Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Armagedon, Apokalypsa a Potopa

Náš národ bývá označován jako jeden z nejvíce ateistických, proto může mnohému připadat název této úvahy příliš náboženský, a tak snad ne dost populární pro bezvěrce. Je to však dáno tím, že jsme příliš v zajetí ,,navyklých pojmenování“ a jejich obvyklého ,,chápání“.

Pod tlakem srážky evropské civilizace s muslimskou imigrační vlnou se často vyzdvihuje, že jsme národ s křesťanskou tradicí. Oponenti se tomu posmívají a odvolávají se na zmíněnou míru našeho ateismu. Ony ,,křesťanské kořeny“ však nelze brát jen jako ,,církevní kořeny“ ani jako důvod ke statistickému poměřování počtu ,,registrovaných věřících“. Náš národ i naše kultura, ale i mluva je s křesťanskými pojmy a symboly úzce provázána. Není důležité, jestli to obyvatelé chápou jako náboženský pojem, nebo jako národní zvyk. Vánoce, Velikonoce, pojem Ježíš, pohřební zvyky, ale i mnoho drobných, nevědomě užívaných postojů, výrazů ale i celkové chápání světa, je motivováno ,,křesťanským pohledem“, i když dnes už oblečeným do materialismu. Tento proces materializace se ale nevyhnul ani církvím a i ony často stojí hlavně na vnějším řádu a ceremoniích, než na skutečné původní niterní víře. Nechci se ale zabývat církvemi, jen tím chci poukázat na to, že není až tak diametrální rozdíl vztahu nevěřících a věřících od kořenů křesťanství, jak by se na první pohled zdálo. Prapůvodní idea křesťanství nebyla o žádné církvi, ani o náboženských obyčejích, ale byla o vztahu člověka k ,,vesmíru“/ateisticky pojmenováno/, nebo k ,,Jsoucnu“/spirituálně označeno/, nebo k Bohu/chápáno bez církevně náboženského kontextu/.

  • armagedon-apokalypsa-a-potopa

 

A k tomu velkému vesmírnému systému, ze kterého vychází vše, hledá každý z nás svůj osobní postoj, proto se nás nějak dotýkají i náboženské pojmy, ale musíme je zbavit církevních výkladů a ponechat jim jen obecnou univerzální rovinu.

Apokalypsa je v původním pojmu myšlena jako zjevení, ale chápe se i jako pohroma. Obé se naší současné situace jistě týká. Jako zjevení se nám obnažují různé zastírané skutečnosti a manipulace, které nám již léta skrývají politici a mocní tohoto světa. Že toto zjevení vede zcela jistě do nějaké katastrofy, to už popírají jen ti nejortodoxnější Sluníčkáři a ty nelze brát vůbec vážně. Nějaká Apokalypsa nás tedy zcela jistě očekává, protože je již v rozběhu a spěje k vyvrcholení.

Potopa ve smyslu biblickém je snad známa většině lidí. Můžeme se však zastavit nad její paralelou k dnešku. Tehdy byl Noe varován, že zkaženost lidstva bude potrestána jejich vymýcením. Ti použitelní pro budoucí svět se mohli zachránit na izolovaném prostoru lodi, která ,,sklouzla“ po vlnách a odplula někam, kde tato ,,voda“ již končila. Jistě není náhodné, že dav imigrantů je připodobňován k vlně, nebo vlnám. A že přináší zkázu, začínají připouštět i ti včera ještě slepí a hluší. Noe, jeho rodina a zvířata, tedy ti, kdo ještě žili v řádu a ,,slyšeli varování“, se izolovali na lodi, která je ochránila před záplavou. Tak i my se můžeme izolovat na naší lodi/státu/ a tím máme jistou naději. Ovšem Noe, protože nebyl Sluníčkář, neotevřel příď, ani záď lodi, aby ,,zachránil vodu“, tím, že ji napustí do lodi. Proto bychom to neměli zkoušet ani my. I ten nejhloupější by nečekal, že tímto způsobem se může zachránit. Kdyby Noe byl členem evropského parlamentu, dnes bychom tady nebyli a ani zvířata by tu nebyla…a kupodivu ani EU a jeho úředníci/tedy aspoň jedno pozitivní zjištění/.

Potopa tedy byla také spuštěna a valí se korytem pošetilé Evropy…

A zůstává nám ještě pojem Armagedon. Biblicky je chápán jako poslední velká bitva mezi dobrem a zlem, v náboženském pojetí mezi vojskem vedeným Ježíšem, Synem Boha, proti Luciferovi, odpadlíkem od Boha a jeho lidskému vojsku. V Armagedonu mají být zničeni ti, kdo ničí zemi.

Pokusíme-li se celý děj posunout od osob k principům, pak tu máme velký boj mezi dobrým principem, který vychází z řádu vesmíru a mezi zlým principem, který ,,ničí zemi“ a lidstvo.

Takovýto zlý princip zcela jistě ovládá celou lidskou civilizaci. Nejde tu jen o současnou devastační vlnu imigrantů, ale o mnohé zavedené principy globalizace, multikulturalismu, centralizace, bankovních systémů a odklonu od přírody k ,,mechanickému chápání světa“, odlidštěného a převedeného do větší lásky k technickým hračkám, než k člověku. Celý tento současný princip života je zkázonosný, nejen migrační vlna, která se zdá být jen závěrečným koštětem, které smete vše na jednu hromadu, ale nenahradí to špatné něčím lepším, jen ,,historicky starším zlem“, než je to dnešní. I v hinduismu je závěr jedné veliké vesmírné epochy vázán na tanec boha Šivy, který jako Ničitel rozšlape stávající vesmír, aby se mohlo vytvořit něco nového. Tato zkáza není chápána nihilisticky, ale jako nutná proměna.

Různé kulty i náboženství, ale i velká proroctví mluví o době velkého závěrečného soudu, mnohdy o totální zkáze lidstva, jindy ,,jen“ o zničení většiny.

Pokud se vrátíme k Armagedonu v křesťanském smyslu a pojmeme jej jen v principech, můžeme se nechat svést k jednoduchému třídění, že imigranti, politici a mocní světa jsou tím zlem a my tím dobrem. Že nyní probíhá boj mezi dobrem a zlem, přičemž my jsme tím dobrem. Z hlediska základních principů je tu tzv. ,,zlý princip“, který vše vede do zkázy. Můžeme ho biblicky nazvat Luciferův princip. Ten ale není definován jen ,,trestnými činy“, jako je znásilnění a vražda, ničení národů, ale jakýmkoliv ubližováním komukoliv a čemukoliv/třeba i přírodě/. Tedy, i když někomu závidím, lžu, podvádím, pomlouvám, pak mne vede tento princip. V každém z nás je mnoho ,,tváří“ naší osobnosti. Jsme tedy hodní, ale někdy i zlí. Pravdomluvní, ale někdy i lžeme, apod. My všichni se tedy stáváme nástroji Lucifera, ale ne pořád, jen když nás ,,uchvátí“ naštvanost, zloba, závist, ublíženost. Nejsme tedy zcela v moci Luciferova principu, ale někdy se jím necháme ovládnout. No a jsou jiní, kteří už tomu tak propadli, že jsou vlastně neustále jen nástroji zla. Onen velký boj v Armagedonu není tedy jen velkým bojem mezi vládami, politiky, velmocemi, imigranty a jejich odpůrci. Je to i boj o dobro v každém z nás. O každou jednotlivou osobnost a její charakter. V tom bude přicházející doba nejtěžší. Ubránit svůj vlastní charakter před upadnutím do nenávisti, když mocní budou lhát, krást, podvádět a vydávat nás zkáze…to bude moc těžké. Ale kdyby bylo vše ještě horší, než se obáváme a my přišli o majetek, vlast a možná i známé, pak je jediné, co nám nikdo nemůže vzít – naši osobnost, náš charakter, náš žebříček hodnot – to si můžeme ,,odebrat“ jen my sami.

Bojujme proti zlu a temnu, braňme naši vlast, braňme naše křesťanské kořeny, rodiny a hodnoty, ale přitom si zachovejme svou lidskost, pak budeme nástroji dobra. Pokud se necháme strhnout ke stejným projevům jako temno, staneme se jeho nástroji, i když budeme zevně proti němu bojovat.

Stali by se z nás jen jiná odnož Sluníčkářů – hlásající ideály, ale s nitrem plným nenávisti a vedoucí vše do rozkladu.

Buďme přísní, věcní, pevní, neústupní a odvážní - bojujme. Ale nepoužívejme metod těch, které sami považujeme za zlo.

Skuteční hrdinové a odvážní rekové minulosti byli bojovní a nebáli se jít do těžkých bojů, ve kterých třeba i ztratili životy, ale nikdy neztráceli hrdost a charakter – a teprve tomu se říká skutečný hrdina. Jde nezlomně za vysokým cílem, je-li to nutné, tak i ničí, ale vždy je nad věcí a nepošpiní svůj cíl malou nízkostí tohoto světa. Pokud se tím budeme řídit, pak musíme tento Armagedon nejen zvládnout, ale i v něm zvítězit. A není přitom to nejdůležitější, jestli přitom třeba i ztratíme život, hrdinský duch nikdy nezanikne.

Z.Fritz

http://cozivotdal.eu/

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře