My teroru nepodlehneme. My teror vytvoříme.

Dům z karet opravdu stojí za to shlédnout. Autorům, jak je poslední dobou "dobrým" zvykem, se sice podařilo do několika dílů propašovat pervezi a dekadenci, na kterou si také máme potichounku zvykat, jako na něco úplně normálního, ale to zřejmě musí být obsahem každého filmu a seriálu z dílen, plných západních hodnot. I tak ale stojí za to tyto nechutnosti přehlédnout a na seriál se podívat.

Děj, pro toto mé krátké zamyšlení není důležitý a nebudu ho ani popisovat. Důležitý je ovšem vzkaz seriálu a tento zní: "My herci vám v seriálu Dům z karet předvedeme, jak jsou politici živi jedině díky svému herectví a podlosti a zbavíme vás posledních iluzí o nich".

Troly mohu zchladit hned na začátku. Ti, kteří by v komentářích chtěli mektat něco o fikci a filmové nadsázce, tak je odkážu na vyjádření dvou prezidentů USA na adresu seriálu. Bill Clinton i Barrack Hussein Obama se nádherně shodli v tom, že se na něj dívají rádi a když budeme prafrázovat, tak že to tak nějak odpovídá skutečnosti.

Takže o čem že to Dům z karet vlastně je?

No, je o politice. A když je o politice, tak podle všeho by měl být o starosti o občany a o zajištění spokojeného života rodin, o jejich zdraví a vzdělání, o ochraně spravedlnosti, obraně státu před vnějším nebezpečím a tak podobně, že? Normální člověk by v normální době čekal, že to tak bude. Neznalé musím ale krutě zklamat - seriál je jen o lžích, podvodech, zákulisních dohodách, špíně, pokrytectví, přetvářce, zákeřnosti, nenávisti, amorálce, politických obchodech, lobbistech, zneužívání, špehování, zastrašování, vyhrožování, vraždách,... Je to zkrátka do naha svlečená politika. Čistý, 100% destilát všeho špatného, na co si vůbec vzpomenete.

Ten, kdo by si myslel, že je dílo vytvořeno podle dosavad používaného vzoru, že se politické postavy dělí na ty "zlé" a "hodné" nebo, že se někde v jeskyni ukrývá nějaký Batmann, který čeká na signál, tak je na omylu. Ta dobrá strana tady zcela absentuje. Neexistuje hodný politik ani hodný úředník. Ba neexistuje ani hodný odborář, tím méně neexistuje hodný oligarcha, ani hodný lobbista a dokonce ani žádný hodný 'Snowden'. Prostě nic. Nula. Americká pohádka skončila. Na tvrdo.

Skoro nic se neděje jen tak, samovolně, takže není náhodou čas se opět zeptat proč to tak je? Vždyť je to divné! Proč se už nic nenatírá na růžovo a proč je nám z ničeho nic předhozena tvrdá a nekompromisní realita bez možnosti záchrany? Pravda bez obalu.

Rozhodně můžeme konstatovat, že to není úlet, který korporace nezachytily. Že jim to jako uniklo, nebo tak něco. Unikne jistě jen to, co uniknout má a to přesně v tu chvíli, která je předem určena. Například nenatočením filmu Gray State se náhoda nekonala. David Crowley (1985-2014) ho sice zkusil začít natáčet, ale ještě nebyl ten správný čas na informace, které nám chtěl sdělit a proto musel zemřít. U seriálu Dům z karet to tak není - nikdo z tvůrců nezemřel, seriál se už několik let vesele natáčí i vysílá a chystá se už další řada na příští rok. Zkrátka u domu z karet je vše tak, jak má být a dozvídáme se díky němu to, co se dozvědět máme.

Čím to tedy je, že postupně mizí vybraná tabu? Veřejná i neveřejná tajemství. Čím to, že se potvrzuje všechen maras, o kterém jsme správně tušili? Proč Putin právě teď uvolňuje archivy KGB? Proč do médií pronikla zpráva o jakýchsi 28mi utajovaných stranách vyšetřování z 9/11? Proč se dozvídáme o jakýchsi atomových choutkách ISIS? Proč se naráz zesiluje vojenská okupace Evropy?

Je to hodně otázek, ale s největší pravděpodobností to je z toho důvodu, že nastal ten správný čas. Nastal čas na to, aby se všichni seznámili s fakty, že národní vlády jsou jedna obrovská žumpa, bez které se rádi obejdeme. Nastal čas pochopit, že národní vlády a parlamenty jsou nejen do morku kosti prohnilé, ale i bezmocné. Že taktak dokáží řešit jen samy sebe a způsoby, jak se udržet u moci. Že o skutečné problémy pro dobro obyvatel se ve nikdy skutečnosti volení papaláši nezajímali a jsou tedy fakticky naprosto k ničemu. Že od nich nemůžeme čekat ani ochranu a už vůbec nic dobrého. Že v klidu můžeme rezignovat a na tento stav si zvyknout.

Ano, přesně tak - máme si zvykat postupně na vše, co nám předhodí. Už jsme si"včera" zvykli na vysílání našich vojáků, co by okupantů do zahraničí, na perverzní pochody Prahou, na neplnění volebních slibů, na privatizaci státních financí, na obchod s malými děti, na rostoucí počet alergických a očkováním jinak postižených dětí, na humanitární bombardování civilistů, na špehování našeho života i na informace z Wikileaks, na izraelský rasismus a okupaci Palestiny, na Bruselské panstvo nebo na diskriminaci většiny na úkor menšiny. To bylo včera, takže bychom to tedy měli už mít pěkně strávené a dnes si máme zvyknout na další - národní i naši osobní bezbrannost, nulovou vymahatelnost práva a také na pravdu o podstatě přežívání politiků a státních úředníků.

A zítra? Co nám předhodí zítra?

...a pozítří?