Odborná studie dynamiky kolapsu dvojčat WTC – Recenze knihy českých autorů

https://www.scholars-press.com/catalog/details//store/gb/book/978-3-639-66816-2/dynamics-of-collapse-of-a-high-rise-building

Docent Němec byl osloven nakladatelstvím Scholars‘ Press, poté co v roce 2012 článek o těchto výpočtech vyšel v Journal of Mechanics Engineering and Automation.

V předmluvě knihy se píše „Kniha je inspirována pádem budov Twin Towers (Dvojčat)  Světového obchodního centra, ale odvození diferenciální rovnice je platné pro kolaps libovolné výškové budovy. Počítačové simulace se prováděly na budově se stejnou geometrií i dalšími parametry jako budovy Dvojčat WTC. Bylo zavedeno několik parametrů, jako je například hodnota dynamického útlumu, podíl hmoty padající mimo budovu a poměr průměrného odporu sloupů během kolapsu k mezní síle sloupů. “
„Kniha se nezabývá příčinou kolapsu, ale studuje dynamiku pádu samotného, zejména rychlost a rozsah kolapsu. Byly provedeny některé závěry týkající se pádu WTC Twin Towers. “ …“Dokazuje  nemožnost mechanismu kolapsu,  který byl předložen v závěrečné zprávě NIST, z čehož  vyplývá potřeba dodatečného vyšetřování kolapsu Dvojčat WTC. “

Výstavba jedné z věží WTC. Daleko nejmohutnější sloupy byly v jádru budovy, kde nebyly žádné stropy. Co mohlo způsobit zhroucení jádra až po úroveň terénu?

V závěru knihy, která je napsána pro odborníky a je plná vzorců, tabulek a grafů, je shrnuto to podstatné – tedy že „jak z numerického řešení diferenciální rovnice, tak počítačové simulace za použití programu ANSYS při kombinaci pravděpodobných hodnot vstupních parametrů  můžeme vidět, že kolaps by se zastavil po přibližně 100 metrech. Větší část budovy by zůstala stát. To však nebylo pozorováno v případě kolapsu budovy WTC 1.“ Numerické řešení diferenciální rovnice i počítačová simulace byly prováděny pro budovy WTC 1, ale závěry jsou platné i pro její dvojče, budovu WTC 2.

Pro některé nepravděpodobné kombinace parametrů dojde ke zhroucení celé budovy, ale pád by podle předpokládaného mechanismu , tj. že horní část budovy začíná padat a postupně sráží patra budovy pod sebou, musel být podstatně, pravděpodobně i několikanásobně pomalejší. V knize je na řešení diferenciální rovnice pádu i při počítačové simulaci studována maximální teoreticky možná nejvyšší rychlost pádu. „V obou řešeních se předpokládá, že sloupy nezpůsobují žádný odpor vůči pádu, žádné trosky nepadají  mimo půdorys,  a nedochází  k tlumení. Pád je brzděn  pouze dopadem padající hmoty do nehybné hmoty pater pod zónou nárazu,  což je nevyhnutelné zpomalení  v důsledku zákona zachování setrvačnosti, který je jedním ze základních zákonů mechaniky. Nicméně skutečný kolaps věže WTC1 byl ještě rychlejší. To vede k závěru, že mechanika pádu musela být jiná, než se předpokládá ve zprávě NIST a také než předpokládali autoři této knihy, totiž že padající hmota nenarážela do nehybné hmoty pod ní, ale narážela do hmoty, která začala padat ještě před nárazem.“   Toto je poslední věta a také hlavní závěr knihy. Autoři se nepouštějí do žádných spekulací co tedy mohlo způsobit pád budov, tak, jak byl pozorován. Zůstávají na pozicích své vlastní vědní disciplíny. Kniha ve svém závěru ukazuje, že padající hmota nemohla narážet na nehybnou hmotu nižších pater, jak to předpokládá oficiální zpráva NIST, ale musela narážet na hmotu, která začínala padat již před samotným nárazem. Je evidentní, že řízená demolice, kdy jednotlivé sloupy by byly odpalovány v přesně řízených intervalech, by tomuto závěru odpovídala.

Při pohledu na robustní konstrukci budov si lze jen těžko představit, že by ocelové sloupy odpor nekladly. Je zvláštní, že z trosek trčí jen poměrně tenké sloupy obvodového pláště, zatímco mnohem mohutnější sloupy jádra budovy zmizely. A přitom v jádru budovy nebyly žádné stropy, pouze výtahové šachty a schodiště.

Pád jižní věže WTC. Co způsobuje výbuchy na linii několik pater pod frontou kolapsu?

Každá z věží „Dvojčat“ byla vysoká  417 m (110 pater) a vážila okolo 450 000  tun.

 Pohled na jednu z budov během „kolapsu“ v počátečním stádiu. Horní část budovy začala rotovat a dalo by se předpokládat, že podle zákona o zachování točivosti bude v rotaci pokračovat a k její destrukci dojde nárazem na spodní část budovy. Na videích z kolapsu Dvojčat jsme ale mohli vidět, že v následujících okamžicích se horní část budovy samovolně rozpadla ještě před nárazem.

Pád jedné z věží WTC. Vypadá to jako gravitační hroucení?

 
Závěr – kolaps nebo řízená demolice?

Pokud by došlo ke kolapsu tak, jak uvádí oficiální zpráva NIST, tak by po ztrátě stability sloupů v důsledku vysoké teploty v patrech, kde byl požár, začala padat patra budovy nad požárem a narážela by na patra budovy pod nimi. Nárazem padající hmoty na nehybnou hmotu dolních pater by se pád brzdil v důsledku zákona o zachování hybnosti.  Odpor pádu by samozřejmě sloupy způsobovaly, a to především 47 mohutných sloupů v jádru budovy. Sloupy jsou na váhu pater nad nimi dimenzovány – se stupněm bezpečnosti při započítání současného vlivu možného hurikánu, resp. seismicity, k čemuž v okamžiku kolapsu nedošlo. Je třeba též uvážit, že zdaleka ne všechna hmota horních pater narážela na dolní patra, ale podstatná část padající hmoty padala do strany, mimo půdorys budovy. Na leteckých snímcích areálu WTC po kolapsu obou věží je vidět, že trosky jsou prakticky rovnoměrně rozptýleny po celé ploše areálu. Toto všechno jsou faktory, které pád brzdí.
Po dosazení pravděpodobných hodnot příslušných parametrů do diferenciální rovnice pádu výškové budovy by se pád postupně zpomaloval a zastavil by se přibližně po osmdesáti až sto metrech. Pro málo pravděpodobné hodnoty parametrů, které by způsobily pád celé budovy, by pád, který by probíhal podle mechanismu uvedeného ve zprávě NIST, musel být – podle propočtů docenta Ivana Němce a jeho kolegů z VUT Brno – pomalejší, než bylo u budov WTC 1 a WTC 2 pozorováno.  Pád by nebyl ani tak rychlý ani tak rozsáhlý, k jakému ve skutečnosti došlo.

Závěr autorů knihy – kolaps tak jak proběhl, nemohl být způsoben pouze gravitační silou. A byl dokonce ještě rychlejší, než v limitním případě, kdy by sloupy nekladly pádu vůbec žádný odpor. Takže patra pod nimi musela být v okamžiku nárazu již v pohybu.

Z trosek rozptýlených po areálu WTC trčí zbytek obvodové stěny, tvořené poměrně tenkými sloupy. Kde je zbytek jádra budovy, tvořeného 47 daleko mohutnějšími sloupy? (foto viz. fotogalerie)

Je třeba říci, že autoři knihy neuvádějí žádné konspirační teorie a zabývají se výhradně jen dynamikou pádu při respektování platnosti základních zákonů mechaniky (tj. zákonů o zachování hmoty, energie a hybnosti). Je příznačné, že zpráva NIST se vůbec dynamikou pádu nezabývá. Končí tím, že sloupy v  místě požáru kolabují a budova začíná padat.

Všimněte si sloupu v pozadí, který je odřezán, zřejmě termitem, přibližně pod 45 stupni. V okolí řezu jsou ještě stopy roztavené oceli. Kdo a proč řez provedl a jaký byl důvod k tomu, aby se řez plechem tlustým 10 cm prodlužoval šikmým vedením?

Závěrem je možno říci, že kniha Dynamics of Collapse of a High-Rise Building je fundovanou vědeckou studií, která sice nenabízí ohledně pádu Dvojčat WTC žádné konspirační teorie, ale analýzou dynamiky kolapsu jednoznačně ukazuje nemožnost mechaniky pádu tak, jak je popsána v oficiální zprávě NIST. Věže WTC musely spadnout jinak.

zdroj:http://www.nwoo.org/2016/09/08/odborna-studie-dynamiky-kolapsu-dvojcat-wtc-recenze-knihy-ceskych-autoru/