Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Ekology znepokojuje zřícení části Černobylu!

V Černobylu se zřítila střecha a část zdí;
Vládní studie: jaderná nehoda ve Francii by stála 430 miliard euro;
Netěsnost v indické jaderné elektrárně Kudankulam;
Dobré šance na výstup z jádra: dva univerzitní profesoři z Lince považují příliš nízké ručení za jaderné elektrárny za nezákonné.

  • ekology-znepokojuje-zriceni-casti-cernobylu

V Černobylu se zřítila střecha a část zdí

13.2.2013, Der Spiegel

V ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl, ve které došlo v roce 1986 k jaderné havárii, se zřítily části střechy a zdí. Radioaktivita podle údajů úřadů do okolí neunikla. Ekologové však mluví o znepokojujícím signálu.

Důvodem pro částečné zřícení ruiny střechy a zdí strojovny 4.bloku dříve havarované jaderné elektrárny v Černnobylu byla velká masa sněhu. Ke zřícení došlo ve vzdálenosti cca. 70 metrů od sarkofágu, betonové schránky, která utěsňuje explodovaný reaktorový blok. Nedošlo údajně k žádnému úniku radiioaktivních látek do okolního prostředí, jak ve středu sdělilo ukrajinské ministerstvo civilní obrany.

Ekologická organizace Greenpeace však hovoří o znepokojujícím signálu. „Neexistuje žádná záruka, že se nazačne v budoucnu řítit celý sarkofág," řekl jeden ze zástupců sdružemí v hlavním ukrajinském městě Kyjev.

Černobylský čtvrtý blok v roce 1986 explodoval. V důsledku havárie byly zamořeny velké části Ukrajiny, Ruska a Běloruska. Radioaktivní záření se šířilo i přes velké části evropského kontinentu. V roce 2012 se započalo se stavbou nového sarkofágu, který bude stát 1,54 miliard euro a překryje dosavadní původní sarkofág.

http://www.spiegel.de/wissenschaft/technik/tschernobyl-dach-und-mauer-an-atomruine-eingestuerzt-a-883146.html

Vládní studie: jaderná nehoda ve Francii by stála 430 miliard euro

8.2.2013, Spiegel.de

Desetitisíce vystěhovaných lidí, zamořené oblasti, gigantické náklady: jaderná havárie ve Franciisvým rozsahem srovnatelná s katastrofou ve Fukušimě, by měla nedozírné následky. To potvrzuje nová vládní studie. Přímo postižené by takovou havárií na území Francie bylo i Německo.

Hamburk – Jaderná havárie svým rozsahem srovnatelná s jadernou katastrofou v japonské Fukušimě by Francii stála kolem 430 miliard euro. To by byla asi čtvrtina ročního hrubého domácího produktu Francie. Už nehoda menšího rozsahu by způsobila škody ve výši 120 miliard euro, jak ukázalo šetření francouzského institutu pro radiační ochranu a jadernou bezpečnost (IRSN).

V reaktorech japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiči došlo v březnu 2011 v důsledku silného zemětřesení a vlně tsunami k dvěma tavením aktivní zóny reaktoru. Jednalo se po havárii v JE Černobyl v roce 1986 o druhou nejzávažnější jadernou nehodu. Široké okolí elektrárny bylo zamořeno radioaktivními látkami, desetitisíce lidí musely opustit své domovy.

Ve Francii by v případě srovnatelné nehody muselo být evakuováno kolem 100.000 lidí, nehoda by zničila úrodu a způsobila masivní výpadky elektřiny, uvádí nová francouzská vládní studie. Pouze boj s ozářením životního prosředí by Francouze vyšel na 110 miliard euro. Velmi drahé by bylo odstavení dalších jaderných reaktorů, přechod na jiný druh výroby elektřiny a nutný dovoz elektřiny ze zahraničí.

Další důležitým nákladovým faktorem by byly škody na image franzouských zemědělských produktů a turismu, které studie odhadla na 160 miliard euro. Například francouzské víno by se tak stalo neprodejným artiklem, a to i v případě, že by samo ozářené nebylo. „Velká jaderná nehoda by měla stašné důsledky," řekl šéf IRSN Jacques Repussard. „Ale nedošlo by jke zničení státu, ale je potřeba o tom mluvit, ačkoli to není jenoduché.

Postiženy by podle studie byly 4 francouzské departmenty, stejně jako některé sousední státy Francie, jako např. Německo. Němečtí jaderní aktivisté jsou proto aktivní v boji proti francouským jaderným elektrárnám, ale také proti belgickým nebo nizozemským.

Fukušimská havárie stála podle francouzské studie Japonsko kolem 200 miliard euro. Skutečnost, že by havárie stejného rozsahu stála Francii až jendou tolik, zdůvodňuji francoužští odborníci několika faktory: například Japonci měli štěstí, co se týče směru větru v době havárie. V té době totiž vál vítr směrem nas východ a většina radioaktivních látek skončila v moři. „A v Japonsku nemá turismus takový význam jako např. Ve Francii," řekl Patrick Momal, který je v IRSN zodpovědný za nově vydanou studii.

Momal však zároveň dodal, že pravděpodobnost takové havárie je velmi nízká. „Studie jako tato napomáhají odpovědným lidem a politikům, aby uvedly náklady prevetivních opatření do správných poměrů."

http://www.spiegel.de/wissenschaft/technik/irsn-studie-atomunfall-wuerde-frankreich-430-milliarden-euro-kosten-a-881940.html

Netěsnost v indické jaderné elektrárně Kudankulam

7.2.2013, Netzwerk IT Autor: Max Moritz

Tzv. hydrotest v 1.bloku jaderné elektrárny musel být přerušen, protože selhaly ventily. Uvedení jaderné elektrárny do provozu se opět oddaluje. Na místě kolují zvěsti o nehodě s mrtvými oběťmi.

Protože došlo v prosinci minulého roku k selhání tohoto testu, nařídil v lednu tohoto roku indický jaderně – dozorný úřad nové provedení těchto testů. Mezitím se tedy test spustil, voda v systému se ohřála na 280°C. Po ukončení tohoto testu se má zvýšit výkon reaktoru.

Podobný test údajně proběhl před zavezením jaderného paliva zcela bez potíží, i ventily tehdy prý fungovaly zcela správně. Proč tedy selhal následný test v prosinci, zůstává nejasné. Jako jeden z možných důvodů se udává půlroční přerušení prací v jaderné elektrárně: v období od října 2011 do března 2012 se totiž práce na zprovoznění elektárny kvůli masivnímu odporu místních obyvatel zastavily.

Tam, kde chybí jasné informace, vznikají různé povídačky. V Kudankulamu se mezi lidmi vypráví, že v jaderné elektrárně bylo při testu smrtelně zraněno až na 40 pracovníků elektrárny. Lidé v regionu jsou znepokojeni. Lidové hnutí proti jaderné energii požaduje objasnění celé záležitosti a hrozí novým obležením jaderné elektrárny.

V indické lokalitě Kudankulam byly postaveny dva jaderné bloky s reaktory VVER – 1000 firmy Rosatom. První z těchto bloků se měl po dlouhách průtazích uvést do provozu v lednu 2013.

V únoru 2012 byl zatčen Sergej Šutov kvůli korupci. Byl ve firmě Rosatom Zio – Podolsk zodpovědný za nákupy. Měl nakupovat nekvalitní materiál, ale vyúčtovával přitom kvalitní materiál, který měl být pro jaderné elektrárny původně určený. Nakoupený nekvalitní materiál byl přitom od roku 2007 zabudováván do reaktorů firmy Rosatom – v Bulharsku, Iránu, Číně a také v Inidii. Nejasné je, zda také vadné ventily v Kudankulamu nebyly dodány firmou Zio - Podolsk.

V roce 2009 bylo uvedení indické jaderné elektrárny odsunuto, protože se po dohotovení bezpečnostní nádoby zjistilo, že v elektrárně chybí kilometry kabeláže. Betonová nádrž proto musela být znovu rozbourána, aby se zde mohly položil chybějící kabely. V elektrárně bylo následně zjištěno více dalších problémů.

Obyvatelé Kudankulamu jsou znepokojeni, což je zřejmě odůvodněné. 

http://www.netzwerkit.de/Members/MaxMoritz/news-20130206-001

Dobré šance na výstup z jádra: dva univerzitní profesoři z Lince považují příliš nízké ručení za jaderné elektrárny za nezákonné

8.2.2013, Kurier.at

Jaderná lobby je mocná, ale věříme v naše šance, říká odborník na životní prostředí Ferdinand Kerschner. A jeho kolega Franz Leidenmühler, odborník na evropské právo, dodává: „Naše výsledky jsou neotřesitelné." Oba profesoři z univerzity Johanna Keplera v Linci došli k závěru, že příliš nízké pojištění jaderných elektráren, jako například české jaderné elektrárny Temelín, je v rozporu s evropským právem.

Oba odborníci vypracovali svou studii na zakázku hornorakouského zemského radního poro životní prostředí Rudiho Anschobera. „Našli jsme cestu k odstoupení od jaderné energetiky. Jsem v tomto ohledu opravdu optimistický," říká s potěšením tenmto zelený politik. Ručení za jaderné škody, které přebírá provozovatel jaderné elektrárny, je na základě mezinárodních smluv omezeno. V České republice je toto ručení například omezeno 157 milióny euro. „Je to podobné, jako by si majitel automobilu nechal pojistit jenom jedno jeho kolo," vysvětluje právník Kerschne.

Pokud se totiž možné škody vzniklé při velké jaderné havárii srovnají s výší skutečného pojištění, vznikají zde velké rozdíly. Náklady po havárii v jaderné elektrárně Černobyl dosáhly 1,37 biliónů euro, katastrofa v japonské jaderné elektrárně Fukušima způsobila náklady v odhadované výši 45 miliard euro. Oba rakouští profesoři došli k závěru, že se v případě omezeného ručení za jaderné škody jedná o nepřípustnou finanční podporu a tím o deformování hospodářské soutěže.

Další krok? Leidenmühler: Dalším krokem bude stížnost k Evropské komisi kvůli nezákonné finanční podpoře." Pokud by Brusel zuůstal nečinný nebo by shledal tuto podporu jkako nepřípustnou, mohlo by žalobu podat Rakousko."

Další možnost mají firmy, podnikající v energertice, které jsou znevýhodněné touto podporou jaderných elektráren. Tyto firmy pak mohou podat konkurenční žalobu k národnímu soudu toho státu, který tuto finanční podporu jaderným elektrárnám poskytuje. Anschober k tomu dodal: „ Vedeme již rozhovory s některými fiormami." Tento zelený politik již podal oficiální stížnost k Evropské komisi. „Tento krok očekávám také od spolkové vlády," dodal Anschober.

http://kurier.at/chronik/oberoesterreich/akw-temelin-oberoesterreich-sieht-gute-chancen-fuer-atomausstieg/3.291.394

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře