Místo stavu nouze, chápaného pro válku a hladomor, se zavádí bezprecedentní tlak
Je úprava kvót v pravomoci Evropské komise? Tak nazval své vystoupení Harald Christian Scheu, specialista na právo EU a mezinárodní a evropskou ochranu lidských práv, vedoucí katedry veřejného práva a veřejné správy na vysoké škole CEVRO Institut. Podle jeho názoru může dojít ke sporům o výklad některých ustanovení. Kupříkladu v článku 80 Lisabonské smlouvy se píše o solidaritě a spravedlivém rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, a to i na finanční úrovni. „Ale o povinnosti podřídit se přijetí uprchlíků podle stanovených kvót tam nic není. A mnozí si to vykládají právě jen tou finanční solidaritou,“ poznamenal Harald Christian Scheu.
Větší břemeno odpovědnosti by měli nést ti, co vybombardovali Libyi
Velkou pozornost pak vzbudil, když hovořil o odpovědnosti a jejím spravedlivém rozdělení mezi členské státy. „Položme si kacířskou otázku. Nemá nést větší břemeno ten, kdo se zúčastnil vybombardování Libye, nebo destabilizace Sýrie?“ nadhodil Harald Christian Scheu téma, které by nebylo zcela jistě po chuti Francii, Velké Británii a Itálii, tedy těm členským zemím EU, které se po boku USA a Kanady zúčastnily bombardování Libye jako součást spojeneckého letectva. V případě Sýrie to byly Francie a Velká Británie, které dokonce na úrovni Evropské unie prosazovaly přímou podporu povstalců, což ale bylo pro odpor Německa a některých dalších států včetně Česka zamítnuto.
V souvislosti s návrhem Evropské komise, který se týká stanovení kvót uprchlíků jednotlivým státům, připomněl výrok ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Podle šéfa české diplomacie má výhrady vůči automatickému rozmísťování uprchlíků podle kvót řada členských zemí Evropské unie. Přitom připomínají, že závěry nedávného summitu EU k migraci hovořily v této souvislosti o principu dobrovolnosti. „Evropská komise navrhla opatření, ale schválit ho musí Rada. Proč by členské státy kromě těch jižních měly hlasovat pro kvóty? A kdyby přesto byly přijaty, co by Evropská komise dělala, kdyby je některé členské země neplnily? Žalovala by je?“ naznačil Harald Christian Scheu, že půjde ještě o dost složitý boj.
Srovnávat československé emigranty na Západ s africkými do EU je scestné
Senátor ODS Tomáš Grulich, člen Výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu, poté nabídl politický pohled na migraci. „Migrační politika je věc nadstranická,“ konstatoval úvodem, ale hned upozornil, že pohled na realitu zamlžuje politická korektnost. „Za zcela scestné považuji výkřiky o tom, že Západ k nám byl vstřícný, když z bývalého Československa utíkali lidé, ale my to teď nejsme ochotni oplatit. Ale to šlo o uprchlíky stejné kultury, zpravidla vzdělané, ale nynější situace je v tomhle ohledu něco úplně jiného,“ vysvětlil Tomáš Grulich, jenž upozornil na to, že se málo mluví o kosovské vlně migrantů.
O přesídlení pěti set lidí do Česka se mluví, o relokaci desetitisíců se mlčí
Ředitel Centra bezpečnostních studií, Jaroslav Salivar, v závěru konference poukázal na to, že se ve sdělovacích prostředcích soustřeďuje pozornost na přerozdělení uprchlíků v rámci přesídlení, což by pro Českou republiku znamenalo přijetí 525 lidí, ale už se nemluví o relokaci, která by pro Česko v případě stanoveného procenta 2,98 mohla znamenat až třicet tisíc lidí pocházejících ze zcela odlišného kulturního prostředí. „Doba je to turbulentní. Ještě v pátek francouzský ministr vnitra tvrdil, že kvóty jsou výborný nápad, ale už v neděli je francouzský premiér označil de facto za blbost,“ připomněla Pavla Novotná, zástupkyně ředitele odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra.
