Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Čína: Dědictví parazitického ekonomického modelu a dopady protikorupční kampaně Si Ťin-pchinga

Hodnocení uživatelů:  / 5
NejhoršíNejlepší 

Zdá se, že čínská ekonomika zpomaluje po letech vzkvétajícího růstu. K oživení hospodářství potřebuje současné čínské vedení nastavit své priority přímo v jedné konkrétní oblasti.

  • cina-dedictvi-parazitickeho-ekonomickeho-modelu-a-dopady-protikorupcni-kampane-si-tin-pchinga

 

Generální tajemník Si Ťin-pching nedávno v Pekingu formálně převzal titul „hlavní“ vůdce Čínské komunistické strany. Tento mocenský vzestup, stejně jako jeho prohlášení, že on „přísně řídí stranu“, naznačují, že jeho tříletá kampaň za očištění režimu od mocenské frakce exprezidenta Ťiang Ce-mina, bývalého vůdce strany, probíhá úspěšně. Vzestup Si Ťin-pchinga rovněž naznačuje, že další etapa odklízení mocenské skupiny okolo Ťiang Ce-mina velmi pravděpodobně nabere rychlejší tempo.

Vyšetřování a potrestání tisíců zkorumpovaných úředníků z mocenské sítě exprezidenta Ťiang Ce-mina je pozitivním opatřením, jak pro stabilitu čínské společnosti, tak pro hospodářský rozvoj Číny. Tito zkorumpovaní úředníci poškodili stát a obecný blahobyt, zejména mnozí z nich rozkradli stovky milionů ze státních fondů a naplnili za ně svoje domy zlatem, hotovostí, obrazy a starožitnostmi. Vzhledem k tomu, že se rozsah protikorupční kampaně protáhl až za hranice, mezinárodní banky rovněž odmítly se těchto financí dotknout.

Pokud chce prezident Si Ťin-pching zlepšit čínskou ekonomiku, měl by pochytat více zkorumpovaných úředníků, veřejně vyvrhnout jejich neprávem nabyté bohatství a použít ho ve prospěch lidí.

Zatčení dalších zkorumpovaných úředníků spojených s Ťiang Ce-minem je jedním z klíčů k řešení mnoha problémů zamořujících čínskou ekonomiku.

Čínské ekonomické dilema

Zdravá ekonomika je klíčem ke stabilitě země a režimu, to je základ prosperující společnosti a umožňuje lidem žít v bezpečí a pohodlí. Bez ní propukají sociální nepokoje a lidé nemohou vyjít s živobytím.

Čínská ekonomika v současné době čelí vážné krizi: Hospodářský růst se propadl, nezaměstnanost je na vzestupu, finanční a realitní bubliny i nadále rostou, lokální dluh je na krizové úrovni, výroba je v potížích a kapitál opouští zemi.

Tento stav způsobuje několik faktorů.

Po konci „kulturní revoluce“ v roce 1970 byla komunistická strana nucena prosadit ekonomické reformy jednoduše proto, aby vůbec mohla přežít. Bez jakékoliv změny v politickém systému umožnilo uvolnění ekonomických omezení Číňanům vytvořit „zázračnou ekonomiku“, která přitáhla pozornost celého světa. Čína se nakonec stala druhou největší ekonomikou na světě.

Ale po 30 letech rychlého ekonomického růstu čínského ekonomického modelu, který se uskutečnil za cenu pošlapávání lidských práv, ničení životního prostředí a nadměrného vyčerpání přírodních zdrojů, je ekonomika vyčerpána. Pokračování hospodářského růstu se již stalo poslední nadějí komunistické strany na udržení legitimity svojí vlády.

Vedení strany okolo současného prezidenta Si Ťin-pchinga čelí řadě ekonomických problémů, od převzetí moci na 18. sjezdu strany v roce 2012, ale ne všechny z nich jsou způsobeny systémem. Mnohé z nich jsou ve skutečnosti důsledkem mocenských bojů v horních patrech režimu samotného: čínské finanční a akciové trhy se staly bojištěm na život a na smrt mezi mocenskými frakcemi komunistické strany.

Skupina, která rychle ztrácí své síly, Ťiang Ce-min a jeho frakce, bezohledně používá čínskou ekonomiku jako trumf při hře o přežití. Jsou připraveni způsobit zhroucení finančního systému, rozpoutat chaos, pokud to bude nutné, ve snaze chopit se znovu moci namísto Si Ťin-pchinga a vyhnout se zodpovědnosti za své zločiny a uniknout potrestání. Problémy kapitálového trhu v červnu a v červenci minulého roku byly důsledkem toho všeho.

Ťiang Ce-minovi zkorumpovaní úředníci sami o sobě také přímo způsobili obrovské hospodářské škody.

Ťiang Ce-minovi zkorumpovaní úředníci

Byrokracie v Číně dosáhla bodu, který popisuje rčení: „Neexistuje úředník, který by nebyl zkorumpovaný“ (无 官 不 贪). Téměř každý úředník z Ťiang Ce-minovy frakce je značně zkorumpovaný, což se jasně ukázalo při evidenci úředníků, kteří byly vyšetřováni, odhaleni a následně souzeni od 18. sjezdu strany.

Nedávno byl obviněn bývalý vysoce postavený úředník Národního lidového kongresu Paj En-pchaj z přijímání úplatků až ve výši 36 milionů amerických dolarů (USD). Bývalý zástupce vedoucího oddělení uhelných dolů Státní energetické správy Wej Pcheng-jüan přijal téměř 30 milionů USD na úplatcích, za což dostal u soudu trest smrti s odkladem (s tím výsledkem, že stráví zbytek života za mřížemi). Bývalý předseda kongresu provincie Kuang-tung, Ču Ming-kuo, byl obviněn z přijetí úplatků ve výši 20 milionů USD. Bývalý člen stálého výboru politbyra Čou Jung-kchang přijal 19 milionů USD. Další Ťiang Ce-minovi spojenci: Ťin Tao-ming přijal 17 milionů, Wan Čching-liang 16 milionů, Mao Siao-pin-ka 15 milionů a tak dále.

Mějme však na paměti, že výše uvedená čísla se objevují v oficiálních zprávách čínského režimu. Skutečné částky jsou téměř stoprocentně mnohem vyšší. Pokud mohlo být nalezeno 17 milionů USD v hotovosti v domě Ma Čchao-čchü-na, pouhého úsekového úředníka v provincii Che-pej, potom je třeba očekávat, že úředníci z vyšších úrovní ukrývají řádově stovky miliard.

Ťiangův systém založený na korupci

Poté, co se Ťiang Ce-min chopil moci, komunistická strana vstoupila do éry, v níž postrádala ideologii nebo určité limity svého chování. Namísto toho ustanovil Ťiang novou sadu mocenských vztahů: nechat bujet korupci, zapojit se do spiknutí moci a zisku.

První část úředníků, kteří přišli pod Ťiangovým vlivem, byli například Li Čchang-čchun, Ťia Čching-lin, Čchen Liang-jü, Ceng Čching-chung, Čou Jung-kchang a další. Svoje působení téměř všichni začali pašováním, tajnými dohodami s podnikateli a vyvlastňováním pozemků jako prostředky pro vytváření vlastního blahobytu.

Netrvalo dlouho, a jak malincí, tak mocní úředníci, kteří rádi používali své veřejné postavení k osobnímu prospěchu, se začali shromažďovat pod Ťiangovým praporem. Během Ťiangovy éry se korupce stala prostředkem kariérního postupu a čistí úředníci se stali těmi, kteří měli být odstraněni.

Příkladem takové čistky je případ CChuang Ťin-kuoa, šéfa stranického výboru okresu Lien-ťiang v provincii Fu-ťien.

Na konci devadesátých let se Chuang snažil vyšetřovat hlavní síť korupce v jeho vlastní jurisdikci. Byl zároveň pod tlakem ze shora i zespoda: Vyšší úředníci mu řekli, aby věc nechal ležet, zatímco gangsteři a triády mu vyhrožovali. Chuang na sobě nosil do práce neprůstřelnou vestu po dobu šesti let. Bezmocný zaslal 11. srpna 2004 Lidovému deníku svůj příběh, jenž nazval: „Proč mě šest let provázela neprůstřelná vesta.“ O rok později byl Chuang zatčen a odsouzen k doživotnímu vězení na základě vykonstruovaných obvinění.

Ťiang Ce-min vládl zemi prostřednictvím korupce, pomocí které vytvořil vlastní síť úředníků uvnitř režimu, ve straně, politické bezpečnosti, armádě a dalších byrokratických systémech. Jeho nejstarší syn, Ťiang Mien-cheng, proslul jako „nejzkorumpovanější muž Číny“.

Kultura korupce, kterou v Číně Ťinag ustavil, metastázovala do armády, soudnictví, systému zdravotní péče, vzdělávání, sportu, médií, státních podniků a dalších. Oficiální posty se začaly kupovat a prodávat, úplatky vydávány a přijímány, předem dohodnuté obchody mezi úředníky a podnikateli se rozšířily po celé zemi.

Záchranné lano čínské ekonomiky bylo v rukou zájmových skupin, které se točily kolem Ťiangovy vlády včetně petrochemického průmyslu, telekomunikací, státní železniční říše, finančního systému a státních podniků v oblastech jako jsou finance, které nabízejí nejtučnější zisky. Do všech těchto oblastí byly dosazeni členové Ťiangovy rodiny a klanu nebo důvěrníci, podřízení a spolupracovníci. Patří mezi ně Ťiang Mien-cheng, Ceng Čching-chung, Čou Jung-kchang, Sü Cchaj-chou, Liou Jün-šan a další.

Čou Jung-kchang a jeho rodina nahromadili nemovitosti a hotovost ve výši přesahující 14 miliard USD, zatímco majetek Ceng Čching-chunga přesáhl 1,4 miliardy USD. Rodina Sü Cchaj-choua a Liou Jün-šana také držela majetek přesahující jednu miliardu dolarů.

Ťiangova éra se rovněž vyznačovala fenoménem „nahých úředníků“, což je termín označující zkorumpované úředníky, kteří nejprve poslali svoji rodinu do zahraničí s ukradenými aktivy, zatímco oni sami vyčkávali na nejlepší okamžik pro svůj vlastní útěk. Tito úředníci často dostávali své peníze ven pašováním hotovosti, skrytými peněžními obchody nebo prostřednictvím velkých investičních projektů. Oficiální statistiky uvádějí, že tímto způsobem uprchlo z Číny nejméně 20 tisíc úředníků, kteří ze země vynesli 116 až 217 miliard USD.

Pokud by mohla být úplně spočítána celá základna aktiv zkorumpované sítě, která rostla okolo vlády Ťiang Ce-mina, je pravděpodobné, že by přesáhla roční výdaje Číny na armádu, zdravotnictví a vzdělávání.

Jak Ťiang Ce-min poškodil Čínu

Systém oficiálních krádeží a korupce vytvořený Ťiangem přišel přibližně v době, kdy Čína procházela rozsáhlou privatizací a ekonomickou transformací. To znamená, že se celé pozadí ekonomické reformy proměnilo v nejlepší příležitost, omluvu a způsob utajování krádeže a opuštění země. Státní majetek byl prostřednictvím rozličných mechanismů privatizován do rukou zkorumpovaných úředníků a zájmových skupin.

Rozšířené zpronevěřování a krádeže způsobily, že Čína ztratila možnost proměnit se v něco, co se podobá západním zemím procesem reforem, ekonomické a sociální základy, které podpírají existenci zákona byly podkopány. Velká část plodů ekonomické reformy ve 20. letech v Číně byla vypleněna zkorumpovanými zájmovými skupinami okolo Ťiang Ce-mina.

Korupce během tohoto období nebyla omezena pouze na úřednictvo, kultura bezpráví pronikala každou úrovní společnosti. Od chvíle, kdy začala být morální hanebnost vládnoucí třídy jasně viditelná, stalo se pro většinu Číňanů ponětí o spravedlnosti značně vzdáleným.

Ekonomika a morálka se vzájemně ovlivňují. Metody ekonomického rozvoje, které vyplývají z pokřiveného morálního postoje, nevyhnutelně povedou ke zpronevěře, korupci a krádežím, což je mentalita „každý sám pro sebe“ a ztroskotání veřejného blaha.

Unikátně zvrhlý aspekt vlády Ťiang Ce-mina ukazuje, do jaké míry se odvážil zničit a degradovat lidskou morálku a svědomí, které jsou základem každé společnosti a dobře fungujícího ekonomického a politického systému.

Bez humanity, morálky a dobré víry se společnost zhroutí a rozpadne. Těžké zkoušení a napadání morálky, které Ťiang praktikoval, bylo pokusem o zničení naděje na novou Čínu, což nemuselo být jeho hlavním záměrem, čímž pravděpodobně bylo osobní obohacení. Pod jeho vedením si komunistická strana začala kopat svůj vlastní hrob. To všechno vyplývá z pohledu na padlé úředníky Ťiang Ce-minovy mocenské frakce.

Pokud projdeme seznam těchto úředníků včetně Po Si-laje, Čou Jung-kchanga, Su Žunga, Sü Cchaj-choua, Kuo Po-siunga a dalších, jedná se zároveň o muže, kteří se zapojili do Ťiang Ce-minova pronásledování duchovního hnutí Falun Gong.

 
Odstranění Ťiangovy frakce pomůže k oživení hospodářství

Důkladné pročištění úřednictva, zapojeného do krádeží obrovského bohatství během Ťiangovy éry, bude mít za následek oživení čínské ekonomiky.

Za prvé může být zabavený majetek, který ukradli, reinvestován do obživy lidí a narovnání problematických oblastí.

Za druhé, odstranění všech těchto úředníků bude mít za následek obnovení ekonomického pořádku a důvěry lidí v budoucnost Číny.

Za třetí, rozbití sítě zkorumpovaných úředníků vytvořené Ťiang Ce-minem a přebudování na normálně fungující systém vlády by Číně umožnilo vrátit se zpět k pozitivní růstové trajektorii a hladké kráčení do budoucnosti.

Za čtvrté, tito zkorumpovaní úředníci jsou základem Ťiang Ce-minovy mocenské frakce. Tedy jejich odstranění před konečným zatčením Ťiang Ce-mina, by znamenalo úplný konec této mocenské frakce.

Z hlubší perspektivy bylo jedním z cílů vytvoření obrovského systému korupce cestou, jak zavázat úředníky celé strany k podpoře jeho kampaně pronásledování duchovního hnutí Falun Gong, aby z ní na jedné straně profitovali a na druhé se jí účastnili. Což je jedním z nejvíce ponurých aspektů jeho vlády.

Historie ukazuje, že pronásledování spravedlivé víry se setká s trestem Nebes. Zhroucení římské říše tuto situaci přesně ilustruje.

Čína dnes doplácí na Ťiangovo pronásledování Falun Gongu. Nicméně je pro budoucnost Číny naděje, pokud bude pronásledování skončeno, oběti očištěny a spravedlnost obnovena. Pročišťování Ťiangova systému korupce je způsob, jak prosazovat spravedlnost, manifestovat nebeské principy a přinést zemi nekonečná požehnání.

Pokojný přechod

Historie Číny nám říká, že změna dynastie se vždy udála ve chvíli, když se velký počet státních úředníků stal zkorumpovanými, a když byla ekonomika a síla země na ústupu. Ťiang a komunistická strana ztratili poslední pozůstatky legitimity a strana se chystá svrhnout sebe samu.

Z řady opatření a kroků, které Si Ťin-pching přijal a realizoval od svého příchodu do úřadu, vyplývá, že nemá na svých rukou krev pronásledování Falun Gongu. Si Ťin-pching se také distancoval od historických zločinů komunistické strany.

Si Ťin-pching tedy nemá žádnou potřebu nést krvavý dluh strany a Ťiang Ce-mina a jeho opuštění strany je nevyhnutelností, která je v souladu s vůlí dějin.

Čína pak učiní poklidný přechod k nekomunistické společnosti, čínský národ a lidé, kteří trpěli desetiletími pohrom, vytvoří v budoucnosti nové období.


Přeložil: Milan Kajínek
 
zdroj:http://www.theepochtimes.com/n3/2192971-editorial-the-legacy-of-chinas-parasitic-economic-model-and-the-impact-of-xi-jinpings-anti-corruption-campaign/

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Komentáře  

#1 biokill@seznam.cz 2017-01-27 11:44
Prečo mám pocit že autor popisuje parazitický ekonomický model USA? Tam zatiaľ k žiadnému zatváraniu parazitov nedošlo. Čínsky Trump v tomto predbehol amerického :).

Facebook komentáře