Plzeň vs. Kladno aneb Bouře ve sklenici alternativy

Alternativních zdrojů je relativně dost. Některé předkládají objektivní, originální a důležité zprávy, některé přihodí i zprávy na odpoutání pozornosti nebo hoaxy, některé informace jen "opisují", některé jsou ubohou cizí propagandou a snaží se manipulovat, některé předkládají jen názory a zprávy, které jsou provozovatelům těchto webů po chuti. Je to různé, nabídka je ale slušná a tak si stačí jen vybrat.

...a lidi si vybírají. Stále více a více z nás objevuje tyto alternativní zdroje, Systém (chápej oligarchie + státní aparát + třetí sektor) si to uvědomuje a proto před několika měsíci spustil tichý poplach a zahájil nevyhlášenou válku proti alternativám.

Režim se je snaží odříznout od finančních zdrojů, pořádá hackerské útoky na jejich internetové stránky, policie sleduje hlavní protagonisty, parlament schvaluje zákony na zrušení, pro ně nevhodných stránek, omezuje svobodu projevu, snaží se v očích občanů dehonestovat všechny nepohodlné alternativní projekty a další akce proti svobodě slova budou jistě následovat. (Ó, jak mi to jen připomíná dobu komunistické totality před tou naší barevnou revolucí v roce 1989. Retro jak noha!)

Jak vidět, alternativa nemá lehký život a jeden by si řekl, že by se měli nějak semknout a odolávat režimu jednotně. Vždyť to, že 'V jednotě je síla', historie potvrdila nesčetněkrát a vědí o tom jistě také protagonisté režimem stíhané alternativy. Hlásají to v podstatě každý den.

Bohužel pravidlo, že 'V jednotě je síla', neplatí u hry na indiány. Všichni správní kluci tuhle hru znají a vědí, že lepší obyčejného indiána je být náčelníkem, což v praxi znamená, že všichni chtějí být náčelníci a naopak nikdo indiánem.

Asi si říkáte, že oklikou narážím na něco určitého.

Máte pravdu. Narážím na tragikomický příběh dvou náčelníků. Jeden se jmenuje Pavel Hlávka (studio Plzeň) a druhý Vladimír Kapal (studio Kladno). Oba náčelníci už opravdu hodně dávno vyrostli z dětských kalhot a oba náčelníci působí/ili jako hlasatelé/redaktoři v alternativním internetovém rádiu Svobodný vysílač. Zde se střídali v naší osvětě - hlásili novinky, které se normálně nedozvíme, připomínali to, na co režim ochotně zapomíná a přiváděli do studií hosty, kteří se podělili o své zážitky, vědomosti a zkušenosti. Dělali záslužnou práci a v té se, den co den, zdokonalovali.

Říká se, že nic nevydrží věčně a tak drže se tohoto hesla, jednoho dne pan náčelník Kapal, při svém vysílání dramatickým hlasem posluchačům oznámil, že na Svobodném vysílači končí a celé své studio převádí pod svůj projekt s názvem Svobodné rádio. Posluchačům pan Kapal samozřejmě situaci ze své pozice zdůvodnil a pozval je na své nové stránky.

A tak se stalo, že v těchto, pro alternativu nelehkých dobách, kdy je dobré se stmelovat a společnými silami odolávat tlaku režimu, že se síly spíše drolí. Dnes tedy máme možnost na jednom rádiu poslouchat jednak náčelníka Hlávku, který v každé druhé větě opakuje, že "je nutné, abychom získali poznání" a jednak na konkurenčním rádiu, pana náčelníka Kapala, který s oblibou promlouvá posluchačům do duše, aby se "národ pozvednul a jednotně, jako jeden muž, bojoval proti režimu".

Nevim. Nezní to oběma, v obrazu událostí, nějak rozladěně?

Je možné, že oba náčelníci, tak jako já kdysi, když byl jeho součástí i Karel Kryl, poslouchali rádio Svobodná Evropa a tak rádi použili oblíbené slovo "svoboda" v názvu svých internetových rádií. Je to vážně hezké slovo. Navíc je mnohoznačné a má velký význam pro náš spokojený život. Lze říci, že jeho význam je tak obrovský, že si to paradoxně ani neuvědomujeme. ...a tím způsobem se asi stalo, že si oba náčelníci neuvědomují, že ho v názvu používají jen jako klišé.

Například náčelník Hlávka s oblibou hlásá, že na Svobodném vysílači má každý prostor pro svůj názor a že nedělitelnou součástí svobody je odpovědnost. To je sice pravda pravdoucí, ale když u něj někdo jiný vyslovuje svůj svobodný názor, tak mu často ihned skočí do řeči, aby mu sdělil, že to je špatně a válcuje ho názorem svým tak dlouho, až moudřejší ustoupí.

Také náčelník Kapal použil slovo "svoboda" ve svém projektu internetového rádia a asi proto po lidech, kteří vyjádří slušně svůj názor, zcela svobodně řve, že jsou lháři nebo při telefonním hovoru s posluchačem s korektními informacemi a kultivovaným projevem, volajícího uprostřed slova vypne s hláškou, že "tohle on poslouchat nebude". Přiznám se, že jsem obličejovým svalům nedokázal zabránit, aby mi nespadla čelist, když jsem tohle zaslechl.

Ano, svobodu lze pojmout nekonečně mnoha způsoby. Tak jako se třeba naše vláda svobodně rozhodla, že umožní zaměstnavateli Bakalovi se svobodně rozhodnout, že vytuneluje OKD a že potom všechny zaměstnance osvobodí od práce a vyhodí je na dlažbu, tak i oba náčelníci se svobodně rozhodli, že svobodu budou šířit takovým způsobem, jakým ji šíří. Také se oba svobodně rozhodli, že svár mezi nimi je zcela nepřekonatelný a jedinými cestami jak dál je buďto vzájemný duel s ostře nabitými zbraněmi nebo jejich rozdělení.

Nemám v úmyslu někoho kárat nebo soudit. To mi nepřísluší. Jen jsem svobodně sepsal postřehy na oba náčelníky a snad ještě dodám, že z vlastní zkušenosti vím, že na světě neexistuje neřešitelný problém. Vše se dá vyřešit, jen někdy dočasně nevíme jak, což ovšem neznamená, že něco vyřešit nelze.

V tomto případě bych oběma náčelníkům skromně doporučil, aby zakopali válečnou sekyru, sedli si ke společnému ohni a každý předložil své návrhy, co ještě udělat pro lidi v této republice. Ne kolik hodin vysílání a v jakých časech získá ten který náčelník pro svůj kmen, ani ne jaké bubny budou preferovány a už vůbec ne, jak barevné kouřové signály se mají či nemají vysílat. Tohle vše si řeknou posluchači a poznáte to snadno podle sledovanosti. Úplně bude stačit, když si vy, náčelníci, jen řekněte, pro koho tohle vše děláte.

Pokud to děláte pro vlastní ego, klidně pokračujte v dětské hře na indiány a čekejte na svůj tichý zánik. Pokud to děláte pro nás, máte šanci v tom pokračovat za naší plné podpory, protože se v boji proti státní totalitě a korporátnímu fašismu postavíme vždy na vaši stranu.

Rozhodnutí je na vás, náčelníci.

Moudrost a síla nás provázej.

________________________________________________

Doslov

Dlouho jsem přemýšlel, jestli k tomuto blogu mám něco dopsat. Ne něco, abych se omlouval, nebo tak něco, ale něco jako upozornění, co případného čtenáře čeká. Nakonec jsem se rozhodl nikoho neupozorňovat dopředu, ale přihodit pár slov na konec.
Ti, kteří občas čtou mé texty, vědí že ode mne mohou čekat cokoli, jen ne korektnost. Platí to i v tomto případě, kdy si po přečtení mohou všichni pomyslet, že jsem typický troll s šuplíkem plným výplatních sáčků od Chovance a Soroše. Vždyť jsem ťal do vlastních!
Ano, je to pravda - ťal. Bohužel, i dnes jsem si při psaní zapomněl vzít sklenici medu, abych mazal ústa těm, kteří by to tak rádi. A nevezmu si ji asi nikdy. Nedovolí mi to totiž svědomí.
A že jsem kritik všeho? Ano, to je také pravda, ale snažím se být vždy kontruktivní a jsem schopen zajít dokonce až tak daleko, že nabízím oběma náčelníkům svou osobu co by smírčího mediátora. ...byla-li by ta potřeba, samozřejmě.  (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)