„Vyvlastnění lidí přesáhlo hranice hospodářské sféry, občané jsou vyvlastněni i sociálně a politicky. Spojené státy již nefungují jako vzor ´svobody a demokracie´. Občané jsou zbaveni vlády, která by reprezentovala jejich zájmy, i ústavních záruk občanských svobod. Ti občané, kteří dosud volí, shledávají, že prostřednictvím volební urny není možné dosáhnout změny.“

„Američané byli vyvlastněni politicky, protože (1) ztratili vládu, která by reprezentovala jejich zájmy, protože (2) ztratili možnost přinutit vládu nést právní odpovědnost a protože (3) ztratili občanské svobody, jež je ochraňovaly před policejním státem a před zneužíváním zákona jako zbraně v rukách vládnoucí garnitury.“

„Američané byli vyvlastněni hospodářsky, protože (1) milióny pracovních míst střední třídy podlehly offshoringu – byly přemístěny do Číny, Indie a dalších lokalit, kde je levná pracovní síla, protože (2) břemeno masívních ztrát finančního sektoru bylo přesunuto na bedra daňových poplatníků – a na úkor důvěryhodnosti amerického dolaru jako světové rezervní měny – a protože (3) pokračující příval přistěhovalců a pracovních víz pro cizince ještě více ztěžuje nezaměstnaným Američanům hledat práci.“

„Američané byli vyvlastněni sociálně, protože (1) byly demontovány žebříčky kariérního postupu, protože (2) univerzitní vzdělávání již není cestou, kterou by se mohla ubírat střední třída, protože (3) milióny lidí přišly o svoje domovy a kariéru, protože (4) mediánový (průměrný) příjem již celou řadu let klesá a protože (5) distribuce příjmů a bohatství je nyní tak extrémně nevyvážená, že bohatství, příjmy (jež vytvářejí bohatství) a politickou moc (která se kupuje za peníze) kontroluje jen hrstka lidí na vrcholu.“  

Roberts pak tu mozaiku i opulentně dokládá. Tady je aspoň pár příkladů:

„Posledním americkým prezidentem, který musel nést právní odpovědnost, byl Richard Nixon.“ Vláda George W. Bushe „porušovala Zákon o dohledu nad zahraničním zpravodajstvím (FISA) a špehovala Američany“, „porušovala americké i mezinárodní úmluvy a zákony zakazující mučení“. „Tím, že Obamova administrativa nebyla schopná pohnat Bushe a ostatní představitele k odpovědnosti za jednoznačné porušení zákona, v podstatě schválila ústavní puč, jímž se prezident povýšil nad zákon. Americký prezident se dostal do postavení císaře.“

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (Homeland Security Department), založené už roku 2002, „změnilo v roce 2011 předmět svého zájmu a místo teroristů se zaměřilo na ´domácí teroristy´, mezi něž zařadilo mírové aktivisty, ochránce přírody, zastánce práv zvířat a všechna další uskupení, s nimiž se elity neztotožňují…Za účelem obžalovat mírové aktivisty z porušování protiteroristických zákonů se dnes svolávají velké federální poroty. Vláda se snaží umlčet veškeré svoje kritiky.“ „Právo na záruky osobních svobod na základě listiny habeas corpus, nárok na právního zástupce a spravedlivý proces je už odpíráno i Američanům.“

„Žádná muslimská země Spojené státy nenapadla. Který stát se chová násilnicky? Kdo komu vpadl do země? Kdo se dopouští válečného zločinu nevyprovokované agrese? Spojené státy se rozhodly vést válku proti Iráku na základě úmyslných lží o neexistujících ´zbraních hromadného ničení´ a podvržených snímků ´hřibovitých mračen´ z pokusných výbuchů neexistujícího jaderného programu. Čím se to liší od prohlášení Adolfa Hitlera, že ´včera v noci polské oddíly překročily hranice a napadly Německo?´.“

„Existence policejního státu nutně neznamená, že občané končí v koncentračních táborech…Policejní stát je jednoduše stát, v němž zákon občanům neposkytuje ochranu a v němž se vláda a policejní složky nemusejí zodpovídat před zákonem. Režimy George W. Bushe a Baracka Obamy daly jasně najevo, že americká vláda může porušovat zákony své země, a nikdo s tím nehnul. Americká vláda může upírat svým občanům jejich ústavní práva a nic se z toho nevyvodilo. Americká vláda může oznámit, že spáchala atentát na své vlastní občany, a nic se nestane. A časem bude ještě hůř.“

„Od občanů se vyžaduje, aby na sebe navzájem donášeli…V těchto dotěrných praktikách a nabádání občanů, aby se navzájem špehovali, se pokračuje bez ohledu na skutečnost, že od 11. září 2001 k žádným teroristickým akcím ve Spojených státech nedošlo, s výjimkou těch, které zorganizovala a koordinovala FBI v zájmu udržování strachu.“

„Na Nový rok 2011 prezident Obama podepsal Zákon o autorizaci národní obrany (National Defense Authorization Act, NDAA),“ obsahující „dodatek, který do všech důsledků ruší Ústavu Spojených států. Tato ´Listina diktatury Spojených států´ (´Bill of Tyranny´) dává americké vládě pravomoc zadržet a uvěznit kdekoli na světě (tedy i ve Spojených státech) americké občany na neomezeně dlouhou dobu, aniž by k tomu musela uvést důvody.“

„Stručně řečeno, ze Spojených států se stal protiprávní stát. Dokud bude prezident tvrdit, že je země ve válce, zůstane vyzbrojen císařskými pravomocemi, Kongres, údajný zástupce lidu, nejenže nemá právo vyhlásit válku, ale ani právo být informován, kdy se císař rozhodne uvrhnout zemi do války.“

„Obamův režim přidal k výkonným pravomocem právo zbavit americké občany života bez nároku na soudní řízení. Dnes sedí prezident Spojených států ve své oficiální kanceláři, Oválné pracovně Bílého domu, a sepisuje seznam lidí, kteří mají být zavražděni.“

Neméně tristní je i Robertsova mozaika „hospodářského vyvlastnění“. Je o „vysoké míře nezaměstnanosti, pohybující se mezi čtvrtinou a pětinou pracovních sil, která se zakrývá oficiálními statistikami“. O tom, že ještě za Reagana byl „jediným vážnějším problémem platební bilance dovoz ropy“, dnes je však „daleko převýšen americkým obchodním schodkem ve vyrobeném zboží“.

„Podle ekonomické teorie se ziskový motiv v kapitalismu vždycky vysvětloval tím, že zisky indikují oblasti vhodné pro inovace a expanze, zatímco ztráty indikují činnosti a společnosti, jež selhaly a odcházejí z podnikání. Toto pravidlo se ve Spojených státech již nerespektuje. Korporace finančního sektoru jsou nyní ´příliš velké, než aby mohly padnout´. V důsledku toho se zbankrotované finanční instituce zachraňují subvencemi daňových poplatníků a monetizací dluhu Federálním rezervním systémem. Čím je dnes americká korporace větší, tím méně je pravděpodobné, že jí bude dovoleno padnout, a to bez ohledu na objem jejích ztrát.“

„Praxe nápravy chyb na úkor populace se v současnosti stala pravidlem i v Evropské unii. Zdá se, že současný kapitalismus, v němž jsou závratně bohatí dotováni závratně chudými, je stěží lepší než ten, který popisoval Karel Marx.“

„Ze sociálního hlediska“ – startuje pasáž Sociální vyvlastnění – „se Amerika stala zemí třetího světa, s malou menšinou těch, co ´mají´, a velkou většinou těch, co ´nemají´.“ Takže dnes už dokonce i „více než polovina univerzitních absolventů, z nichž mnozí musí splácet velké studentské půjčky, není schopna najít zaměstnání a nemá možnost uchýlit se zpátky do domu svých rodičů. Dokonce i mnozí absolventi, kteří si zaměstnání našli, musí žít se svými rodiči, protože jejich plat nestačí na to, aby si mohli zaplatit vlastní bydlení.“

„Milióny Američanů ztratily domov a milióny dalších čekají na vyvlastnění nemovitosti pro neschopnost splácet hypotéku. Američané bydlí v automobilech a stanových městečkách. Inženýři jsou zaměstnáni jako pokladníci Wal-Martu a odbytáři v obchodních domech. Jejich příjmy a životní úroveň prudce poklesly.“

„Statistik John Williams, provozující ´Statistiku pro stínovou vládu´- Shadow Government Statistics“, prokázal, že „mediánový americký příjem v roce 2010 nedosáhl ani nejvyšších hodnot před rokem 2001“ – a „v roce 2010 je nižší než roku 1969“.

„Distribuce amerických příjmů je dokonce horší než v mnoha zemích třetího světa.“ A dokonce i „podle CIA mají Spojené státy horší rozdělování příjmů než Írán, Nigérie, Nikaragua, Kambodža, Thajsko, Keňa, Rusko, Čína, Senegal, Turkmenistán a Jordánsko.“              

„Zdrcující útok na pravidla zdravého rozumu, jež řídila americký kapitalismus a činila jej lidským, zavinila pýcha v důsledku vítězství kapitalismu nad sovětským komunismem. Do sféry neokonzervativních báchorek o ´konci dějin´ se tehdy zařadilo i tvrzení, že Spojené státy představují jediný životaschopný politicko-společensko-hospodářský systém. Pyšná Amerika zamířila příliš vysoko a pozbyla dosavadní prosperitu a svobodu.“

„Za posledních deset let Spojené státy ztratily 54 621 výrobních podniků, zatímco zaměstnanost ve výrobním sektoru poklesla o 5 miliónů zaměstnanců. Během dekády poklesl počet větších výrobních podniků (tj. těch, jež zaměstnávají 1 000 a více pracovníků) o 40 %. Počet podniků zaměstnávajících 500 až 1 000 pracovníků poklesl o 44 % , zatímco počet výrobních podniků zaměstnávajících 250 až 500 pracovníků o 37 % a počet výrobních podniků zaměstnávajících 100 až 250 pracovníků o 30 %.“

„Úpadek některých výrobních odvětví spíše připomíná následky leteckého bombardování za válečného stavu než superekonomiku, kterou Američanům ´svět závidí´. V oboru komunikačních zařízení ubylo mezi lety 2001 a 2006 43 % pracovních sil. V odvětví polovodičů a součástek do elektronických zařízení poklesl o 30 %“ (a zhruba o tolik i v textilkách, výrobě nábytku, chemickém a gumárenském průmyslu atd. atp.).

„Ze třiceti povolání, u  nichž se předpokládá největší nárůst pracovních míst, vyžaduje univerzitní vzdělání jen sedm…Během dekády 2008 až 2018 budou mít Spojené státy mnohem víc univerzitních absolventů než všech nových pracovních míst.“

„To je tedy ta ´nová ekonomika´, kterou nám přinesla globalizace a která nahrazuje staré výrobně-průmyslové hospodářství. V jejích výkazech budete slibovaná ´znalostní pracovní místa´ hledat marně. Amerika se stala ´supervelmocí´ s pracovními silami třetího světa, zaměstnanými ve špatně placených domácích službách.“

„Amerika se stala první zemí v moderních dějinách, která likviduje perspektivy a životní úroveň svých pracovních sil v zájmu obohacení nejbohatšího 1 % na škále distribuce příjmů. Amerika, kdysi země velkých příležitostí, je dnes polarizovaná globalizací na bohaté a chudé. Popírání této skutečnosti se stalo pro ekonomy jakousi formou uměleckého sebevyjádření.“

„Bohatství, vzniklé v důsledku offshoringu pracovních míst a finančních podvodů, se usídlilo v ´Richistánu´, nové zemi uvnitř Ameriky.“ Tady se „stojí fronta na šedesátimetrové jachty za 50 milónů dolarů, čekací doba je dva roky“. „Richistánci nosí na zápěstí výhradně elektronické hodinky švýcarské firmy Franck Müller za 736 000 dolarů a podepisují se perem německé nadnárodní firmy Montblanc za 700 000 dolarů, vykládaným drahokamy…“ „Richistánci přijímají do klubů jen členy s kontem nad 100 miliónů dolarů“ a „usrkávají martini on a rock (diamant přelitý džinem nebo vodkou) za 10 000 dolarů“.

Šťavnatými exempláři srší i pasáž  Podvod bankovních gangsterů. Je o dědictví „deregulace trhů s deriváty“, po němž se „podvody záhy rozbujely závratným tempem a dluh nezodpovědně narůstal“. Zato „nekompetentní hlupáci, kteří za tyto ´finanční reformy´ byli zodpovědní, byli v médiích vykreslováni jako hrdinové císařského formátu“.

Strhujícím čtivem je i pasáž Konflikt zájmů maskovaný jako vláda. „Charakteristickým rysem selhání státu je, že podvodníci působí v samotné vládě, využívají vládu k ochraně a prosazování svých soukromých zájmů.“ Stejně jako „zvyšování příjmové nerovnosti“, dosahované tak, že  „příslušníci zainteresovaných skupin mohou v zájmu vlastního obohacení manipulovat hospodářskou politikou na úkor všech ostatních“.

„Když banka Goldman Sachs ohlásila, že každému svému zaměstnanci vyplácí prémie v řádu šestimístných a sedmimístných cifer, hněv veřejnosti explodoval. Na ochranu bankovních gangsterů, zachráněných z peněz veřejnosti, a jejich prémií převyšujících celoživotních výdělky většiny ostatních lidí vystoupil britský místopředseda Goldman Sachs International, lord Brian Griffiths, a upozornil, že se veřejnost musí naučit ´tolerovat nerovnost v zájmu dosažení větší prosperity pro všechny´.“

„Existuje ještě jiná země, kde by hrstka zasvěcenců mohla tak okatě na očích veřejnosti využívat vládu pro uspokojování svých soukromých zájmů, navíc podporovaná klikou ekonomů ´volného obchodu´, kteří jsou pohotově po ruce, aby plenění ospravedlnili formulkou o neomylnosti trhu?“

„Ekonomové odsoudili sami sebe k bezvýznamnosti…Ekonomové, kteří profesionální kariéru zasvětili objasňování, proč je ´globalizace´ pro Ameriku výhodná, nemají ani tušení, jakou zkázu zavinili!“

„Deflace“, jíž ta sorta děsí důvěřivé duše, nehrozí ani náhodou. „Zabraňují jí obrovské schodky.“ „Čím se budou financovat? Kdo nakoupí další federální tranše v hodnotě 1,5 biliónu dolarů, aby pokryl červená čísla federálního deficitu?“ Fed „vytiskne nové peníze za podmínek, kdy se v zemi nedá sehnat práce“ „Výsledkem bude kombinace vysoké míry inflace s vysokou nezaměstnaností. Vypukne hospodářský Armagedon. Nemyslící ekonomický establishment to zjevně neví.“ 

zdroj:http://www.stripkyzesveta.cz/cz/knihovna/1193/paul-craig-roberts-mozek-reaganomiky-o-systemovem-selhani-iii