Břetislav Olšer: Poslední televizní "vystoupení" Václava Havla v přímém přenosu…

Podrobnosti

Blogy / DALŠÍ BLOGY|

19. prosinec 2011|

Břetislav Olšer|

5785 x

Seděl jsem v poledne u televize a zkroušený přemítal nad svým včerejším blogem, kterým jsem popsal pouze pravdivé informace o zemřelém Václavu Havlovi. Podle mnohých blogerských rowdies se prý moc nepovedl. Bylo mi to líto; on sám přece tvrdil, jak pravda zvítězí nad lží a nenávistí... A přesně podle tohoto recepisu jsem postupoval.

Prožil jsem s ním dost času; celý den v Ostravě při jeho první prezidentské návštěvě. S jeho jménem jsem se setkával mnohem častěji. Už ne osobně, ale prostřednictvím jeho netradičně pojatých dramat. Poprvé v egyptské Káhiře, kde český velvyslanec a arabista Ing. Jiří Voleš nechal vytisknout v arabštině jeho hru "Memorandum" a jeden výtisk je i v mé knihovně. Nebo v Novém divadle v Torontu, kde nastudovali další jeho drama - "Pokoušení".

Proto jsem s údivem otevřel svá ústa, když jsem sledoval, jak dva zřízenci přenášejí rakev, údajně s ostatky prvního prezidenta Václava Havla. V poledne byla totiž vystavena v mezinárodním centru Pražská křižovatka sídlícím v bývalém kostele svaté Anny v Praze na Starém městě, kterou spravuje Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. V televizi v přímém přenosu. Když dva muži stoupali po schůdkách, trnul jsem, jestli nezakopnou. Naštěstí jim to vyšlo a mohli dál v přímém přenosu pokračovat s ukládáním rakve na speciální stojany, před nimiž se to hemžilo dalšími zřízenci. Taková pracovně-zmateční pieta za člověka, jenž propůjčil svůj osud osudu národa, který má být oceněn nejvyššími vojenskými ordery, a jemuž se mají přijet poklonit státníci celého světa, jako děťátku v Betlému ctění mudrcové...?

Jeden chystal stojan pro fotografii, další přinášel svícny a do toho se jim pletl reportér televize, aby vše na živo komentoval. Okamžiky, které si zaslouží tu největší pietu a důstojnost se změnily v trapné postrkování rakve, až člověka napadlo, jestli je v ní vůbec Václav Havel? Kdyby mi redaktor ČT v tom momentu ohlásil rozhovor s ústředním Havlovým kamarádem Mariánem Čalfou, asi bych se vůbec v té trapné situaci nedivil. Ptal se už kdekoho, proč tedy ne právě prvního polistopadového předsedy československé vlády...? Toho, co zajistil, aby dnes mladí komunisté vykřikovali, že "zemřel zrádce českého národa"? Copak nemohl být katafalk připraven bez kamer?

Připomnělo mi to rovněž tragédii, kdy v Rusku spadlo letadlo a v něm zahynulo celé mužstvo klubu Lokomotiv Jaroslavl. Skončil život českých hokejistů Karla Rachůnka, Jana Marka a Josefa Vašíčka, kteří spolu s dalšími čtyřiceti hráči a funkcionáři zahynuli při středeční letecké havárii. Na palubě letounu Jak-42 bylo při osudném startu celkem jedenáct cizinců. Kromě tří českých hokejistů to byl slovenský hokejista Pavol Demitra, hráči z Ukrajiny, Běloruska, Lotyška, Švédska a Německa I kanadský trenér týmu.

Víc než lítost nad smrtí tří otců rodin, manželů a synů, se stále častěji diskutovalo nad tím, kdo na jejich místa. Stejně, jako v případě zesnulého Václava Havla se licitovalo o tom samém. Naštěstí rodiny zemřelých hokejistů včas zabránily vystavování ostatků svých drahých na Staroměstském náměstí, kde se odehrála pouze tryzna za tři zlaté hochy, stejně jako v New Yorku každý rok od 1. září 2001 tryzna za téměř tři tisíce obětí atentátů... Nebo že by se to nedalo srovnávat s přirozenou smrtí Václava Havla...?

Kdo vlastně mohl za jeho smrt? Za všechny své zdravotní potíže nemohl děkovat jen svým věznitelům, ale především cigaretám. Svalování viny na jeho vězeňský zápal plic je dosti populistický argument, i když čtyři roky vězení pro nic za nic může psychiku člověka též dosti poznamenat. Znám ale spoustu pětaosmdesátiletých Židů, kteří jako děti přežili pět let holocaustu v Osvětimi či Buchenwaldu a přišli tak z nedostatku jídla až o čtyřicet kilo své hmotnosti, včetně onemocnění tuberkulózou a dalšími těžkými nemocemï, přesto dnes žijí naplno, suverénně řídí auta a každý den plavou.

Tabákový kouř totiž obsahuje kolem stovky látek schopných vyvolat nebo urychlit vznik zhoubného nádorového bujení; přes šedesát z nich prokazatelně způsobujících rakovinu, dalších asi čtyřicet látek nějakým způsobem ke vzniku rakoviny přispívá. Zdravotní potíže trápily Václava Havla řadu let. Velké problémy měl v roce 1998, kdy po operaci tlustého střeva nastaly pooperační komplikace byl po určitou dobu v ohrožení života. Chronická bronchitida, srdeční a dýchací potíže například v roce 2004 zkrátily jeho návštěvu v Indii...

Trávil mnoho času na jednotce IP pražské motolské nemocnice, kde dýchal s pomocí speciální masky. Po drobné operaci, při níž mu lékaři odstranili zánětlivé ložisko z krku, jeho pooperační stav zkomplikovalo zahlenění části pravého plicního laloku, kdy mu v prosinci 1996 odebrali lékaři polovinu pravé plíce, aby odstranili zhoubný nádor...

Inu, tak mi nezbylo, než se dívat na nešetrné posunování Havlovou rakví. O mrtvých jen dobře, i když s jejich rakví posunují někdy bez piety jako na nádraží... Co by na to asi řekl nebožtík sám... Souhlasil by s takovou prezentací svého posledního rozloučení s milujícími občany...?

Komentáře