2) „Prezident republiky ode dne 20. března 2012 do dne podání této ústavní žaloby nejmenoval ani jednoho soudce Ústavního soudu a ze stávajících soudců jeho místopředsedu v návaznosti na to, že v tomto období se uvolnila celkem tři místa soudců Ústavního soudu.“ Zde je na místě připomenout, že Senát do dnešního dne postupně odmítl čtyři prezidentem navržené kandidáty. Z logiky věci mi z toho vyplývá, že senátoři, kteří žalobu podepsali, jsou vlastně zároveň spolupachatelé prezidentovi velezrady. Nebýt jejich nesouhlasu s navrženými kandidáty, byl by Ústavní soud v plném počtu.

3) „Prezident republiky dne 1. ledna 2013 udělil amnestii vyhlášenou dne 2. ledna 2013 ve Sbírce zákonů pod Č. 1/2013 Sb., jejíž článek II. nařídil, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let, čímž výrazně zasáhl do fungování trestní justice, významně ji demotivoval v další práci a nezávislé činnosti dle zákona a oslabil důvěru veřejnosti ve vymahatelnost práva a v existenci prvku spravedlnosti v rozhodování soudů a činnosti orgánů činných v trestním řízení a prezidenta republiky.“ Hele, upřímně, důvěra ve vymahatelnost práva je v České republice dlouhodobě na bodu mrazu, a to právě a jedině kvůli práci policie, státních zástupců a soudců. Výsledkem tohoto bodu amnestie je fakt, že Vláda České republiky hned na svém prvním jednání po udělení amnestie pověřila ministry vnitra a spravedlnosti, aby připravili takové legislativní kroky, které zrychlí trestní řízení a pomohou k rozhodování v reálném čase tak, aby spravedlnosti bylo učiněno zadost jak na straně poškozených, tak obviněných. Pokud toto dotáhnou do konce, měli by senátoři líbat prezidentovi ruce za takový impuls.

4) „Prezident republiky po celou dobu trvání svého funkčního období, tedy ode dne 7. března 2008 do dne podání této ústavní žaloby nerozhodl s uvedením důvodů takového rozhodnutí o návrhu na jmenování JUDr. Petra Langera, Ph.D. soudcem, i když mu uložil tak učinit ve lhůtě šesti měsíců Městský soud v Praze.“ Takže prezident se dopustil jednání směřujícího proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu, tím, že nejmenoval jednoho soudce. Bravo!

5) „Prezident republiky po značnou část trvání svého funkčního období, tedy ode dne 7. března 2008 do dne 5. března 2012 otálel s podpisem ratifikace Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě.“ Pro ty, co netuší, o čem je řeč: Je to jeden ze základních dokumentů, na kterém stojí současná existence podoby sociálních států v Evropě, umožňující a legalizující pozitivní diskriminaci a odčerpávající z veřejných peněz miliardy na pofidérní sociální podpory všeho druhu a zajišťující pro neuvěřitelné množství lidí řadu práv bez stanovení jejich recipročních povinností za tato práva. Obžaloval bych prezidenta Václava Klause z velezrady, kdyby to podepsal.

Jak píšu v úvodu, ještě nikdy jsem nečetl takovou pitomost. Mrzí mě jen jedno. Senátoři mají imunitu na cokoli, co při výkonu svého mandátu v Senátu udělají, a nemohou být stíháni za křivé obvinění. Do posledního z těch dvaceti osmi by si to zasloužili.

zdroj:http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/324103/Prezident-se-dopustil-velezrady-tim-ze-do-pytle-najdete-neco.html#t2