Dva politici z farářských rodin z NDR v čele dnešního Německa...?

Podrobnosti

Blogy / DALŠÍ BLOGY|

23. únor 2012|

Břetislav Olšer|

11331 x

Ještě ani neuplynuly dvacet tři roky od chvíle, kdy se německý národ sjednotil nad bouráním Berlínské zdi a první východní Němci už měsíc předtím ve svých trabantech projížděli z Maďarska do Rakouska a zpátky do SRN. A už je tady znovu atmosféra umělohmotné a dopingové bývalé NDR...

Šokuje totiž fakt, že každý sedmý Němec údajně prahne po dobách před bouráním Berlínské zdi, mnozí chtějí její obnovu. Navzdory mnoha obětem, které padly na oltář svobody, když zeď přelézaly z východní části Berlína do západní. Jako by si vzali příklad z degradace českého sametu a zapomětlivosti mnohých. Ovšem při momentální vládnoucí korupční trojkoalici se ani není proč divit všeobecné skepsi.

Při nedávném výročí zboření Berlínské zdi vyplynulo, že patnáct procent z dvaaosmdesáti milionů Němců (a Turků) touží po návratu do dob před více než dvaceti roky, kdy byla země rozdělena na NDR a SRN. A kdy v jedné z okupačních zón vládla sovětská vojska, jejíchž příslušníci měli své svatby i setkání veteránů II. světové války... Už kancléř Adenauer v tomto období ministru zahraničí Deanu Ruskovi dokonce navrhl, aby USA učinily SSSR nabídku vyměnit Západní Berlín za Durynsko a část Saska a Meklenburska. Tedy zápdní území hlavního města za oblasti NDR. Nic z toho ale nebylo, i když Berlín celý osvobodila Rudá armáda...

Bezvávaly časy. Koncem 80. let patřilo Německo mezi nejbohatší země Evropy. V polovině 90. let bylo již na 6. místě; za Lucemburskem, Rakouskem, Dánskem, Belgií a Nizozemskem. Důvodem pro tento propad byl fakt, že ze státního rozpočtu stále proudilo a proudí na východ Německa ročně 70 miliard euro. Tyto dotace byly a jsou určeny na financování důchodů, nezaměstnanosti, na výstavbu dopravní infrastruktury a podporu rozvoje průmyslu a podnikání. V únoru 2005 hlásila Spolková agentura bez práce 5 216 434 oficiálně registrovaných nezaměstnaných, nejvíce v celém poválečném období. Dnes je Němců bez práce kolem tří milonů...

A co na to vše říkal jeden z Čechů, dětský kardiolog Vít Rázek z Lipska, který dlouhodobě pracovně pobývá v SRN? Před časem mi vyprávěl...

"Myslím si, že východní Němci jsou mnohem méně nafoukaní. Když srovnávám lidi v Lipsku a Hamburku - v obou městech jsem žil pět let, tak lidé z Hamburku byli schopni nás považovat za sraby, že jsme nepovstali proti komoušům... Lidem z DDR se to nemusí vysvětlovat. Na druhou stranu taky jako u nás je zde mnoho nostalgických - byli tenkrát mladí, byli zdraví ... na zbytek se zapomíná... trošku nebo hodně kolaborovali... dnes jsou důchodci - dřív bylo vše lepší ... těchto lidí je v bývalé DDR o to víc, že spousta schopných a mladých z nových zemí, počítá se 1- 3 miliony, co odešly na Západ po roce 1989, takže demografie - s tímto vlivem plus snížena porodnost udělá tento výsledek...

Navíc západní Němci se zde opravdu podle místních chovali po roce 1989 jako prasata ... koupili za halíř továrnu, vybrali kapitál nebo si na ni vzali půjčku, zbankrotovali a odešli na západ i s kapitálem a místním zůstaly ruce bez práce a oči pro pláč... tomu pocitu jsem porozuměl až tady... Východní Němci ale na rozdíl od Čechů vždy věděli, že podporu ze západu od bohatého bratra dostanou, takže se moc nesnažili a část lidí z toho žije dodnes - a to jim zápaďáci vyčítají... ti se naopak museli k životní úrovni tvrdě probít přes padesátá léta, východňákům to vše po roce 1989 to spadlo do klína..."

A teď tedy budou zřejmě mít v čele Německa dva své zbožné občany farářského ražení. Dva, kteří patří k těm stoprocentně spokojeným "endérákům". Budou mít největší německé politické posty – kancléřku a prezidenta. Napřed přišla z bývalé NDR Angela Merkelová. Narodila se jako dcera luteránského pastora v Hamburku. Její otec nastoupil i za komunistů na místo faráře. Začátkem sedmdesátých let vstoupila jako svazačka o FDJ - Svazu svobodné německé mládeže, Freie Deutsche Jugend - jednotné masové mládežnické organizace v bývalé NDR. Poté pracovala jako vědecká spolupracovnice na Institutu fyzikální chemie Akademie věd NDR a stala se sekretářkou FDJ pro agitaci a propagandu. Po volbách do lidové sněmovny se stala mluvčí poslední vlády NDR...

Právě ale prohrála svůj boj proti dvaasedmdesátiletému Joachimu Gauckovi, obhájci lidských práv z někdejší NDR, který bude přes její odpor novým prezidentem Německa. Patří mezi uznávané morální autority. Po pádu Berlínské zdi vedl úřad dokumentující činnost východoněmecké tajné policie Stasi. Referendum zjistilo, že přes polovinu Němců si za prezidenta přeje právě jeho. Vystudoval teologii, působil jako pastor v Lüssowě v Meklenbursku. Se svou ženou má čtyři děti. Během mírového převratu v NDR se stal poslancem východoněmeckého parlamentu. Vedl pak „Úřad spolkového zmocněnce pro dokumenty Stasi a mnohé nechal "klientelisticky" zřejmě skartovat. Situace je přesto napjatá...

Nestoudné dluhy EU a eurozóny tomu nijak nepomáhají. Východní Němci si asi nechtěji uvědomit, že tento dluh SRN v EU narostl především kvůli nim. Žili si nad poměry jako Řekové a teď jim přijde málo, co do nich nastrkali jejich západní bratři. Naopak kritizují svoji kancléřku, že jako kapitánka lodi opustila první potápějící se Titanic jménem EU a prchla do Číny s prosíkem o záchranný kruh. Inu, zná z NDR dobře komunisty, tak si asi myslí, že zvládne i ty čínské. Západním Němcům však vadí vyšší daně, které tvoří už přes bilion eur na přebudování východních spolkových států. Jejich obyvatelům je zase proti mysli, že se jejich životní úroveň nedostala na úroveň „západních" Němců. Průměrné platy bývalého NDR jsou zhruba na 80 procentech toho, co pobírají západní spolkové země. Přes polovina Němců chce zrušení tzv. daně solidarity určené na přebudování východní části Německa.

Byl jsem v Berlíně u Brandenburské brány, před budovou Bundestagu/Reichstagu, mám doma kousek betonu z Berlínské zdi. Pořád se i dnes podivně rozechvěji při vzpomínce na tu bourací atmosféru. Proto mě překvapují maličkosti, připomínající mi ony okamžiky. Několik málo kilometrů za hranicemi u Chebu leží v Bavorsku vesnička Moedlareuth s padesáti obyvateli. Kromě toho, že se zúčastňují také právě zahájeného pivního Oberfestu v bavorském Mnichově, mají víc společného s hlavním městem Německa. Za studené války ji spojenečtí vojáci přejmenovali na "Malý Berlín". Proč? S hlavním městem je spojena podobným osudem - také zde byla nechvalně známá zeď a pořád ještě stojí. Je však trpaslíkem proti té berlínské, která byla dlouhá 160 kilometrů a dosahovala a měla 302 strážních věží...

I po více než dvaceti letech od znovusjednocení přetrvávají ve vesničce Moedlareuth i další určité odlišnosti. Například kromě zmíněné zdi i bývalý školní systém, poštovní směrovací čísla a telefonní předčíslí. Ale co je to půl stovky obyvatel, byť mají rovněž stejný pozdrav - východní obyvatelé se zdraví formálním "Guten Tag!" zatímco západní používají tradiční katolický pozdrav "Gruess Got!"...

Inu, jak je to asi evangelicky podle pana Gaucka, aneb Budou mít "dederóni" zase svého prezidenta, místo Wilhelma Piecka...?

Komentáře