdejší ministr dopravy Pavel Dobeš při návštěvě hornorakouské vlády v Praze dokončení rychlostní komunikace České Budějovice – Wullowitz do roku 2021. Tento harmonogram však nyní Jiří Zimola se svými novými informacemi ohledně stavby již nemohl potvrdit. Podle něj vidí nyní česká vláda prioritu v dostavbě úseku dopravní komunikace Praha – České Budějovice. V roce 2016 bude na hornorakouské straně dokončena dopravní komunikace S10. Přetížená státní silnice mezi hranicí a Českými Budějovicemi se pak snadno může stát „cestou smrti", řekl Zimola.

„Nás společný problém je, že máme na české straně již pátého ministra dopravy během jednoho funkčního období," dodal Pühringer. Zimola navrhl iniciovat co nejdříve pracovní schůzi zodpovědných českých a rakouských ministerstev.

Mezi tématy společného hornorakouského a jihočeského zasedání byla také kulturní a společenská spolupráce a společné turistické projekty. Základním bodem pak byla letošní společná zemská výstava „Staré stopy – nové cesty". Hornorakouský hejtman Pühringer pak také opět nastolil téma plánovaného rozšíření jihočeské jaderné elektrárny Temelín a řekl, že pro tento záměr nemá země Horní Rakousko „žádné pochopení".

http://www.nachrichten.at/nachrichten/politik/landespolitik/Besuch-in-Budweis-Strassen-Ausbau-bleibt-ein-Problem;art383,1073343

Nuclear Monitor 757

Mezinárodní filmový festival o uranu, který podporuje také Nadace Heinricha Bölla a Rosy Luxemburg, proběhl od 4.ledna do 12.února v Indii a slavil v celkem 10 městech velký úspěch. Organizátoři jsou nyní zpět v Brazílii a připravují třetí mezinárodní uranový festival, který se bude konat od 16. do 26.května v muzeu moderního umění v Riu de Janeiru.

Viz také: http://www.uraniumfilmfestival.org/index.php/en/

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře