Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

ODLUKA CÍKVE A STÁTU.

V pravidelném čtvrtečním pořadu TV Barranadov „Týden s prezidentem“, prohlásil 15.2.2018 prezident Zeman, že v reakci na dopis katolických laiků pošle on sám dopis papeži Františkovi se žádostí, aby prodloužil mandát kardinálu Dukovi. Podle toho, jak to chodí v zahraničních aktivitách naší exekutivy, vůbec nepředpokládám, že prezident tento krok konzultoval s premiérem či ministrem zahraničí. Konec konců, jsou oba v demisi, tak „čert to vem.“

  • odluka-cikve-a-statu

Na prezidentově vyhlášení mně mnohem víc vadí docela něco jiného. Zásadně odmítám, aby politická moc státu jakýmkoliv způsobem projevovala svou vůli ve vnitrocírkevních problémech kterékoliv církve, nadtož té nejpočetnější a tedy nejvlivnější. V prvé řadě tím poněkud neuváženě a nadbytečně zvyšuje význam oné církve ve státě, ale především vytváří klíma, v němž církevní instituce budou cítit oprávněnost vyjadřovat se k problémům státu, ba dokonce snad do nich zasahovat.

Považuji za velký nedostatek naší Ústavy, že vztah státu a církví přesně nekodifikuje. Vztah církví a státu upravují pouze zákony nižší právní síly. Plná odluka státu a církví, jež by měla být základním rysem každé občanské republiky není vyjádřena nejvyšším zákonem naší země. Tím je dána šance k tomu, aby nižší právní normy dokonce umožňovaly jejich vzájemné působení. Takový stav poněkud koliduje s článkem 2, odstavec (1) Listiny základních práv a svobod.

Lobbování hlavy státu za některého funkcionáře církve je v mých očích proto činem hrubě nepromyšleným a vytváří poněkud zrádný precedent.

Stanislav A. Hošek

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře