MMF: Čína převezme po USA titul největší ekonomiky světa…

Jde o nejdelší a technicky nejvyspělejší vysokorychlostní trať na světě. Cestu z Pekingu do Kuang-čou trať zkrátí z 22 na osm hodin. Zastávek je na trase 35, mimo jiné i ve velkých městech Čeng-čou, Wu-chan a Čchang-ša. Provoz byl slavnostně zahájen dnes, 26. prosince 2012, tedy na 119. výročí narození někdejšího čínského vůdce a zakladatele komunistické Čínské lidové republiky Mao Ce-tunga. Provoz na rekordní trati bude zahájen krátce před Novým rokem, kdy miliony Číňanů křižují zemi při cestách za příbuznými…

Železniční doprava je považována za klíčový druh dopravy pro fungování národního hospodářství země. Čínská vysokorychlostní železnice se stala v minulosti terčem ostré kritiky. Důvodem byla především srážka dvou vysokorychlostních vlaků v červenci 2011 u města Wen-čou, která si vyžádala 40 obětí a na 200 zraněných. Od nehody Čína omezila projekty týkající se vysokorychlostních tratí, i když podobných tragických událostí se děje ve světě spousta, Japonskem počínaje a Indií konče. Při nejvyšším počtu obyvatel jde o zanedbatelný počet mrtvých na železnici. Přesto Čína zahájila testovací jízdy vysokorychlostního vlaku, který může jet rychlostí více než 350 kilometrů za hodinu v teplotách pohybujících se kolem minus 40 stupňů Celsia. Provoz by měl být zahájen koncem roku. Informoval o tom list Daily Telegraph. Zmíněná železniční souprava je podle všeho jediná na světě schopná dosáhnout takových rychlostí v extrémních mrazech. Jezdit má na trase spojující přístav Ta-lien ležící na severovýchodním pobřeží Číny s městem Charbin, jež je po většinu zimy skryto pod sněhovým příkrovem.

Nové vlaky mají vzdálenost 920 kilometrů překonat za tři a půl hodiny, což znamená výrazné zkrácení cesty oproti stávajícím devíti hodinám. Čínské úřady uvedly, že bylo velkou výzvou vytvořit spoj, který bude nejen schopen snášet v zimním období čtyřicetistupňové mrazy, ale vydrží rovněž v létě čtyřicetistupňová vedra. Čínská vláda navíc chystá podporu ekonomiky, aby zabránila jejímu případnému zpomalení.

Peking a Šanghaj jsou dvě čínská města, každé z nich skoro lidnatějších než dvě celá Česka, Wuhan, Šen-čen, Hongkong a Tianjin mají každé počet obyvatel téměř jako ČR a dalších 50 měst má více než dva miliony občanů, tedy padesát metropolí větších než Praha. K tomu nejvíce všeho možného na světě, včetně 221 milion internetových připojení, ve všech hotelích údajná ”cenzura” zvaná Wi-Fi, které jsem si se svým Sony notebookem užil až až. Oficiální statistické údaje mezi tím vyčíslily hodnotu čínského hrubého domácího produktu na 5,88 bilionu dolarů. V roce 2003 měla zdravotní pojištění zhruba třetina obyvatel (venkov 21%, město 55%), v roce 2011 to bylo již 95.7 procent (venkov 97.4%, město 90.9%). To znamená, že nyní je více než 1.28 mld. Číňanů kryto zdravotním pojištěním. Podstatným cílem reforem je posílit mimo nemocniční péči. V první řadě jde o personální posílení až 300 tisíci lékařů primární péče v následujících 10 letech. Nutná je rovněž finanční podpora ze strany státu, který ročně platí za jednoho pacienta balíček základních služeb ve výši 25 juanů, tj. cca 90 Kč.

Čínské ministerstvo železnic dne 2. ledna 2012 sdělilo, že v prvním dni roku přepravily čínské železnice celkem 5 milionů 96 tisíc turistů, rekord z loňska činí za jeden den 8.928.000 pasažérů. V provozu bylo celkem 3579 vlakových souprav. Čína je zkrátka jedničkou také v železniční dopravě, kterou rozšířila až do Tibetu...  Druhou největší provincii ČLR obývá nejméně obyvatel ze všech provincií, což z Tibetské autonomní oblasti činí nejřidčeji osídlenou oblast země… Proto byla vybudována nejen letecká síť, ale též železnice. Objem přepraveného nákladu stoupl o 28 procent. Většinu nákladu směřujícího do Tibetu tvoří stavební materiál, včetně ocele a cementu. Nová železnice zjevně urychlila ekonomický a sociální rozvoj Tibetu…

Ne vždy ale byla železnice v Číně vítaným pomocníkem. Koncem 19. století vzdorovali Číňané plánům evropských koloniálních velmocí, které v Asii budovaly železniční síť. Představitelé dynastie Čching roku 1877 v Šanghaji odkoupili první železniční trať na čínském území, jen aby ukázali své opovržení: nařídili koleje vytrhat a výstavbu dalších tratí zakázali. Prý by přišli o práci nosiči nosítek a břemen. Roku 1900 davy vzbouřenců vzaly útokem železniční a telegrafní spojení mezi Pekingem a městem Tchien-ťin a v roce 1911 došlo v S’-čchuanu v souvislosti s výstavbou železnice k povstání, na jejímž konci byl pád dynastie Čching.

Dnes čínská vysokorychlostní železnice s rozpočtem blížícím se 300 miliardám dolarů šokuje svět a konkuruje přepravním časům v letecké dopravě mezi městy, jako je Peking a Šanghaj. Vlaky, jejichž rychlost na nejrychlejších tratích dosahuje v průměru 350 kilometrů v hodině, rekord má bez pár kilometrů 500 km/hod., se blíží USA, Evropské unii a Japonsku. Čína už navrhuje letouny, které mají konkurovat výrobkům firmy Boeing, a jaderné reaktory soupeřící se společností Westinghouse Electric Co. Během necelých sedmi let vybudovala síť rychlovlaků větší než ty, které Japonsko nebo Německo stavěly několik desetiletí. Nyní je zhruba v polovině svého patnáctiletého plánu vybudovat celkem 16 tisíc kilometrů vysokorychlostních tratí spojujících 24 velkých měst v Číně, mezi nimiž je několik měst lidnatějších než Česko, dvě desítky mají přes dva miliony obyvatel.

K oživení Tibetu přispěla i nejunikátnější železniční stavba na světě. Železnice na náhorní plošině, která je nejdelší a má největší nadmořskou výšku na světě, začíná v městě Xi Ning v čínské provincii Qing Hai a končí ve Lhase. Je celkem 1956 kilometrů dlouhá, její průměrná nadmořská výška po celé trati je přes 4000 metrů, nejvyšší úsek je 5072 m nad mořem a nazývá se „železnice nejbližší nebi”. Prochází 550 kilometry tundry a třemi tunely. Ten v horách Feng Huo Shan (Hory větru a ohně) leží na místě, kde je nadmořská výška 4905 m. Měří 1338 metrů a nachází se v oblasti věčně zmrzlé tundry na náhorní plošině jako nejvýše existující tunel na světě. Tunel v pohoří Kun Lun se prochází provincií Qing-hai. Jeho nadmořská výška činí přes 4600 m a délka 1686 m. V této zóně se často objevují stěhující se tibetské antilopy, tibetští divocí osli a další vzácná zvířata náhorní plošiny, proto prostory mezi mostními pilíři mohou fungovat jako přechody pro stěhující se zvířata.

Tibet zažívá zlaté období. Nejmodernější letiště, dálnice, vyšperkované kláštery, obnova tradičních zvyků i jedinečné železniční nádraží. Po vysokohorské železnici se tak dopravují i tři čtvrtiny zboží, které do tohoto odlehlého regionu směřuje. Mezi další argumenty Pekingu patří i tvrzení, že spojení příznivě ovlivňuje i ceny výrobků a zboží, které se tak nemusí transportovat po nekvalitních silnicích. Turisté jsou však pro Tibet důležitým zdrojem financí. V roce 2007 tvořil příjem z turismu skoro 700 milionů dolarů, což představuje zhruba 15 % HDP. Co bylo dříve velmi obtížné a komplikované, je nyní naprosto dostupné. Cesta do Lhasy trvá z Pekingu pouhé dva dny a všechny informace, včetně jízdních řádů vlaků, jsou volně dostupné na internetu. Potírá tím Čína tradice, aby Tibeťané dál žili v bídě, bez elektřiny a slušného živobytí? To by se našim hrdinům bojujícím za lidská práva Tibetu hodilo. Sami si žijí v Evropě v přebytcích maloměšťáků...

Podle materiálů z české ambasády lze proniknout do všech detailů fungování čínské železnice, které představují skoro deset procent délky světových železnic a přepravily jednu čtvrtinu objemu světové železniční dopravy, čímž se staly nejvýkonnějšími železnicemi na světě. V tomto roce čínská železnice zaujala první místo na světě v objemu přepravy cestujících a nákladů a v ukazateli hustoty železniční přepravy. Objem přepravených cestujících na čínské železnici je čtyřikrát vyšší než v Rusku a USA. V oblasti osobní železniční přepravy může Čína denně nabídnout 2,4 milionu míst, ale kolem jarních svátků bude počet cestujících dvakrát vyšší.

Trh s rychlovlaky se odhaduje v současné době na 100 miliard dolarů. Již v roce 2020 by měla být těmito rychlovlaky propojena všechna důležitá čínská města. Do té doby se má železniční síť rozšířit ze současných 86 000 na 120 000 kilometrů. Už teď je čínská železnice po USA druhá nejdelší na světě. Ale stále větší důraz se klade na vysokorychlostní železnice. Čínské státní železnice plánují už do roku 2012 postavit 13 000 kilometrů nových tratí. Umožní zvýšit rychlost vlaků běžně na 200 km/h. Asi na 5000 kilometrech kolejí bude možné dosahovat rychlost 350 km/h. Počítá se také s rekonstrukcí některých starých tratí. A do roku 2020 prý bude v této nejlidnatější zemi světa až 20 000 kilometrů vysokorychlostních tratí. Zřejmá je snaha docílit toho, aby vlaky byly skoro tak rychlé jako letadla...

Speciálně pro čínské železnice nyní vyvinula firma Bombardier nový rychlovlak Zefiro 380 s rychlostí až 380 km/h. Tento známý výrobce dopravních zařízení nedávno podepsal s čínským ministerstvem železnic dohodu o vytvoření společného podniku Qingdao Sifang Locomotive & Rolling Stock Copany. Představitelé železnic objednali 80 vlakových jednotek v hodnotě 2,7 miliardy eur. Jeho předchůdce, Zefiro 250, křižuje Čínu už od roku 2009 jako nejrychlejší se spacími vozy na světě. Nová objednávka obsahuje dodávku celkem 1120 vozů. Budou uspořádány do 20 osmidílných a 60 šestnáctidílných vlaků a dodány postupně v letech 2012 - 14. Do května 2011 bylo dodáno postupně dalších 40 nových jednotek složených z 8 vozů. Každý má kapacitu 504 cestující a rychlost 250 km/h.

Tak třeba cesta z Pekingu do Londýna po kolejích dlouhých 8000 kilometrů by prý trvala jen dva dny. Tři dny by se cestovalo z Londýna do Singapuru, což je téměř 11 000 kilometrů. Sen by se mohl stát skutečností už za 10 let. Světová výzkumná centra se už delší dobu zabývají vývojem vlaků s ještě vyšší rychlostí, jež by mohly být nasazeny do běžného provozu do deseti let. A co je doslova šokující – mohly by jezdit rychlostí až 1000 km/h. Jezdily by prý ve vakuu! Vědci z Jihozápadní univerzity v Ťiao-tchungu odhadují, že první čínský prototyp by na trať mohl vyjet už do tří let a při testech se má pohybovat rychlostí 600 až 1000 km/h.

Světové agentury občas škodolibě upozorňují na fakt, že člověk dokáže překonat i nejmodernější techniku. Tak na Silvestra v roce 2009 nezodpovědný kuřák s jedinou zapálenou cigaretou zastavil nejrychlejší vlak na světě, který teprve 26. prosince uvedla Čína do provozu. Zapálená cigareta v přísně nekuřáckém vlaku spustila alarm, který soupravu zastavil na dvě a půl hodiny. Přitom za dvě a půl hodiny tento vlak ujede 1100 kilometrů dlouhou trasu mezi provinčními metropolemi Wu-chan a Kanton, napsala agentura Reuters.

Inu, posádce superrychlého vlaku se navíc chytit neposlušného kuřáka nepodařilo, protože utekl, než se alarm rozezvučel naplno. Určitě to byl jeden z bojovníků za svobodný Tibet. Další rána nedodržování lidských práv v Číně...

Snímky Reuters (4) a Břetislav Olšer (5) z_pekingu_do_lhasy.pps

Jak být diplomatem a nezměnit se přitom ve schizofrenika…

Asi 50 upálených v 10milionové ČR; skoro jako v miliardové ČLR…?

Už v 8. st. tibetský král Langdarma bořil kláštery a pálil knihy…

Co je čínské, to je špatné; mimo dolary, jimiž Čína zachraňuje svět

Dvacet minut pokorné supliky českého premiéra k čínskému předsedovi vlády…