Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Život za izraelskou zdí se podobá životu v kriminále

  • palestinska-rodina
Organizace spojených národů, respektive Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí okupovaných palestinských území vydal včera velmi zajímavou zprávu o situaci Palestinců žijících na území Západního břehu. Tato zpráva je smutnou výpovědí o dehonestaci člověka a jeho práv. Je ukázkou toho, kam až může klesnout člověk.

Celou zprávu v originále si můžete prohlédnout zde:http://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/Full%20Report_44.pdf

Izrael se roku 2001 rozhodl, že v zájmu ochrany před terorismem a útokem sebevražedných útočníků postaví mezi územím Palestinců a zbytkem Izraele velkou zeď. O rok později se začalo s její stavbou. Co na tom, že ti atentátníci útočili na Izrael také proto, že izraelská armáda napadala palestinská města a vesnice. Nebylo ničím neobvyklým, když izraelská armáda přijela na místo kde se nalézala palestinská pole a celá jim je rozorali tanky.

Tyto případy chování izraelských vojenských jednotek jsou známé a několikrát se o tomto chování také hovořilo na půdě OSN. Tato mezinárodní nezávislá organizace sama uznala, že sebevražedné útoky mohou být vyvolány právě takovýmto nelidským hyenismem izraelské armády. Zlo je tedy opláceno zlem. Není to správné. Je ale správné, když jedna armáda decimuje civilní nevinné obyvatelstvo?

Proti této obranné zdi se postavil i Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Postavená bariéra nepříznivě ovlivní život nejméně 95 000 Palestinců, kterým ztíží nebo znemožní přístup k jejich polím, pastvinám a vodním zdrojům, naruší obchodní a příbuzenské kontakty. To je nepřípustné zasahování do jejich lidských práv. Nejméně 210 000 Palestinců se ocitne v izolaci mezi bariérou a linií příměří z r. 1948 (tzv. Zelenou linií). Tito lidé jsou odříznuti od svých krajanů, správních, kulturních a obchodních center a pracovních příležitostí. Palestinské správě Západního břehu tak bylo fakticky zkonfiskováno izraelskými úřady 14 % jejího území.

Konstrukce zdi a zabírání okupované půdy způsobené její výstavbou je podle zákonů vztahující se na okupující síly zakázáno. Jde hlavně o Haagskou úmluvu z roku 1907 a Čtvrtou ženevskou konvenci z roku 1949. Výstavba zdi také porušuje základní pravidla okupace – například to, že legální práva na zem nemohou být získána vojenskou silou.

Dnes tato oddělující zeď měří 708 kilometrů. 61,8 % plánované délky zdi je postaveno, 8,2 % zdi se staví a dalších 30 % zdi se teprve plánuje dostavět. 85 % délky zdi bude procházet skrz území Západního břehu, pouze 9,4 % délky zdi bude ohraničovat zbytek Izraele od hranic Západního břehu. Tato zeď ohraničuje také východní Jeruzalém. 80 % zdi je vystavěno na Západním břehu na půdě, kterou izraelská armáda zabavila palestinským vlastníkům. Pouze 20 % je vystavěno na tzv. Zelené linii, která tvořila hranici mezi Izraelem a Palestinou do roku 1967, než začal Izrael s okupací Palestiny. Ale i tak není žádná část zdi vystavěna na izraelské části Zelené linie. Více než 230 km čtverečních nejúrodnější půdy Západního břehu – přibližně 10 % jeho veškeré zemědělské půdy – bylo zabráno za účelem výstavby zdi.

Zeď se skládá z plotů, příkopů, ostnatých drátů, upravených pískových cest, elektronického monitorovacího systému, hlídkovacích silnic a nárazníkového pásma. Asi 61 km bariéry mezi Izraelci a Palestinci se skládá z 8-9 m vysokých segmentů betonových desek, které jsou propojeny do podoby zdi, a to zejména v městských oblastech, jako je Jeruzalém, Betlém, Qalqiliya a Tulkarm.

Zhruba 6500 Palestinců je v současné době umístěno v uzavřeném prostoru mezi demarkační linii a zdí. Do tohoto prostoru nemá nikdo přístup. Tento přístup lze získat pouze na základě speciálního povolení. Obyvatelé obývající tuto oblast dokonce musejí pravidelně žádat izraelské úřady o povolení k trvalému pobytu. Jinými slovy obyvatelé okupovaných míst musejí žádat své okupanty, jestli mohou na svém území nadále bydlet. Obyvatelé tohoto prostoru se stávají vězni ve svém domově. Ven za zeď mohou pouze skrze kontrolní body, které stráží izraelská armáda. Techto kontrolních bodů je 66 a jsou otevřeny třeba jen v určité roční období, například v období sklizně je jedna brána otevřena jen 6 dní v roce a to jenom 3 krát denně po dobu jedné hodiny.

Zeď působí vážné humanitární problémy. Palestinci jsou odříznuti od své zemědělské půdy, svého živobytí, pracovních míst, škol, univerzit, sociální sítě a zdravotnických center. Ženy budou i nadále rodit na kontrolních stanovištích a novorozeňata nadále umírat, protože budou odříznuty od přístupu ke zdravotnickým službám. Zeď prohlubuje již existující nerovnost mezi Izraelci a Palestinci k přístupu k vodě. Připojí 70 % celkového zavodněného území západní aquiferové pánve k Izraeli spolu s 62 prameny a 134 palestinskými studněmi.

Zeď znemožňuje Palestincům provozovat zemědělství a chudoba obyvatel se velmi zvyšuje. Uvnitř zdi se také nenachází žádné obchody, žádná škola nebo stanice záchranné služby. Toto všechno se nachází venku. 10 % nejúrodnější půdy zůstane izolováno mezi zdí a Zelenou linií. Již nyní se 60 % farmářů, jejichž pole zůstala za zdí, nemůže na svou půdu dostat. Takže lidé jsou nuceni neustále žádat o povolení. Podvejme se na jednotlivé příběhy jednotlivých lidí:

––––––––

Příběh první:

Jmenuji se Fuad Jado a žiji s rodinou v oblasti Tantour, jižně od Jeruzaléma. Tato oblast tradičně patří do obce Beit Jala, ale tato obec je nyní od nás odtržena zdí. Jako většina lidí v tomto našem společenství jsem majitelem identifikačních průkazů Západního břehu. Pro všechno co potřebuji musím chodit do Betléma. Od roku 2007 dostávám povolení k přechodu 300 kontrolních bodů. Nicméně, výlet do Betléma, který trvá 3 minuty, nyní trvá 30 minut a může trvat až jednu a půl hodiny. Dopoledne bývají totiž kontrolní body plné lidí. V naší obci nejsou k dispozici žádné obchody nebo zařízení. Tak nemůžeme
legálně vstoupit do východního Jeruzaléma a koupit si tam zboží. Můžeme jen přinést množství potravin pro „osobní spotřebu“ a to ručně, nesmíme řídit auta v Jeruzalémě. Uvnitř zdi smíme na vymezeném prostoru jezdit na koni.

Příběh druhý:

Naše situace je obzvláště obtížná u lékařské pohotovosti. V roce 2005, moje matka dostala infarkt. Zavolali jsme palestinský Červený půlměsíc nacházející se v Betlémě, ale řekli nám, že potřebují vše
zkoordinovat s izraelskými úřady, aby byli schopni přejet do Jeruzaléma. Nebyl čas na nějaké čekání,
, takže jsme se pokusili zavolat izraelskou linku první pomoci Magen David Adom. I ti nám řekli, že nemohou do oblasti přijet, neboť se jedná o vojenskou zónu. Tenkrát byla ve zdi malá díra, tak akorát na to, aby člověk mohl prolézt nepozorovaně ven. Nesl jsem matku v náručí přes pole. Musel jsem s ní ujít celý kilometr k danému místu. Když jsem se dostal k díře ve zdi, maminka mi umřela v náručí.

–––––––

Lidé žijící za zdí jsou jako ve vězení. Nic neudělali, jsou jenom Palestinci. Mají odepřený přístup za prací, za školou, nemohou si pořádně nakoupit, nemohou jezdit auty, je jim odpírána lékařská péče. Rodiny jsou rozděleny. Pole Palestinců se ve velké části nacházejí mimo zeď. Izrael tak znemožňuje Palestincům obhospodařovat svá pole. Včera navíc izraelská armáda zabavila Palestincům dalších 2000 akrů zemědělské půdy. Veškerá úroda na polích se nacházející byla zaorána a pole budou v armádním vlastnictví do konce tohoto roku. Přes 12 000 Palestinců tak ztratilo možnost obživy.

Lidé si musejí platit povolení k pobytu na svém území. Tímto vším se vyznačuje demokratický stát? Už i samotní izraelští občané nesouhasí s praxí svých úřadů. Zakládají se izraelské spolky a nadace, které se zastávají palestinckého obyvatelstva. Pořádají se demonstrace za lidská práva. Stále více i místní židovští obyvatelé jsou proti obsazování palestinských území.

Možná proto také Izrael tento týden schválil kontroverzní zákon, kterým se zakazuje bojkotovat izraelskou politiku a obsazování Západního břehu. O tomto zákonu také píši v Evropských rozhledech, článek si můžžete přečíst zde.

Zatímco se původně izraelská vláda domáhala toho, že zeď je stavěna z bezpečnostních důvodů, nyní již připustila, že hlavní důvody pro výstavbu zdi jsou politické, a to zejména připojit osadnické bloky k Izraeli a vytyčit hranice Izraele tak, aby se zabránilo vytvoření palestinského státu v hranicích z roku 1967 s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem.

Východní Jeruzalém bude zdí kompletně odříznut od zbytku Západního břehu. Jak poznamenal profesor John Dugard, zeď je nástrojem sociálního inženýrství navrženým k tomu, aby dosáhnul judaizace Jeruzaléma snížením počtu Palestinců žijících ve městě. Palestinská území, od roku 1967 okupovaná Izraelem, odpovídají 23 % rozlohy historické Palestiny. Dokončením výstavby Zdi Palestincům zbude na Západním břehu a v Gaze pouze 13% původní rozlohy tohoto území.

Zkrátka chování Izraele je neomluvitelné. Je to přesně tak jak se píše v dokumentech OSN. Izrael má právo zajišťovat svým občanům bezpečí, totoprávo však musí uplatňovat v souladu s mezinárodním právem. Řešení pomocí zdi je neomluvitelné pošlapávání mezinárodních práv a předpisů.

zdroj: http://www.hrebenar.eu/2012/05/zivot-za-izraelskou-zdi-se-podoba-zivotu-v-kriminale/

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře