Muselo ale v ČSR k Vítěznému únoru vůbec dojít? Bez ohledu na Kollára, co napsal "Slávy dcera" a v ní slova..."Neb raději k velikému přichyl tomu tam se dubisku, jenž vzdoruje zhoubným až dosaváde časům..." Není to však hlavně tím, že nás hned dvakrát nechali na holičkách naši západní spojenci?

Nebýt spiknutí mocných, třeba by nebyl ani Protektorát, ani světová válka a dělení světa... Nejdřív v Mnichově, potom před 65 lety v únoru 1945 v Jaltě. Jen Francouze Daladiera vystřídaly USA Rooseveltem. Nechali jsme si Stalinem nadiktoval podmínky, jak rozdělit válečnou kořist. Byl to ale regulérní stav?  Podle popisu v encyklopedii: Prezident Roosevelt byl v natolik špatném zdravotním stavu, že skoro vůbec nekomunikoval. O nějaké diskusi, či snad tvrdém politickém vyjednávání nemohla být v jeho případě žádná řeč. Lépe na tom nebyl ani Churchill, jenž ztratil v Rooseveltovi oporu a sám propadal v průběhu konference těžkým depresím, jelikož v uplynulém roce prodělal tři těžké zápaly plic.

Vyjednávání tak držel pevně v rukou Stalin, byť prodělal těsně před konferencí mozkovou mrtvici. Tři těžcí invalidé si tak dělili vládu nad světem. Byla vůbec za takového stavu jaltská konference platná…? Navíc žádní představitelé jiných států, o kterých bylo jednáno, nebyli přítomni a byli tak vyloučeni z rozhodování o osudech vlastního státu či národa. Nemohlo se už nic změnit na novém politickém rozdělení kontinentu, které bylo narýsováno již v Jaltě a potvrzeno postupně při jednáních v Remeši, Berlíně i Postupimi. Vítězný únor mohl nastat. Všechno byl jen podvod a zneužití moci… A přesto dál kolaborujeme s každým na počkání… Iluze? Spíš patologie červivých mozků. Tragická posloupnost temných stránek lidské zvrhlosti. K čemu by potom byly výdaje za výzkumy účinnosti plynových komor a cyklonu B, nač vyhazovat biliony za výzkum ničivosti atomových bomb...? Kde jinde než v koncentrácích by dělali Mengelové své zrůdné pokusy na dětech...?

U nás máme události spojené s Lidovými milicemi a únorem 1948 dokonce několikrát nafilmované. Třeba v seriálu "Třicet případů majorta Zemana". A byl z toho fakt krutopřísnej mejdan, řečeno slovy Ondřeje Brzobohatého, jehož tatínek, skvělý český herec, se proslavil jednou z hlavních rolí právě v tomto televizním seriálu. Režisér Jiří Sequens měl údajně s agentem Bláhou další úmysly; měl hrát mnohem déle, ne zemřít zastřelen v roce 1957. Byl však prý mezi lidmi oblíbenější než samotný Zeman-Brabec, tak ho nechali zemřít. Soudružka televizní dramaturgyně Jarmila Balašová totož rozhodla, že nelze, aby záporný hrdina byl oblíbenější, než major Zeman, a proto byl „odejit“… Brzobohatý musel hrát Bláhu. Jeho Hitchcockovsky paranoidní "Ucho" (1969) a vesnická sága "Všichni dobří rodáci" (1968) totiž rozdráždily bolševickou chobotnici tak, že zpočátku dostal úplný zákaz natáčet. Ve filmu i v televizi. Proto agent Bláha, jako rozhřešení…

Co bude muset hrát dnes Martin Dejdar za rozhřešení, když si dovolil jako hlavní hrdina seriálu "Zdivočelá země" dát svůj hlas Zemanovi…? A jak můžeme vědět, že se z tohoto “nedorozumění” nestane pravidlo a že třeba paní Bohdalová za svůj hlas Zemanovi přestane dabovat Večerníčky…? Dnes už opět celý seriál "Třicet případů majora Zemana" televize Barrandov opakuje.  V Praze jsou hospody, kde si štamgasti objednávají místa, aby měli rezervé na večer, kdy v telce běží Zeman... Major...

A jak to tedy bylo s vítězstvím pracujícího lidu v seriálu o majoru Zemanovi? Představme si jeho pátý díl "Hon na lišku". Ponořme se do dramatického děje... Je únor 1948 a v jednom okresním městě se koná tradiční myslivecký bál. Na něm všem dobrou zábavu přeje místní továrník Čadek - Ilja Prachař, dvojnásobný laureát st. ceny Klementa Gottwalda, a sám vyzývá k tanci ženu předsedy OV KSČ. Jeho žena Inka mu to však neschvaluje; k čemu ty zbytečné provokace. Továrník ale vysvětluje, že šlo o taktický tah. Na oplátku jde Inka tančit se štábním kapitánem Kristem, velitelem místní posádky.

Na bále je také Jan Zeman a vyzve k tanci Blanku Svobodovou, o kterou má zájem rovněž jeho kamarád Karel Mutl. Ten, posilněn alkoholem, nechává zahrát Zemanovi s Blankou nepěknou a posměvačnou píseň o policajtovi. Dochází mezi nimi k rvačce. Dva kohouty od sebe odtrhne další člen okresního sboru VB Bártík a říká, že dorazil nový velitel jejich stanice. Je jím nadporučík Pavel Bláha, rázná osobnost, která Zemanovi vytýká účast na bále. Všechny členy seřve a vytýká jim, že nečetli hlášení o uprchlém zločinci. Sám pak říká, že podobného člověka viděl při vystupování z vlaku.

V tom přichází zpráva od okrskáře o pokusu vloupání do budovy na bývalém plachtařském letišti. Bláha vyhlašuje poplach a rozbíhá se pátrací akce. Při ní zajišťuje prchajícího člověka, který ale není oním hledaným zločincem. Nechává ho k výslechu Zemanovi a sám se jde představit předsedovi ONV. Na bále je všem důležitým osobám představen, zaujme Čadkovu manželku Inku. On její sympatie opětuje a oba si náramně rozumí. Mezitím na stanici probíhá Zemanův výslech chyceného, ten ale nechce mluvit. Čadek tajně doufá, že Bláha je jedním z osmy vyhozených velitelů, kteří se komunistům nehodili do krámu. Druhý den pokračuje Bláha ve výslechu zatčeného, ten ale stále odmítá mluvit, i když ho velitel fyzicky týrá. V jednu chvíli na něj Bláha vymyslí lest s pistolí, v ní ale nejsou náboje a uprchlík rezignuje a začne německy překotně vypovídat.

Bláha ho ale přerušuje, teď už prý bude mluvit kdykoliv. Finta, aby Bláhu neprozradil. To už však pozval Čadek velitele Bláhu do svého loveckého hnízdečka zvaného Liščí doupě, je s nimi i Inka. Celou událost sleduje tajemný muž, který vleze do chaty oknem. Chlapi se spolu baví o Čadkových skvělých zbraních, Bláha se ukáže jako znalec. Situace v Praze houstne, Čadek se spěšně vrací z Plzně, schází se s Kristem a Brunclíkem, mluví o politické situaci. S Kristem se domlouvají, že Čadkovi zbraně dají věrným vojákům Kristovy posádky. Přijíždějí k jeho továrně na zbraně, ale tu už obsadili dělníci a v rukou mají pušky, k akci je povolán Zeman a má dělníky odzbrojit, místo toho se postaví na jejich stranu. Mezitím Bláha na letišti zkoumá tamní boudu, při tom všem ho pozoruje neznámý muž, který byl i v Čadkově hájence. Bártík opět zachytí onu vysílačku, se Zemanem vpadnou do hájenky odkud se vysílá. Tam už je tajemný muž, poručík Žitný z druhého zemského sboru bezpečnosti. Oběma vysvětluje, že je potřeba uzavřít letiště, kde je hlavní kanál přechodu. Na letiště přilétá malé sportovní letadlo, je jasné, že se do něho všichni nevejdou. Mají se schovat do boudy, kde jsou pod zámkem. Letiště obsazují příslušníci SNB, Bláha ale naskakuje do rozjetého letadla. Odlétá tak jen on sám. Zbytek zatýkají příslušníci a Zeman může čekat povýšení do funkce velitele na Bláhovo místo...

Ještě prozaická místa a jejich obsazení; Čadkova chata („Liščí doupě“) se nachází na hradě Hasištein. Čadkova fabrika na lovecké zbraně je ve skutečnosti Stará čistírna odpadních vod v Praze-Bubenči. Letiště, odkud odletí Bláha, je polní letiště Velká Dobrá u Kladna... Skončil tak další díl majora Zemana; opět napínavý a hlavně přinášející majiteli Barrandova Soukupovi značný zisk.

Inu, z nejhoršího jsme uvnitř, miláčku, můžeme si tykat... Znásilnění lidskosti... kdo by řekl, že už je to pětašedesát roků od "vítězného" února a že předznamenal současné vítězství české levice... dubiska, jenž vzdoruje zhoubným až dosaváde časům... Jen starý dobrý Murphy ví, jak na to: “Dokud nepotřebujete odbočit vlevo, je silnice téměř prázdná…”

Snímky Břetislav Olšer (2), archiv (3)...

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Anor_1948

Kolaboroval svět s vrahem Džugašvilim aneb Je Jalta vůbec platná…?

Nutil dvojčata k souloži, aby zjistil zda zplodí zase dvojčata…

K čemu jsou v právním státě národní gardy…?

Jak zničit tři Los Angeles naráz aneb Raketa RS-24 Jars je jako 67 atomových bomb z Hirošimy

Začátek a konec nejdemokratičtějšího systému, který svět poznal…?

Sedávejte, soudruzi, v koutě aneb Tak už máme, co jsme chtěli…?