Čtete Korán?

Celý text se mně jevil jako sdělení věřícího člověka, který téměř každý denní zážitek napsal do nějakého odstavce, nesčetněkrát se opakoval přitom se s jistými odstupy dotýkal praktických životních věcí věřícího člověka, pamatoval přitom citlivě i na práva žen. Zde použitá věroučná či mystická terminologie je nám sice celkem vzdálená, ale vycházel i z učení Ježíše, kterého vnímal ne jako spasitele a Syna Božího, ale jako Božího Posla. Byl jsem z toho dosti rozčarován a tak jsem si řekl, že musím hledat a nalézt to o co se zločinci z řad muslimů opírají a číst dál. Bohužel jsem to nalezl. Ale byl to jen jakýsi trochu neurčitě formulovaný odstavec někde ke konci knihy a navíc, jaksi se mně tenkrát nezdálo, že by to osobám přímo nařizoval. (Po pravdě řečeno „křesťané“ v historii napáchali také moc zla, které neměli v evangeliu nařízené).

Když dneska vidím tu příšernou zločinnost Islámského státu, tak jsem si na to vzpomněl a říkám si, že to musím nalézt, abych na to poukázal. A začal jsem to číst od konce, abych to našel dřív a zase jsem nacházel úplný opak. Korán končí zase Ježíšem, i když dost jinak, než my jej známe, ale opět, veškeré tvrdé tresty na lidi za skutky nevěry jsou v této souvislosti přivlastňovány jen samému Bohu. Čtu tedy dále a nacházím přeložené rožky listů – tam to tedy bude. Cituji: Str. 605, CXII/5 (5.Prostřený stůl), 37/33: A odměnou těch, kdož vedli válku proti Bohu a Jeho poslu a šířili na zemi pohoršení, bude věru to, že budou zabiti anebo ukřižováni, či budou jim useknuty pravé ruce a levé nohy anebo budou ze země vyhnáni. A těm dostane se hanby na tomto světě, zatím co na onom světě je očekává trest nesmírný – (38/34) kromě těch, kteří se kajícně obrátí, dříve než nad nimi získáte moc. A vězte, že Bůh je odpouštějící, slitovný. (42/38): Zloději a zlodějce utněte ruce jejich v odplatu za to co provedli, a jako varovný příklad od Boha! A Bůh je mocný, moudrý. (56/51): Vy, kteří věříte! Neberte si židy a křesťany jako přátele, neboť oni jsou si přáteli jedni druhým. Kdokoliv z vás se s nimi přátelí, ten se stane jedním z nich a Bůh věru nepovede lid nespravedlivý.

Tyhle věci nás ovšem nenechávají v klidu, když povolená víra se asi opírá mimo všech dobrot taky o taková slova. Dle internetu však Islám u nás jako církev povolen není. Stát, který povoluje cokoliv ve svém působení by měl být také jakýmsi nadvlastníkem povoleného, nebo aspoň absolutním kontrolorem všeho a jistě by nás mělo zajímat, zda při povolení výstavby mešit u nás jsou tyhle otázky vyřešeny.

Josef Chmela