Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Když se izraelští vojáci dají do zahradničení

  • libhranice
V rámci zatím poslední izraelské záměny příčiny a důsledku - tedy v rámci přestřelky u libanonské vesnice Adajsíh, která vyústila ve smrt tří libanonských vojáků a jednoho novináře a jednoho vojáka izraelského - izraelský ministr obrany Ehud Barak zahovořil o „plánované provokaci", poslanec za „opoziční" stranu Kadima Šaul Mofaz o „plánovaném teroristickém útoku" a izraelský premiér Benjamin Netanjahu o čemsi, za co je „přímo odpovědná" libanonská vláda.

 

Není zatím jen zcela jasné, jak by mohl být kdokoli v Libanonu zodpovědný za to, že se v Izraeli kdosi rozhodl, že by armády měla vyrvat ze země strom rostoucí vně izraelského hraničního plotu, a to kvůli tomu, aby si vojáci vylepšili výhled na oblast před nimi.

Podle deníku Haarec bylo vyrvání stromu armádou zařazeno do kolonky „plánované činnosti při prořezávání vegetace". Zdá se tedy, že když někdo izraelským vojenským zahradníkům nedovolí kácet stromy v zalesněných oblastech mimo území Izraele, dopustí se podle všeho extremistického postoje, který byl vymyšlen v Íránu, přes Sýrii propašován do Libanonu, kde ho Hizballáh použil k vymytí mozků libanonské armádě, která hlídá hranici své země, byť přitom neohrožuje vegetaci na izraelské straně. Předchozí izraelské krajinářské projekty mezitím zahrnovaly například oddělení Palestinců od jejich políček tzv. bezpečnostní zdí, výsadbu stromů na místech zničených palestinských vesnic, zavlažování libanonských olivových hájů kazetovými bombami a odvracení vodních zdrojů v regionu na své území. Zatím není jasné, zda i poslední smrtící nálet na Gazu neměl něco společného se zahradničením.

V reakci na izraelské tvrzení, že Libanon obranou svého stromu na svém území porušil rezoluci 1701 (o ukončení izraelské agrese z roku 2006), šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh konstatoval, že Izrael tutéž deklaraci porušil už 14 tisíc krát, nemluvě o tom, kolikrát porušil ostatní rezoluce, které proti Izraeli Rada bezpečnosti OSN kdy přijala. Izraelské potíže s matematikou dokládá i článek v Haarecu, podle něhož „Izrael zahájí diplomatickou kampaň, která by ukončila americkou a francouzskou vojenskou pomoc Libanonu". Podle Haarecu USA daly v uplynulém roce Libanonu na nákup zbraní 400 milionů dolarů, chybí ovšem zmínka o tom, že tyto zbrojní nákupy jsou přísně omezené jen na určité druhy výzbroje, a že například dalekohledy pro noční vidění určitě nepředstavují pro Izrael existenční hrozbu. V protikladu se přitom často uvádí cifra 140 miliard dolarů, které USA Izraeli poskytli v rámci přímé pomoci, nicméně harvardský ekonom Thomas Stauffer skutečné americké náklady na Izrael jen mezi lety 1978 až 2002 zvýšil až na více než 1,6 bilionu dolarů. Poslední položkou v tomto seznamu je 205 milionů dolarů, které americký Kongres uvolnil Izraeli, aby si mohl nakoupit rakety systému Iron Dome. Možná tím uvolnil cestu, aby Izrael mohl napříště zahradničit rovnou raketami.

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře