USA brání Izrael na všech frontách a proti všem

Podrobnosti

ze světa / Amerika|

11. červen 2010|

#64|

7095 x

Nynější kolo jednání MAAE je prvním od roku 1991, které zmiňuje Izrael a má na programu výzvu několika arabských zemí, aby se Izrael připojil ke smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Izrael svůj podpis pod smlouvou pravidelně odmítá, stejně jako mezinárodní inspekce svých jaderných zařízení.

Vyostřená diskuse nakonec skončila slovní přestřelkou, v jejímž rámci představitelka USA Glyn Daviesová prohlásila, že zařazení izraelských jaderných zbraní na pořad jednání je výsledkem spiknutí Íránu, který se snaží „uvolnit" tlak, který na něj USA vyvíjejí kvůli jeho civilnímu jadernému programu. Daviesová řekla, že byť i pouhá zmínka o Izraeli zmaří snahy o bezjaderný Blízký východ, což je iniciativa, kterou USA alespoň nominálně podporují.

Podle plánů a přání Bílého domu se přitom nezadařilo ani při jednání Rady bezpečnosti OSN, která nakonec schválila kompromisně formulované sankce proti Íránu, jejichž význam íránský prezident Ahmadínmežád odmávl jako „dotěrné mouchy". Proti sankcím navíc hlasovaly Brazílie a Turecko, za což se nyní Ankaře od Bílého domu dostalo odsouzení s tím, že turecký postoj při hlasování byl „fackou do tváře" prezidenta Obamy. Americké ministerstvo zahraničí požaduje od obou zemí oficiální vysvětlení jejich postoje, kdyby mělo ale alespoň trochu představivosti, odpověď by našlo samo. Poté, co USA poháněné Izraelem pět měsíců strávily tím, že sankce vydávaly za trest Íránu za neochotu obohacovat svůj uran ve třetí zemi, a poté, co Brazílie s Turecko takovou dohodu s Íránem uzavřely, USA oznámily, že je to „pozdě a málo". Turecko nyní podrážděně reagovalo, že by za takové situace bylo nečestné hlasovat pro sankce, a že stále věří v diplomacii coby prostředek řešení sporu.

A propos, sankce. Jejich pochybnost nyní zdůraznilo i Rusko, které pro jejich mírnou variantu sice zvedlo ruku, ale jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov vzápětí oznámil, že Moskva s Teheránem obnovila jednání o výstavbě dalších jaderných elektráren v Íránu a že ve hře jsou stále i dodávky ruského protiraketového systému S300, na které se podle Ruska nynější sankce nevztahují. Protiraketový systém S300 je čistě obranný, ale nervozitu v Bílém domě a v Izraeli vyvolává fakt, že by podle všeho dokázal odrazit izraelský útok, kterým Tel Aviv Teheránu opakovaně vyhrožuje.

Nesmyslnost posledního kola sankcí proto nutí USA a Izrael pracovat na plánu B, C, D..., jak konstatuje New York Times, a mezitím v Izraeli vyšlo najevo, že v této zemi nejsou například kolečkové křeslo, nemocniční postel nebo léky „v přijímaném smyslu" považovány za humanitární pomoc. A do toho si italský novinář Manolo Luppichini, který se plavil s humanitární flotilou, postěžoval, že někdo nakupoval s jeho kreditkou poté, co mu ji izraelské úřady v Ašdodu zabavily. Napsal kvůli tomu Netanjahuovi, Barakovi, Liebermanovi a dalším, tak uvidíme...

Komentáře