Rozděl a panuj. Jsme rozděleni a neustále rozdělováni, abychom se nesjednotili. Jsme rozdělováni uměle vytvořenými nepřáteli, rozdíly, náboženským fanatismem, uměle vytvářeným strachem o přežití a v poslední době také některými, snad jen špatně pochopenými "duchovními moudry", které nabádají k nehodnocení a k pasivnímu přijímání všeho bez rozdílu. Vždyť "dobré" a "špatné" jsou přece jen nálepky, které lidem, věcem a situacím dáváme. Opravdu?
Kolikrát v naší historii se nám podařilo sjednotit a klidně a mírumilovně dát najevo svou touhu po změně a svou sílu? Naposledy v '89, před tím to byl '68 a obrovská vlna hnutí Hippies. Ještě před tím Velký duch Gandhi, který sjednotil a osvobodil Indii. Mohli bychom pokračovat hluboko do lidské historie. Vždy, když k tomu došlo, podařilo se nám alespoň na chvíli odpojit od nelidsky dravčího systému. Pamatujete si na '89? Vzpomínáte si na lidskost, slušnost a vzájemnou výpomoc, která tehdy ve společnosti na pár dnů zavládla? Viděli jste nějaký film o Hippies, který se nesnažil toto hnutí jen prvoplánově zdiskreditovat? Viděli jste třeba Woodstock? Viděli jste, jaká atmosféra tam během těch tří dnů míru, lásky a hudby vládla?
Nedávno se u nás v objevil jeden nový billboard. Jsou na něm Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek. Jeden z nejbohatších podnikatelů v zemi a jeho kauzy, bývalý asistent poslance ČSSD, který přiznává, že loboval a lákavé předvolební heslo. Krásný příklad propojení hlouposti, byznysu a politiky v praxi.
Čím více produkujeme a konzumujeme, tím méně si dokážeme skutečně radostně užívat život. Strach z nezaměstnanosti a z chudoby se stává součástí naší každodenní reality. Moc a bohatství se koncentruje v rukách stále menšího počtu "vyvolených". Sociální rozdíly a nespravedlnost se zvyšuje. Jsme rozdělováni strachem a směřujeme k naprosté totalitě a chudobě.
Když jsem pracoval v kovovýrobě, viděl jsem nahrazování lidské pracovní síly, umu a dovedností stroji. Zejména v tehdejší západní Evropě. A stálo za to slyšet, jak nadšeně o tom někteří manažeři hovoří: stroje nemenstruují, nemají nemocné děti, nemarodí a nechtějí ani dovolenou, ani vyšší plat. Sami se stáváme stroji, jen abychom přežili. To, co dnes probíhá, není vlastně nic menšího, než boj o lidskou duši.
Zkuste si položit otázku: Jakou hodnotu má vaše práce? Jakou hodnotu má pro vás a jak jste za ni odměňováni? Jakou skutečnou hodnotu má váš jedinečný talent nebo nadání? A můžete ho uplatnit? A baví vás to, co děláte?
Je to zvláštní, nezaměstnaných je stále víc a všude je také stále víc práce, kterou je potřeba vykonat. Podívejte se na zanedbané komerční objekty a další, zejména veřejné stavby, silnice, chodníky a zeleň. Podívejte se, jak zanikly dříve naprosto běžné komunální služby. Čím to je? Jednou z příčin je neustálá maximalizace výnosů a minimalizace (optimalizace) nákladů. Příčinou je také obrovský objem byznysu s tzv. deriváty a dalšími "virtuálními" produkty bez jakékoliv skutečné užitné hodnoty. Tedy alespoň pro oněch 88% lidských bytostí, tvořících základnu společnosti. A tou hlavní příčinou, je naše rezignace, izolace a náš nezájem.
Naprosto zřetelně vnímám, že všechny ty minulé pokusy o změnu byly vlastně jen zkouškami, resp. přípravou na Velkou změnu, která je za dveřmi. Musíme jen dokázat, že ji chceme a že si ji zasloužíme.
Revoluci vždy dělají ti, kteří už nemají co ztratit, ale mohou jen získat. Tato velká změna ale bude jiná, než všechny předchozí. Probíhá souběžně se změnou našeho vědomí. Ale samotná změna vědomí bez toho, aniž bychom jí promítli do našich skutků a činů, nestačí.
Není možné být opravdu šťastný na ostrůvku radosti, v oceánu utrpení.
Není možné být opravdu šťastný, když další lidské bytosti pracují v nelidských podmínkách, když se jim za jejich práci nedostává férové odměny a když jsou využíváni a zneužíváni různými institucemi, korporacemi i státem samotným. Není možné být skutečně šťastným, dokud bude ubližováno dalším živým tvorům, dokud budou hubeni a vybíjeni pro zisk a dokud bude drancována a ničena příroda.
Nepodílejte se na ničem o čem v hloubi svého srdce víte, že není správné, ani nespolupracujte s nikým, kdo něco takového dělá. Neodsuzujte je, nemusí si toho ještě být vědomi. Projevujte vůči nim soucit a lásku. Není podstatné, jestli to je vymahač dluhů, agresivní přímý prodejce, policista, státní úředník nebo politik. Otevírejte jejich srdce i jejich mysl.
Není možné být opravdu šťastný a přitom se neustále spoléhat na to, že někdo mi vytvoří práci, řekně mi co mám dělat, vyřeší za mně všechny problémy a ještě se o mně dobře postará.
Zbavte se svého vertikálně orientované myšlení. Myslete horizontálně, naučte se sdílet a spolupracovat v kruzích s těmi, kteří mají otevřená srdce. Všichni jsme si rovni a každý jsme naprosto jiný, jedinečný. Respektujme svou odlišnost, naučme se ji využívat a doplňovat se navzájem.
Dokud nebudou ti, kteří mají peníze, kráčet po boku těch, kteří tvoří hodnoty, aniž by je zneužívali, nebudeme jednotní a nedosáhneme trvalé změny. Sjednoťme se. Sjednoťme se ve svém záměru alespoň tak, jak do dokázala Gandhiho Indie nebo hnutí Hippies.
Tato revoluce nebude potřebovat žádného vůdce. I v tom bude jiná. Každý z nás naprosto bezpečně pozná, co má kdy udělat. Naprosto bezpečně rozpoznáme co je správné a co správné není. Ucítíme to ve svých srdcích, aniž bychom o to tom museli přemýšlet. Najděte v sobě už dnes odvahu udělat to, co víte, že správné je.
"Není podstatné jestli se pletu. Podstatné je, že tomu věřím."Mahatma Gandhi
