Přátelský policista je fikce — zlomyslná bajka prodávaná školákům — kteří se tak či onak zanedlouho naučí, že jakékoli jednání s policistou je pravděpodobně špatné jednání. Máte co do činění se zřejmě nejhorší možnou kombinací: jednáte s někým, kdo má legální pravomoci vůči vám a na kterého se vztahuje jiný — mnohem shovívavější — standard, než na vás.
A proto máte co do činění s člověkem, u kterého je mnohem větší pravděpodobnost, že dělá věci — ne hezké věci — než vy, já nebo jiná osoba bez speciálního oblečení a odznaku může dělat. Koneckonců, proč ne? Zvlášť pokud je tyran — nebo přímo sadista — a policejní profese přitahuje právě tento typ lidí pro její povahu. Svým způsobem, dát tyranovi odznak je jako dát tlustému dítěti svobodnou volbu v cukrárně. Očekávat, že nebude jíst, je hloupé.
Ale my máme co do činění s mnohem horšími věcmi, než je obžerství.
Policista může:
- Provést útok téměř beztrestně. Teoreticky by mohl být za to vyhozen. Ale s velkou pravděpodobností nebude. Je těžké udělat ho osobně odpovědným. Jeho výdaje jsou řešeny oddělením a tedy státem — což znamená, že dotujete své vlastní tyrany i v případě, že byste u soudu uspěli. Policisté se těší „suverénní imunitě“ díky své uniformě a odznaku.
- Může vytáhnout zbraň a mířit na vás — a také na vás vystřelit — bez obav z toho, jaké následky to bude mít na jeho život, jako např. trestní záznam za všeobecné ohrožování střelnou zbraní. A ještě méně za vraždu. Ale pokud by se stalo, že by někdo z nás zabil policejního psa… Život policejního psa je zákonem považován za cennější, než váš život.
A, samozřejmě, pokud policista zastřelí vašeho psa…
- Může se spolehnout na své kumpány a na systém, který bude krýt nebo minimalizovat jeho chyby v úsudku, i když zahrnují vážné poškození nevinných lidí, jako jste vy. Důkaz snadno zmizí — nebo je vyroben. Oni jsou profesionálové — tým profesionálů. Vy jste amatér — a jednáte sám za sebe.
- Jeho slovo bude považováno u soudu za důkaz — zatímco vaše je považováno za podezřelé, neobjektivní — a pravděpodobně bude propuštěn po „slyšení“ soudcem.
Jeho osoba je nedotknutelná
- Pokud vrazíte do policisty, následky jsou jisté — a závažnější. A to i v případě pokud to uděláte v sebeobraně proti policistovi, který zneužil svou již tak téměř neomezenou pravomoc — jako například když vylomí špatné dveře při policejním nájezdu.
- Pokud je nějakým způsobem poškozen v průběhu vašeho zatýkání, doplatíte na to. Pokud ale budete zranění vy — včetně neodůvodněného zranění — je nepravděpodobné, že bude nějak sankcionován. Možná se dostane do jeho složky list s pokáráním.
Jaké je tedy poučení z toho všeho?
Vyhněte se policii.
Nezapojujte se do rozhovoru. Na každou vaši otázku budou pohlížet jako na zpochybňování své autority a provokaci. Odpovídejte — pokud musíte — jednoduše a monotónně. Ano. Ne. Můžu jít?
Nevyhledávejte u nich pomoc.
Něco takového by mohlo být výsledkem:
Učte své děti, aby se jich vystříhaly. Poukazujte na ně jako na potencionálně nebezpečné cizince — což je přesně to, čím jsou.
Ukažte známky znechucení, když se na ně někdo odvolává jako na „hrdiny“. Nesledujte modré porno — televizní programy, které obdivují policii.
Nikdy jim dobrovolně nepovolte vstup na svou nemovitost nebo vstup do svého domu. Neotvírejte ani dveře — pouze pokud musíte. Vždy mějte na paměti, že jsou na druhé straně velmi důležité čáry. Bez ohledu na jakékoliv povrchní zdvořilosti je s nimi i neosobní, za jejich slunečními brýlemi svévolné násilí.
Ve stručnosti, dělejte vše, co můžete, abyste zabránili tomu, že si vás všimli — takže se můžete zcela vyhnout komunikaci s nimi.
Zůstaňte při zemi. Dělejte, co musíte, abyste splynuli. Ujistěte se, že všechny vládou požadované nálepky jsou v pořádku, že nemáte nic — jako například spálenou žárovku — abyste jim dali záminku na kontrolu. Mlčte, zalezte hluboko. Alespoň dokud se naše šance nezlepší. A s každým novým dnem, s každým novým videem vychází navenek pravda o vztazích mezi námi a nimi, s každým novým příběhem je těžší a těžší pravdu potlačovat a odmítat a rovnováha se posouvá stále více. Nebude to dlouho trvat. Do té doby, čekej na svou chvíli — a drž hlavu dole.
To vás udrží v bezpečí
Dívejte se na policisty stejným způsobem, jak se potápěč dívá na žraloky v oceánu. Oba jsou oportunističtí predátoři, kteří mohou udeřit nepředvídatelně a s ničivými následky. Cvičte superpozornost — a nikdy neudělejte chybu, že budete o nich smýšlet jinak, než o oportunistických predátorech — můžete výrazně minimalizovat šanci, že se stanete kámoši.
Poznámka: Mnohým z vás, kteří jste ve šlole pilně poslouchali Občanskou výchovu, se to asi nebude líbit, ale mocenské složky státu nikdy nebyly určeny pro Vaši ochranu. Slouží jen a jen zájmům státu, moci a mocných. Policie nepomáhá a nechrání. To je jen floskule. A armáda je na tom stejně. V případě cizí agrese budete nastrčeni jen jako maso pro kanóny, zatímco mocní budou sedět v krytech a čekat, až jim za ten jejich boj vykrvácíte a položíte život. Pak se s pompou ke své moci vrátí.
ZDROJ: Dôležité.sk
