Stephen Lendman: Dlouhodobá strategie Izraele pro Střední východ (1. část)

Podrobnosti

ze světa / Blízký východ|

20. červen 2011|

Stephen Lendman|

5643 x

V roce 1982 vydal Oded Yinon, poradce pro izraelské Ministerstvo zahraničních věcí, dokument odhalující záměr regionální dominance a územního zisku. Tento stále relevantní dokument je nazvaný “Strategie pro Izrael” a byl přeložený (pozn. do angličtiny), editovaný a vydaný pod novým titulem “Sionistický plán pro Střední východ” uznávaným profesorem Israelem Shahakem (1933 – 2001), aktivistou, analytikem a otevřeným kritikem Izraele.

 

Jeho vydavatel Asociace pro arabsko-americké absolveny vysokých škol (Association of Arab-American University Graduates) jej popsal jako “po dnes nejexplicitnějším, nejdetajlnějším a nejjednoznačnějším prohlášením sionistické strategie na Středním východě… Jeho význam… nespočívá v jeho historické hodnotě, ale v noční můře, kterou představuje,” což se kvůli němu začalo odehrávat.

Jeho dvě základní premisy jsou:

- aby Izrael přežil, musí ovládnout region a stát se světovou velmocí

- musí uspět v rozdělení arabských národů na malé státy – balkanizovat je podél etnických a sektářských linií, aby se staly satelity Izraele, s kontrolovatenými zástupci. Tato myšlenka byla vytvořená po vzoru systému milletů (národů) v Otomanské říši, pod kterým místní autority vládly komunitám s rozlišnými etnickými identitami a vyznáním.

Zabrání Golanských výšin Izraelem v roce 1967 a invaze Libanonu v roce 1978 a 1982 se řídily tímto plánem a Yinon k nim poznamenal, že “dalekosáhlé možnosti poprvé od roku 1967 (vytvořené) velmi bouřlivou situací kolem Izraele,” můžou být vyvolány, kdykoliv si bude Izrael přát. Jeho metodou jsou preemptivní útoky proti Palestincům a regionálním státům, které se staly potenciálními terči, které leze oslabit, fragmentovat rozdělit a překonfigurovat pod kontrolou Izraele.

V roce 1982 počítal s rozdělením Iráku na šiítskou, sunitskou a kurdskou oblast, k čemuž skutečně došlo po roce 2003. Shahak k tomu řekl:

“Plán věrně prosazuje myšlenky německých geopolitiků z let 1890 – 1933, které byly zcela přebrány Hitlerem a nacistickým hnutím a určlily jejich cíle ve východní Evropě.” Byly implementovány v letech 1939-1941, “a pouze (globální aliance) zabránila na čas jejich konsolidaci.”

Se slovy o “počáteční fázi nové éry,” Yinon prohlásil, že “Existence, prosperita a stabilita (Izraele) závisí na jeho schopnosti přijmout nový rámec pro přístup ke svým domácím a zahraničním záležitostem,” založeném na zabezpečení jeho materiálních potřeb skrze války o nerostné suroviny a rozdělení arabského světa.

“Všichni arabské státy na východ od Izraele jsou rozdělené, fragmentované a destabilizované vnitřními konflikty ještě víc než ty v Magrebu (Maroko, Alžír, Tunis, Libye, Mauritánie, Západní Sahara). Všechny státy Perského zálivu jsou “postavené na křehkém hradu z písku, ve kterém je pouze ropa.” Jordán je ve skutečnosti Palestina, Ammam totéž co Nablus.

Další muslimské státy jsou v podobné situaci. Polovina íránské populace mluví persky, zbytek jsou etničtí Turkové. Turecko je napůl sunitského vyznání, zbytek jsou šiítští alawité a sunitští Kurdové. Dnes je Afghánská rozdrobenost janější, skládá se z Paštúnů, Tádžiků, Hazarů, Uzbeků, Turkmenů, a dalších. V Pakistánu žijí Paňdžábové, Sindhové, Seraikiové, Muhajiriové, Baloši a další.

Od Maroka po Indii, Somálsko a Turecko neexistuje stabilita, což “ukazuje na… rapidní degradaci celého regionu,” čehož má Izrael využít. Napříč Středním východem převládá rozklad, včetně hladu a nezaměstnanosti milionů a potenciálně může dojít k problémům zadržitelných pouze vojenskými silami, což by dalo Izraeli “dalekosáhlé možnosti poprvé od roku 1967.”

Strategickou chybou Šestidenní války bylo nepředat Jordán Palestincům (?), čímž by byl “neutralizován” dnešní problem jejich odsunem. “Dnes stojíme najednou před obrovskou příležitostí naskrz změnit situaci a to  musíme provést v nadcházející dekádě , jinak jako stát nepřežijeme.”

zdroj: http://www.opednews.com/articles/Israel-s-Longstanding-Midd-by-Stephen-Lendman-101020-684.html

http://srsen.wordpress.com/

Autor: SocTraf

Komentáře