Ukrajina balancuje mezi mírem a válkou

Z historie víme, že občanskou válku není lehké zastavit. V živé paměti máme, jak dlouho trvalo ukončení občanské války v bývalé Jugoslávii. Masakry, genocidy, lidské tragedie. Tomu se dalo předejít, ale "jestřábi" zvítězili. Mimochodem, už tehdy se některé evropské státy zachovaly při rozpadu Jugoslávie nezodpovědně, podobně jako nyní na Majdanu. To spustilo dominový efekt, který vyvrcholil hrozným krveprolitím. Pokaždé, když někdo nepřemýšlí následcích svých činů, dopadne to takto. Musíme doufat, že nyní to bude jiné. A musíme dělat vše proto, aby to tak bylo.

Proti sobě ale stojí dvě velmoci, takže to bude křehký mír. Obě mají velmi silné zájmy v regionu a Američanům může vyhovovat, že se Rusko a Evropská unie vzájemně oslabují. Navíc, jsou tu také i zájmy velkých zbrojních firem, pro které se znovu objevil větší odbyt. Válka je především byznys, a proto nejsem takový optimista. Kapitál potřebuje válku. Vidím to půl na půl, že bude válka nebo mír.

Pro mě je pozitivním signálem, že Německo v Minsku ukázalo, že mu záleží na míru a chce hledat kompromisy. Připojilo se tak k Francii, která tyto signály vysílá už dlouho. To je důležitý posun. Doposud jsme měl pocit, že Německo pouze přejímá americké pozice, a že jakýsi banální idealismus zvítězil nad geopolitickým realismem, a to Evropě škodilo. Minsk přináší naději, ale čeká nás ještě dlouhá cesta s mnoha překážkami.

Hlas Ruska: Jak hodnotíte samotnou dohodu z Minsku? Mohou donbaské republiky a Kyjev koexistovat v jednom státě?

Ľuboš Blaha: Určitou dobu ano, ale Donbas bude pravděpodobně ve skutečnosti disponoval mnohem větší autonomií, než mu Kyjev formálně zaručí. Jak dlouho to vydrží, to je otázkou času.

Může se bude jednat o gruzínský nebo moldavský scénář, kdy Kyjev de facto přijde o reálný vliv nad Donbasem, ale nebude se bojovat a konflikt "zamrzne". Ale může to být první krok k postupné federalizaci, kdy spolu mohou v konečné fázi koexistovat oba regiony v rámci jakési volné konfederace pod společnou ukrajinskou vlajkou, na způsob konsociační, nevětšinové, usmiřovací demokracie, jaká je typická například pro federální Belgii nebo konfederační Švýcarsko.

Pokud by to dokázala kontrolovat OBSE, tak by to mohl být reálný scénář a právě takový model jsem navrhoval od začátku. V této chvíli jsou vášně na obou stranách sporu příliš veliké, takže nemohu odhadnout, čím to skončí. První scénář - zmrazený konflikt - je zatím nejpravděpodobnější, ale trvale udržitelný je do budoucna právě druhý scénář.

Hlavně musí být do řešení zapojeno i Rusko a musíme se přestat konečně tvářit, že se to Ruska netýká a že má jednoduše dát ruce pryč. Buďme realisté. Bez Ruska nelze tento konflikt vyřešit.

Hlas Ruska: Jaké následky by měly dodávky amerických zbraní Kyjevu?

Ľuboš Blaha: Katastrofické. Druhá strana by zřejmě reagovala podobně a konflikt by eskaloval. USA by se tím otevřeně zapojily do války, a to by znamenalo definitivní návrat studené války, kdy velmoci bojovaly prostřednictvím podpory periferních států a ve světě vládla ideologická nevraživost a paranoia. Vzpomeňme si na Vietnam, Angolu či Afghánistán. USA by se tím vyčerpaly. Dobře víme, že potřebují válčit s Islámským státem, který je pro ně mnohem vážnější hrozbou.

Bylo by to od nich zbytečné riziko, ale když někdy slyším hysterické výlevy senátora McCaina, zdravý rozum asi nebude to, co určuje americkou politiku. Takže můžeme jen doufat, že zvítězí střízlivější postoj aktuálního prezidenta Obamy. Rusko by se tímto otevřeným konfliktem s USA také vyčerpalo, ale politické náklady by byly nižší, protože pro Rusy je Ukrajina mnohem citlivější otázkou než pro USA, a národ spíš sjednocuje.

Evropa se musí rozhodnout, jestli chce dělat Američanům poslušného "mopslíka," nebo se konečně posunout do polohy usmiřovatele, která je v jejím strategickým zájmu.

Od začátku bylo, podle mého názoru, politickou chybou, že se EU postavila za jednu stranu sporu, přišla tím o možnost stát se nestranným arbitrem a pomáhat řešit krizovou situaci z polohy neutrální autority. Nechala se zneužít Spojenými státy a nyní na to všichni doplácíme. Nejhorší následky to má pro Ukrajinu, která je materiálně i morálně na dně, nyní se více podobá "failed state" a aktuální vláda přirozeně ztrácí podporu a je otázkou, jak dlouho se dokáže udržet. Dlouho asi ne.

I kdyby Ukrajina nebyla v občanské válce, země je úplně zničená, ekonomicky zkolabovala, je zničená oligarchy, korupcí a rostoucím fašismem. Takto nestabilní zemi vyzbrojovat je holé šílenství a může se to Západu vrátit jako bumerang.

Číst všechno: http://czech.ruvr.ru/2015_02_19/Ukrajina-balancuje-mezi-mirem-a-valkou-0976/