Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Klondyke 2.0

Hodnocení uživatelů:  / 7
NejhoršíNejlepší 

Severní Karolína, Kalifornie, Klondike. 19. století ve znamení zlaté horečky. Většina ví o co jde a většina té většiny nejspíše lituje, že na žádnou zlatonosnou žílu ještě nenarazila. Vždyť je to tak jednoduché - sehneš se, nabereš z potoka hrst písku nebo kopneš do země motykou a pak jen hledáš kousky žlutého kovu. A pak znova a znova. Pořád dokola. Plníš kapsy, potom pytle a nakonec bedny. Zlaté šílenství. Zlato je fajn a každý ho chce. Ten, kdo ho vlastní, uschovává zlato do sejfů a nechá ho hlídat po zuby ozbrojenými chlapíky. Vykopat, schovat a hlídat. A pak zase - vykopat, schovat a hlídat. Zlato je totiž symbol moci a bohatství. Zlato je smysl života.

  • klondyke-2-0

Těžko říci, kdo to tak vlastně určil. Kdo a kdy stanovil, že zlato bude ten nejcennější směnný prvek. Že má cenu vyšší, než například sůl, křemen, mramor, stříbro nebo ornice. Že má cenu, kvůli které lidé závidí, nenávidí a jsou schopni i zabít. Klidně vyvraždí rodiny i celé rody, vyplení města a vygumují státy i národy z map. Přitom je to nepochopitelné - zlata se ani nenajíme, ani nás nevyléčí z nemoci, ani se z něj nedá postavit obyvatelný dům, ani nezplodí dítě a ani nás neudělá šťastnými. Je to celé na hlavu.

Ale to o zlatu není žádná novinka. Už za minulého letopočtu se vědělo, že zlato je cool. Jak to? Těžko říci. Někdo říká, že první stopy o povýšení zlata do privilegovaného postavení pocházejí z roku 2.000 let př.n.l. Někdo zase tvrdí nějakých 4.000 let a jiní dokonce 40.000 let př.n.l. Možná to je i více. Tohle nevíme. Každopádně víme jistě, že egyptští faraóni předali tuto podivnou informaci říši Římské a je jasné, že pak se všem Evropanům velmi rychle rozsvítila očka. Potom ale, když kolem roku 1000 objevili americký kontinent Vikingové, tak zjistili, že Indiáni mají zlato v oblibě taktéž. Faraóni Indiánům určitě nic o zděděné výjimečnosti zlata neprozradili a přesto to věděli. Divné.

Koncem 15. století vpadl do Ameriky Kolumbus a za ním tam dorazily všechny Evropské hodnoty, které západní Evropa už v té době samozřejmě měla. Evropští kolonizátoři je začali šířit, což se projevovalo tak, že Španělé, Francouzi, Němci, Holanďani, Portugalci společně s Angličany začali zem drancovat a z původních obyvatel tohoto kontinentu učinili volně lovnou zvěř. Tím se vlastně učili vytvářet dnes dobře známé - hodnoty americké.

Ale vraťme se ke zlatu. Ve chvíli, kdy evropští kolonizátoři získali od Indiánů všechny americké hodnoty, tak zjistili, že je to málo. A tak začala Zlatá horečka. Ta první propukla na východním pobřeží. Přesněji v Severní Karolíně od roku 1803, čímž pochopitelně nastal další obrovský příval zlatachtivých Evropanů do Nové země. Když se zaplnilo východní pobřeží, nastal čas na pobřeží západní a tak 35 let po Severní Karolíně propukla zlatá horečka v Kalifornii. Tři sta tisíc lidiček se nahrnulo na západ Nového kontinentu a sedm let tam intenzivně kutalo. Až se dokutalo v Kalifornii, tak za dalších 6 let se lidičky nahrnuli trochu severně, do Britské Kolumbie, pak v roce 1896 následoval známý Klondike a poté, na přelomu století, dále - na Aljašku.

Prostě celé 19. století bylo ve znamení statisícových migrací za zlatem, ovšem s tím, že jen na pár vyvolených se usmálo jejich štěstí. Absolutní většina tehdejších prospektorů zůstala chudá a mnoho z nich tam nechalo zdraví nebo život. Položili život ve jménu zlata a tak je těžko odhadnutelné, zda původ slova "ZLATO" má blíže ke slovanskému slovu "ZLO" nebo k anglosaskému "GOD" nebo k latinskému překladu "aury" či "jitřní záře". Každopádně je jisté, která že jedna národnostní skupina vyvolených, ráda a hojně vyžívá slova "Gold", coby základ svého jména. Pro tuto skupinu nekritizovatelných je zlato nadevše. Pro ně je cyklus "vykopat - uschovat - hlídat", smrtelně vážně myšleným smyslem života. Divné.

Takže, kromě toho, že nevíme kdo, ani kdy ustanovil zlato coby kov kovů, tak nevíme taktéž, co dobrého zlato lidské civilizaci přináší. To, abychom tento přínos mohli nějak ocenit. Bude skutečně těžké stanovit jeho hodnotu. Kór, když se tato hodnota vyjadřuje v papírcích bez hodnoty, na kterých jsou natištěny hlavy mrtvých osob. Celé to nedává smysl, ale pokusíme se o to:

Směnná jednotka zlata je tzv. troyská unce, což převedeno do normálních metrických hodnot je něco málo přes 31,1 gramů. To je zhruba, jako když vysypete obsah zhruba 21 porcí Pigi čaje. Dnes (konec roku 2017) by taková hromádka "zlatého" čaje měla hodnotu cca 1.265 US dolarů, což při dnešním kurzu dolaru, je to nějakých 27.320 kaček. Zkrátka hromádka, z těch 21 sáčků čaje, má zhruba hodnotu údajné průměrné měsíční mzdy v ČR.

Nejen, že je divné, že cena tak málo užitečné věci je tak příšerně vysoká, tak k tomu všemu není ani stabilní. Třeba kolem roku 1970 se hodnota troyské unce pohybovala lehce přes 100 UDS a kromě cenových spekulací okolo roku 1980, se téměř až do konce roku 2005 pomalu zvyšovala do 500 UDS za unci. Vrchol ceny zlata byl zatím v roce 2011, kdy se tato vyšplhala k 1.923 UDS za unci.

Tohle všechno vypadá na zajímavé částky - pouhé jedno kilo zlata za téměř devět miliónů korun. To by se i vyplatilo kopnout tou motykou do země. Kdyby dnes nějaká ta zlatá horečka náhodou propukla, věřím, že by se pro černé, hnědé a šedé imigranty v Evropě uvolnilo hodně bytů a domů.

Jenže horečka se nekoná. Jednak už všechna půda patří církvi, židům a několika málo "babišům" a byli by blbí, aby do zlaté žíly někoho pustili a jednak se ze zlatokopectví stal průmysl. V něm vede Čína, kterou stíhají Austrálie, USA a Rusko a zbytek světa už jen paběrkuje. Tihle všichni pracují v tom známém cyklu vykopat, uschovat a hlídat, takže tady se žádný soukromý prospektor už nechytne. Zlata je sice dost (celkové zásoby tohoto prvku na Zemi se odhadují na 8 biliónů tun - ano, dvanáct nul za osmičkou), ale dříve než zlato, takový dobrodruh dnes chytne olovo.

Ale lidi by přesto rádi něco těžili. Těžili a zbohatli. Pokud možno bezpracně, samozřejmě. Vždyť je doba počítačů, internetu a tak ať se nemusíme nějak moc namáhat a kupovat antiperspiranty. Optimální bude, když zajdeme do obchodu, tam si něco (co vydělává) zakoupíme a to bude pracovat za nás. Ideál, že? ...a tak byl vymyšlen Bitcoin.

Boj o Bitcoin je virtuální hra, která úmyslně nedostala jméno. U WOWka (počítačová hra World Of Warcraft) se lidi sice zabavili zabíjením a získáváním cen, ale výhry byly fiktivní. Do WOW se od roku 2004, kdy hra začala, zapojilo zruba dvanáct miliónů hráčů a za možnost hrát si, platili. Hráč mohl k penězům hráč přijít leda tak, že prodal svůj herní účet. Jinak ne. A programátoři tento nedostatek pochopili.

Hra o Bitcoin odstartovala v roce 2008 a šla k přímo jádru. Byl to současně rok, kdy začal pohasínat zájem o WOW a nová hra o Bitcoiny šla přímo k jádru: útočí na nejnižší lidské pudy, jak jsou nenasytnost, chamtivost a hrabivost.

Hru ale nepojmenovali. Proč? Na to asi nebude těžké najít odpověď. Je to sice hra, ale nechtěli jí dát tuto nálepku jakési "dětskosti". Tvůrci chtěli být bráni veřejností vážně a zcela seriózně, aby účast ve hře nebyla jakkoli zlehčováva. To se jim podařilo. Díky tomuto je tato hra první hrou na světě, která má šanci se překlopit do reality. Do virtuální, ale reality. To znamená, že body, které hráči ze hry získají, bude možné někde uplatnit.

Že u Bitcoinu jde původně o hru je, už z podstaty věci zcela nepopiratelné. Kdybychom si ji pracovně pojmenovali jako "Klondyke 2.0", snad by se nám lépe hledaly i podobenství se skutečnou zlatou horečkou z 19. století. Kdyby to někomu nešlo, zde jsou:

- prvotní pracovní název pro jeden bod získaný z této hry nebyl "Bitcoin", ale "Bit-gold";
- druhá věc, která se podobá práci prospektorů z 19. století je, že Bitcoiny se těží. Za pomocí výpočetní techniky, ale je to tzv."těžení". Zapnete počítač a těžíte;
- další podobenstvím je, že Bitcoin je v praktickém životě nepoužitelný. Můžete těžit jako šílení, ale pivo za to v hospodě nekoupíte. Stejně jako u zlata. No, zkuste zlaté zrnko vyměnit za metr piv! Zkrátka až na výjimky, podobně jako u zlata, platí i pro Bitcoin cyklus: vykopat - uschovat - hlídat s tím, že tady hlídá počítačový systém;
- i když by pro hráče mohlo být virtuální měny neomezené množství, tak není. Programátoři nastavili množství, o které se současní Bitcoinoví prospektoři perou, na hodnotu 21 miliónů bodů - Bitcoinů. Samozřejmě, kdyby si to situace vyžádala, tak vstupní hodnoty každého počítačového programu se editují velmi snadno a celkové množství k těžení lze pro hráče kdykoli zvýšit;
- další shoda se zlatem je rostoucí cena této virtuální měny v čase. Jen tady se může zdát zcela nepochopitelné, na jakém základě, od roku 2009, vzrostla "cena" tohoto jednoho imaginárního bodu z nuly, na hranici téměř 20.000 US dolarů. Částečným vysvětlením může být, že růst ceny jednoho Bitcoinu byl stanoven dopředu. To u zlata tak doslova neplatí;
- a jistě neposledním podobenstvím může být, že se při kopání Bitcoinů zahřejete jako u kopání zlata motykou. Je to sice jen z tepla vyvinutého výkonnými grafickými kartami, ale je to pořád teplo;

A tak jediné, v čem se zlato od Bitcoinu liší je, že zlatem lze alespoň zkrášlit ženu. Bitcoin jí totiž do uší nenacpete, ani kdyby jste se rozkrájeli. S tím souvisí i fakt, že po vypnutí elektrické energie vám zlatý kousek kovu zůstane majetkem, ale z virtuální měny vám zůstane...

Ale není to tak hrozné. ...když si teda uvědomíme, že jde jen o hru. U "Klondyke 2.0" se hodně lidí baví a přináší jim smysl života. Kdo si hraje, nezlobí a tak je to vlastně fajn. Hlavně, ať je hra nekonečná. Zlato i Bitcoin je přece ten pravý smysl života a je dobré mít nekonečný smysl života. Bez smyslu života bychom žili úplně nesmyslně.

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Komentáře  

#1 damirr@volny.cz 2017-12-28 07:27
Jen jedna skutečnost o lidstvu je pravdivá a to že lidská hloupost je nekonečná a tak se idioti předhánějí v šílenostech všech dob po staletí a dokonce i tisíciletí a vyjadřují tak nezměrnou ubohost lidstva.

Facebook komentáře