Jako občana ČR mě však rovněž zajímalo, co před účastníky Valného shromáždění přednese český prezident Miloš Zeman a jeho slovenský protějšek Andrej Kiska. Zejména ti, kteří Miloše Zemana v lásce moc nemají, rádi Zemana s Kiskou srovnávají a často mluví o tom, že Češi mohou Slovákům jejich současnou hlavu státu jen závidět. Zatímco Zeman je jimi obvykle označován jako populista s hulvátským vystupováním, Kiska je naopak líčen jako proevropský politik, který na rozdíl od většiny současných středoevropských státníků populistický není, a má vždy slušné a noblesní vystupování.
Také já, ač jsem český občan a Zemana jsem v roce 2013 na Hrad volil, uznávám, že na Andreje Kisku by se asi těch negativ našlo méně než Zemana. Což však neznamená, že pan Kiska je bez chyb. Ostatně, jeho pověst čestného a slušného politika letos poněkud utrpěla, když veřejně vyšlo najevo, že enormně často využívá vládní letadlo k soukromým cestám do Popradu, kde bydlí jeho rodina. A nedávno pak i to, že jeho firma KTAG neodvedla za rok 2014 řádně daně.
Vraťme se však k proslovům obou státníků na půdě OSN. Zeman svůj projev (který pronesl jako obvykle zpaměti) věnoval výhradně světovému terorismu a způsobu, jakým se proti němu bojuje. A problém popsal dle mého názoru velmi trefně, především svými slovy: „Posíláme kondolence, vyjadřujeme svou solidaritu s oběťmi teroristických činů, organizujeme protesty a demonstrace. Ale bohužel se stále zdráháme bojovat s teroristickou anticivilizací plnou silou.” A také slovy o tom, že mnozí potenciální teroristé jsou ukryti v nynější migrační vlně, mířící do Evropy. Andrej Kiska naopak za největší překážku současného světa označil sobeckost a úzké národní zájmy. Přítomným státníkům pak připomněl morální odpovědnost za osud migrantů, prchajících před válkou.
Kiskova slova jistě mnohým zněla líbivě – možná úplně nejvíc německé kancléřce Merkelové a vrcholným bruselským europolitikům. Já samozřejmě také nemám nic proti tomu, aby se pomáhalo lidem ze zemí, postižených válkou. Ovšem rozhodně ne takovým způsobem, že přijmeme do Evropy každého, kdo se za „uprchlíka před válkou“ vydává, včetně fanatiků, sympatizujících s Islámským státem. Nemohu totiž souhlasit s lidmi, který výrazně zvýšený počet teroristických útoků ze strany radikálních islamistů v Evropě omlouvají v duchu přísloví, že když se kácí les, létají třísky. Proto dle mého názoru měl tentokrát český prezident nad svým slovenským protějškem výrazně navrch.
