K čemu je stávka, když "odboráři vezli srač.y na trakači"…?

Podrobnosti

Blogy / DALŠÍ BLOGY|

26. květen 2012|

Břetislav Olšer|

5918 x

Je to tisíckrát omletý fakt; stávka je částečné nebo úplné přerušení práce ze strany zaměstnanců za účelem podpory jejich požadavků. Právo na stávku je zakotveno v článku 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a v zákoně č.2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání.

Vzpomeňme si na listopad 1989. Všichni jako jeden muž a jedna žena, abych nikoho genderově neurazil, volali, že stávkovat je jejich základní demokratické právo. Každý se může svobodně sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. V té době konkrétně proti vládě jedné strany. Náměstí byla natřískána, dav křičel na Husáka, jestli mu není dusno, když je, Gusto, všude tak husto...

Líbilo se to všem, vláda jedné strany padla, než se tak ale stalo, ještě si vězeň svědomí Václav Havel ve vzácné symbióze s komunistou Mariánem Čalfou zajistil hlasy pro zvolení prezidentem "pouze na jedno volební období" všech parlamentaristů pod hrozbou, že budou odhaleny jejich vazby na StB. Dokonce i kapesní zloději se na počest svobody a demokracie zavázali, že nebudou týden krást. Čas ale oponou trhnul a máme tady rok 2012 a s ním režim, co je schopen rodinou Langerovou trestat pouze Smetanovými tykadélky poškozené ksichty politiků na volebních plakátech, škodu za několik tisíc korun...

A co miliardy prošustrované v Promopro, Open Card, rozdrobené Drobilem či odkloněné Kocourkem, nebo loajálně podstrčené Bártou, co ABL zprivatizoval v politickou stranu VV... Není ale přece žádného zákonného důvodu, proč bychom měli tyto zvrhlé skutečnosti tolerovat. Proto demonstrujeme a stávkujeme. A je zle. Slyšíme varování; pozor: Není přece už rok 1989... Už se všichni máme skvěle a nic nám neschází, už nám nevládnou ti škaredí komunisté, ale všemi zvolená vláda, co však krade vesele dál jako hejno strak...

„Odboráři, odboráři, vezli srač.y na trakaři. Po cestě však vedli boje, kdo se bude držet oje, Neboť ten, kdo tlačil vzadu, ten se neubránil smradu. Odboráři, odboráři, hádali se s hněvem v tváři tak, že ač cesty byly rovny, spadli s vozem do senkrovny. Odboráři chodí plačky, nemají v čem vozit…“

Jaroslav Serifert? Kdepak. Vítězslav Nezval? Ten na to neměl. Nebo snad Mácha nebo Wolker…? Marné hádání, je to z bídných poměrů vyrostlé básnické střevo, dnes omylem ministr financí Miroslav Kalousek. Jako rádoby vtipná hvězda si takto lámal hlavu během stávky odborářů. Že by zase krapet nasával...? Asi... Jasně, zasměšnit lidskou bídu a má to pod kontrolou, rozeštval ovce Ovčákova, které sice mají současné dva a půl koaliční vlády plné zuby, ale přesto se nechají snadno poštvat proti sobě...

Vláda zkrátka ví, jak na nás. Jak nás rozeštvávat, co na nás platí. Jsme přece stádo ovcí v Ovčákově, který pokorně platí ze svých daní ty darmožouty. Štve nás proti sobě, jen aby oni nahoře měli své milionové zisky a my byli sice nasraní a chtěli do ulic, ale sotva se jedna část do těch ulic vydá, hned ji ta druhá půlka, stejně nasraná, začne házet klacky pod nohy. Klacky, umně nastrčené perfidní vládou. Přestože státy Mezinárodní organizace práce dávno uznaly právo na stávku jako náš legitimní prostředek k ochraně svých ekonomických a sociálních práv a zájmů. Uznaly toto právo jako základní, vyplývající ze svobody sdružování.

Ale premiér Nečas honem vyhlašuje, aby nasypal sůl do našich očí, že bude o "zelené naftě" jednat, ale jen s těmi, kteří si neberou občany jako rukojmí a nevydírají stávkou. Zná pan premiér nějakou jinou stávku, která je smysluplná i bez toho, aby nedělala komplikace lidem? Když chtějí slévači vyšší platy, tak neslévají, podnik přichází o peníze a hraje poker; kdo má silnější nervy, ten vyhraje. Řidičům městské dopravy se zachtělo pro sebe a své rodinné příslušníky režijní jízdenky, přestanou jezdit, pasažéři se vztekají, podnik ztrácí finance a povolí... Třeba...

Nespokojenost je zkrátka základem legální stávky. Nespokojení zaměstnanci, nespokojení občané, nižší zisky; jedna komplikace za druhou. To jsou stávky... Když nejsou rukojmí a tlak, jemuž premiéři říkají vydírání, nemělo by zastavení práce a právo vydobýt si, co si zasloužíme, pokud už byly vyčerpány veškeré možnosti se slušně domluvit, vůbec žádný smysl... Bezpohlavní zjev; ani ryba, ani rak. Chleba bez soli, jídlo neslané, nemastné...

Naivní odbory v rámci té vládní šaškárny, co si říká tripartitních jednání, předložily řadu návrhů a analýz, dokumentujících rizika a negativní dopady reforem, opakovaně vyzvaly premiéra a vládu, aby u takto důležitých reforem byla zajištěna nutná široká společenská dohoda. A když už se otrávení lidé málem nechají zviklat, máme tady další trumf vlády - rozhodí mezi lid štvavou otázku? Za kolik ti vaši odborářští bossové pracují...? Káží vodu a chlastají víno... Jen vás nutí do občanské neposlušnosti, aby měli sami vysoké platy a na rozdíl od vás spokojený život... A tak dokola, aby bylo zaděláno na další svár mezi námi všemi, jen aby dál existovali stákující a stávkokazi, a abychom se motali v začarovaném kruhu a sypali dál svým politickým ptáčkům zrní z našich daní...

A tak nula od nuly pojde. Vláda nechce vysvětlit veřejnosti, proč reformy mají být jen škrty a restrikce, nevyjádřila se k návrhům odborů a odmítla reformy schvalovat na základě širšího konsenzu. Místo toho prosazuje důchodovou reformu prospěšnou pouze pro soukromé penzijní fondy se záměrem devalvovat průběžný důchodový systém. Odchod do důchodu v 70 letech je hazardem se zdravím lidí a výsměchem zaměstnanců v náročných profesích...

Přitom zákony zakazující stávky byly ve většině civilizovaných zemí zrušeny na konci 19. a začátku 20. století… Takže, stávka je sice povolena, ale nesmí nikoho a nic omezovat, aby lidé ani netušili, že stávka vůbec probíhá… Jsme čítankoví pokrytci. Právo na stávku zakotvíme v Ústavě, v Listině základních práv a svobod, abychom se s tím chlubili, jak jsme demokratičtí. Skutek ale utek. Najděte mi někde napsáno, že stávka není vydíráním a braním občanů jako rukojmí, když to jinak nejde. Schválně, ukažte mi to…

Jaký je tedy smysl takového virtuálního protestu, při němž je nutné si dávat pozor, aby občanovi stávkující dopraváci nebránili v osobní dopravě, zemědělci, chtějící se domoci „zelené nafty“, nikoho neblokovali, pasažéři, aby létali, kdy to potřebují, i když piloti s narůstajícím rizikem letecké dopravy ze strany atentátníků chtějí mít víc peněz... Stručně řečeno; vláda dělá vše proto, aby smysl stávky zapůsobit nedostatkem, nepohodlím a zmatkem byl nulový, tedy žádné vydírání a braní rukojmí; veřejnost se přece musí cítit jako v bavlnce a nesmí mít sebemenší důvod svojí nespokojeností se stávkou "těch druhých" tlačit na vládu, aby vyhověla stávkujícím, kterým nic jiného než protesty nezbývají…

Inu, je to jako v rozdílu mezi teroristy a osvobozeneckými bojovníky; ten, kdo vraždí a mučí v zájmu osmnácti biliony zadlužené velmoci, ten je bojovník za svobodu a demokracii. Naopak ten, jemuž leze už na nervy okupování vlastní země, je zlotřilý a proradný zbojník, zkrátka guerilla… A když už někdo pomůže světu zbavit se lotra lotrů, tak za jeho "velezradu" musí zaplatit milion USD za jeden rok jeho věznění, když byl dotyčný "zlosyn", co lotranda pomohl dopadnout, odsouzený k letům třiatřiceti... Ano, nechci tu slevu zadarmo... Stávka-mediální bomba v permanentní okurkové sezóně Česka…?

Jak se stávkovalo v Izraeli, aneb Stávka a česká Ústava…

Chce Bendl zase porušit Listinu základních práv a svobod…?

Komentáře