TOMIO 67 aneb Kudy vede cesta z bordelu zpět do Evropy?

Když z Bruselu začalo znít něco jako "více Evropy" vypadalo to jako povel k útoku na okolní kontinenty a jejich poroba. Prostě takový Adolf 2.0. V té chvíli asi mnohé napadlo, že Brusel by bylo vhodné oplotit a z výšky na něj hojně použít insekticidy. Nebo alespoň psychofarmaka.

Netvrdím, že útok na Afriku a Asii jejich statisícovou armádou bruselských papalášů a úředníků by neslavil úspěch. To ne, ale nějak mi uniká důvod. Evropa sice není velká, ale nám je dostačující a vlezeme se do ní tak akorát. Více Evropy je tedy nesmysl.

Dalším nesmyslem, který jsme mohli zaznamenat bylo povinné kvóty přijímání všech vrahů a násilníků právě z té Afriky a Asie, které chtěl Brusel původně dobýt. Říkám si: Inu proč ne? Pokud si je přijme jen ten důkladně oplocený Brusel, klidně může, ale proč by to měli dělat ostatní? Nemáme snad svých problémů s vlastními násilníky, vrahy a politiky dost?

Úplný vrchol totální slabomyslnosti byl nápad jedné vyholené německé europoslankyně Sky Kellerové za stranu Zelených. Tuhle pacientku poslední jarní den napadlo, nebudeme přijímat z Blízkého východu jednotlivce, ale hned celé vesnice. Určitě měla na mysli celá města a jen se přeřekla. A je docela  možné, že tím inspirovala nějakého dalšího zeleného, který do Bruselu bude chtít dostat celý Arabský poloostrov. ...ale nevím, nevím - bude se muset optat ještě starého Kohna - ono přestěhovat ten obrovský jaderný arsenál z Izraele do Belgie, to nebude jen tak.

Co z toho všeho vyplývá? Že jsme byli neuvěřitelně naivní, když jsme si mysleli, že vrcholem invence Ejakulačního ústavu (dále jen EU) bude zákaz produkce cukru, plnění palivových nádrží řepkou, normovaný tvar banánu a výroba vysavačů, které nesají. Musíme si přiznat, že jsme se hluboce mýlili. Blbost EU je nekonečná a je jisté, že zdaleka neřekli poslední slovo.

Takže, co s tím? Z ničehož nic jsme se ocitli se ve společenství nebezpečných bláznů, kteří nás z Evropy vylákali kamsi na jejich uzavřené oddělení, kde schází klika. Je to ústav, kde ilegální negramotný příchozí dělá selfie s premiéry, kde je na denním pořádku jízda automobily na chodnících a pěších korzech, kde se zakázala vánoční výzdoba i krása žen. Nevím jak kdo, ale já bych rád zpátky. Jenže jak, že? Klika na dveřích schází a vypustí nás jen na krátkou vycházku 20.října od 14. hodin s tím, že druhý den zase do dvou odpoledne musíme být zpátky. To je celkem 24 hodin svobody. Dá se s nimi nějak rozumně naložit pro naši záchranu?

Dalo by se. Tenhle nápad není můj, někde jsem ho zahlídl, ale viděl bych ho jako jediný možný východ zpět do Evropy. Takzvaný únikový východ někam, kde lidi zůstali normální.

Nápad se dá vyjádřit nápisem TOMIO 67. Spočívá v zapomenutí na žabomyší půtky a volbu jediného, kdo má šanci na zvolení a současně nejprůchodnější volební program. Pokud totiž Tomiova SPD získá 67 procent, tak s gaunery a psychopaty v ostatních stranách se nemusí zdržovat a potřebné změny v zákonech provede sám.

Utopie?

Možná, ale druhá cesta zpět do Evropy není. Ano, vím, je to smutné, ale jinou šanci prostě nemáme.