Černobyl může brzy zase zářit (+ další jaderné zprávy)

Francie: Jaderná elektrárna Fessenheim je pro poruchu odstavena

2.března 2015 Blick.ch

Paříž - Kvůli zjištěným netěsnostem byla odstavena kontroverzní francouzská jaderná elektrárna Fessenheim, nacházející se před branami Baselu. Jak nebezpečné je to pro Francii?

Od sobotního večera toto jaderné zařízení nedaleko švýcarské hranice nedodává proud do energetické sítě. Informoval o tom provozovatel odstavené elektrárny, firma EdF, podle níž porucha neměla žádné dopady na bezpečnost zařízení, životní prostředí nebo zaměstnance. Podle dostupných údajů se v sobotu objevil problém na jednom z těsnění ve strojovně prvního reaktorového bloku. „Pracovníci elektrárny nyní zjišťují přesnou příčinu události," sdělili zástupci firmy EdF. Reaktor energetici pro jistotu odstavili od sítě.

Protože druhý blok byl v noci na sobotu odstaven kvůli běžné údržbě, nevyrábí teď jaderná elektrárna Fessenheim žádnou elektřinu. Oba reaktory, nacházející se 50 km od Baselu v obci Fessenheim, byly uvedeny do provozu v letech 1977 a 1978 a jsou tak nejstaršími provozovanými jadernými reaktory ve Francii. Ekologové a oblastní politici z Francie, Německa a Švýcarska již dlouho volají po definitivním odstavení tohoto značně poruchového jaderného zařízení.

http://www.blick.ch/news/schweiz/es-ist-undicht-atomkraftwerk-fessenheim-abgeschlatet-id3530376.html

Švýcarsko: měsíční hodnoty záření z jaderných elektráren budou online

3.března 2015 Luzerner Zeitung

Radioaktivní látky, které vypouštějí švýcarské jaderné elektrárny do životního prostředí, se nyní budou zveřejňovat pravidelně jednou za měsíc na webové stránce jaderně - dozorného orgánu ENSI. Do této doby zde mohli občané najít pouze roční záznamy.

V pondělí spustil švýcarský jaderný úřad ENSI zveřejňování těchto měsíčních a ročních dat z roku 2014. Informovali o tom zástupci úřadu. V budoucnu mají být tato data veřejnosti k dispozici pět týdnů po konci příslušného měsíce.

Do této doby mohli občané na webové stránce úřadu a v ročních zprávách najít pouze roční souhrny uvolněných radioaktivních látek. Údaje za celý rok budou na webových stránkách ENSI k nalezení i nadále.

Každá švýcarská jaderná elektrárna smí kontrolovaně vypouštět radioaktivní látky do okolního životního prostředí. Musí přitom splňovat mezní limity, aby takto vypuštěné radioaktivní látky nepředstavovaly ohrožení pro člověka a životní prostředí. Jaderný úřad ENSI pro kontrolu vypouštěných látek provádí pravidelné inspekce a měření a ubezpečuje se tak, že provozovatelé švýcarských jaderných zařízení vypouští radioaktivní látky do životního prostředí korektním způsobem.

http://www.luzernerzeitung.ch/nachrichten/schweiz/schweiz-sda/AKW-Strahlenwerte-kuenftig-monatlich-online;art46447,495173

Německo otvírá kompetenční centrum pro odstavování jaderných elektráren

27. února 2015 IWR.de

Karlsruhe - Bezpečná likvidace jaderně-technických zařízení je základním stavebním kamenem energetické revoluce v Německu a představuje velkou výzvu pro vědu, techniku a průmysl. Institut pro technologie v německém Karlsruhe (KIT) proto zakládá kompetenční centrum pro likvidaci jaderných zařízení. Tyto kompetence však budou potřeba i mimo území Německa.

Jak prohlašují zástupci KIT, má centrum zajistit a prohloubit „jedinečné know-how ohledně likvidace jaderně-technických zařízení. Vedle inovativních demontážních technologií patří mezi stěžejní témata KITu radiologická charakterizace kontaminovaných částí zařízení, dekontaminace, ochrana před zářením, management komplexních procesů a interdisciplinární technika odhadu následků.

Potřeba obrovská: do roku 2025 se má v Evropě odstavit třetina ze 145 aktivních jaderných reaktorů

Nejenom v Německu, ale po celé Evropě i celosvětově se podle centra KIT dá očekávat obrovská poptávka po kompetencích k bezpečnému odstavování a demontáži jaderných zařízení, s ohledem i na bezpečnou likvidaci takto vzniklých radioaktivních odpadů. Evropská komise vychází z toho, že se do roku 2025 odstaví celá třetina nyní provozovaných 145 jaderných reaktorů v Evropě. Proto se bude centrum KIT snažit o rozšíření stávajícího know-how, ale také o další vzdělávání odborníků a inženýrů pro tuto pracovní oblast. Kompetenční centrum KIT pro odstavování jaderných zařízení je součástí Helmholtzova programu Jaderná likvidace a bezpečnost a výzkum záření (NUSAFE).

Likvidace jaderně - technických zařízení zahrnuje mnoho aspektů, ke kterým má centrum KIT podle vlastního vyjádření vysoké kompetence. Patří sem demontážní strategie podle zákonných rámcových podmínek, demontážní technologie, management odstavování a likvidace jaderných zařízení, dekontaminační a rekondiční technologie, ochrana zaměstnanců, obyvatel a přírody před expozicí záření, analýza politických a společenských podmínek a strategie přiměřené účasti a informovanosti veřejnosti.

„Kompetenční centrum pro odstavování jaderných zařízení KIT se může opřít o obsáhlou expertízu a výkonnou infrastrukturu," říká Dr. Walter Tromm, programový mluvčí NUSAFE a hlavní mluvčí pro oblast jaderné energetiky a bezpečnosti centra KIT. „Nabízí tak ideální předpoklady pro trvale udržitelné vzdělávání nárůstu inženýrů." Profesor Sascha Gentes, vedoucí katedry pro odstavování konvenčních a jaderně-technických staveb na institutu Technologie a management ve stavebním provozu KITu bude dávat nové kompetenční centrum dohromady: „V každém projektu se musí přizpůsobit a optimalizovat aktuální demontážní metody," říká Gentes. „Pomocí kompetenčního centra chceme rozpracovat a připravit vědecky a technicky standardizovaná řešení a postupy," dodává Gentes k cílům nového kompetenčního centra.

http://www.iwr.de/news.php?id=28286

Černobyl může brzy zase zářit

13.února 2015 20 Minuten Online

Požáry lesů v uzavřené zóně uvolňují radioaktivitu uloženou v listech a zemi. Vítr pak roznáší radioaktivní částice po půlce Evropy

Když 26.dubna 1986 explodoval 4.blok jaderné elektrárny Černobyl, byly následky ohromné. Po havárii musela být prohlášena plocha o velikosti 3.000 kilometrů čtverečních kolem elektrárny kvůli vysokému radioaktivního zamoření za uzavřenou zónu. Ještě dnes je možný přístup do této z velké části zalesněné zóny jen za dodržení přísných pravidel.

A podle vědců z Norského institutu pro výzkum atmosféry to má své opodstatnění: podle jejich odhadů se nachází v horních vrstvách země a ve starém listí stále ještě velké množství radioaktivního materiálu. Problémem je, že se tento radioaktivní materiál může uvolnit do životního prostředí při požárech lesů.

Že Nikolaos Evangeliou a jeho kolegové nevyvolávají zbytečnou paniku a jejich obavy jsou opodstatněné, ukazuje jejich studie, v které srovnávali satelitní záznamy požárů v letech 2002, 2008 a 2010 s modely vzdušného proudění a s měřením radioaktivního césia 137 v blízkém a vzdálenějším okolí.

Vyhodnocení tohoto srovnání ukázalo, že tyto tři požáry skutečně uvolnily radioaktivní césium, které se pomocí větru dostalo až do Itálie, Skandinávie a do Turecka. V ukrajinském hlavním městě Kyjev vedly požáry k navýšení průměrného radioaktivního zatížení o cca. 10 milisievertů - o jedno procento povolené roční dávky, informovali norští vědci ve své zprávě. Kromě toho opět i rostliny a houby mimo zakázanou zónu do sebe přijaly větší množství césia. A takto se radioaktivní césium dostává k lidem.

Na základě těchto poznatků tak vědecký tým kolem Evangeliou radí, že by bylo velmi vhodné přijmout opatření, jak co nejvíce zamezit požárům lesů v této vysoce kontaminované krajině. Z jejich pohledu čas tlačí. Protože se v těchto kontaminovaných lesích neodstraňovalo mrtvé dřevo a spadané listí, je tam mnohem větší množství hořlavého materiálu než v jiných oblastech. K tomu se přidává fakt, že v důsledku klimatických změn se z černobylského regionu stává sušší oblast a častějšími horkými obdobími.

http://www.20min.ch/wissen/news/story/Tschernobyl-droht-bald-wieder-zu-strahlen-17233299

Zdroj: http://oizp.cz/