Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Zemřel „tmavý génius disentu“

  • brutus-denis
Psal se rok 1976, když se olympijské hry v Montrealu nečekaně staly počátkem mezinárodního boje proti jihoafrickému režimu apartheidu.

Několik desítek afrických zemí tehdy pohrozilo bojkotem olympiády, pokud se her zúčastní také Jihoafrická republika. Olympiádě hrozil krach, a tak Mezinárodní olympijský výbor Africe vyhověl.

Jak tehdy napsal americký magazín Sports Illustrated, za úspěšnou kampaní proti rasistickému režimu stál „tmavý génius disentu" Dennis Brutus. A stačila mu k tomu prostá otázka: Jak jde dohromady olympijské „bratrství" a fair play s tím, že se her mohou účastnit i představitelé apartheidu? Zabralo to a „tmavý génius" změnil dějiny (nejen) sportu navždy.

Ke sportu si Dennis Brutus, rodák ze zimbabwského Harare a po předcích afrikánského, francouzského a italského původu, ve skutečnosti ale jen jaksi „odskočil" od psaní básní - vydal celkem deset sbírek - a celoživotního neúnavného boje za spravedlnost. Ještě pár dní před prosincovým klimatickým summitem v Kodani označil tamní jednání za ostudu: „Po celé planetě máme vážný problém, a přesto jsme připraveni světu říci: Ve hře je moc zisků, moc chamtivosti, chudí musejí dál trpět... Lidé celé planety by měli přistoupit k akci," prohlásil v duchu svých životních zkušeností naplněných častým vězněním v jihoafrických žalářích, nechvalně proslulé vězení Robben Island nevyjímaje. Ostatně, i jeho první básnická sbírka Sirény, kotníky a kanady vyšla v roce 1963 v Nigérii, zatímco on byl ve vězení. Při jednom z pokusů o útěk byl postřelen do zad a z tohoto zranění se nikdy zcela nevyléčil.

S životem ve jménu ideálů spravedlnosti souvisely i jeho názory na sport. V ulicích Johannesburgu vedl ještě loni demonstrace proti demolicím čtvrtí sociálního bydlení, které ustoupily výstavbě pompézních fotbalových stadionů pro blížící se mistrovství světa v kopané, stejně jako kritizoval obdobný postup úřadů kvůli zimním olympijským hrám ve Vancouveru. „Cítím, že sport už dnes nemá takovou schopnost měnit společnost, jakou měl dříve," řekl v rozhovoru s americkým novinářem Davidem Zirinem. „Vezměte si například komercionalizaci sportu. Už nemůžete být loajální ke klubu, protože ti hráči jsou kupováni a prodáváni jako otroci. A ještě víc mě děsí, jak je sport využíván k odvracení pozornosti lidí. Od kritických politických věcí v jejich vlastních životech, od jejich životních podmínek. Římané tvrdili, že právě tak se spravuje říše. Stačí dát lidem chléb a hry. Dnes už se ale nedává ani ten chléb a i ty hry jsou ubohé."

„Dennis Brutus byl nebojácný obhájce spravedlnosti, neúnavný organizátor, nenapravitelný romantik a velký humanista," napsal o něm autor jednoho z nekrologů. „A k tomu byl jedním z největších a nejvlivnějších moderních afrických básníků, zcela určitě nejčtenějším. A nepochybně patřil i k nejlepším básníkům všech dob."

Dennis Brutus zemřel 26. prosince 2009 v Kapském Městě ve věku 85 let.

Převzato z Literárních novin

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře