Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Konec Kaddáfího Libye – díl 2.

Hodnocení uživatelů:  / 2
NejhoršíNejlepší 

V minulém díle jsem nastínil, že o tom proč a jak došlo k pádu Kaddáfího, existují dohady i četné teorie. Pravdu má dle mne pisatelka článku o Libyi Dana Madarová, jejíž článek jsem pozorně četl a konfrontoval s jinými články. Osud Libye byl předurčen již dávno. Strategie zničení suverénního státu nezačala ozbrojenými výstupy iniciovanými západními službami či posledními rozhodnutími OSN. Libye je pro svou svébytnou politiku dlouhodobým terčem Západu.

  • konec-kaddafiho-libye-dil-2

Muammar Kaddáfí se dostal k moci v roce 1969 jako člen Organizace Svobodných důstojníků unionistů-socialistů, která i s podporou západních demokracií svrhla monarchii. Washington i Londýn však podcenili libyjskou revoluci a její antiimperialistické charakter. Prvním odvážným libyjským krokem bylo vystoupení Kaddáfího na Valném shromáždění OSN v roce 1969, kdy libyjský vůdce vyslovil záměr zrušit zahraniční vojenské základny na svém území. Dalším důvodem pro podepsání ortelů nad Libyí bylo znárodnění všech zahraničních bank a ropných společností v zemi v sedmdesátých letech. V roce 1977 se Kaddáfí svou teorií přechodu podniků pod kolektivní řízení pracovníků dostal do rozporu se zájmy kapitalismu. I v současnosti se libyjský vůdce postavil proti západnímu světu, když odmítl odejít z čela země a rozhodl se neustoupit protivládním protestům. Ty nastaly krátce po nedávných nepokojích v Tunisu či Egyptě. Je však třeba zdůraznit, že Kaddáfího režim neposluhuje USA a EU do té míry jako egyptská či tuniská diktatura. A tak se záměrem vytvoření silnější pozice v Libyi západní svět zaútočil proti Kaddáfímu, využitím záminku potlačení "lidového" povstání. Pod záminkou ochrany civilistů v konfliktu vládních jednotek s ozbrojenými vzbouřenci iniciovali Francie, Británie, Libanon a USA na půdě OSN hlasování o vytvoření bezletové zóny nad Libyí.

Přijetí rezoluce potvrdilo, že i tato organizace je dnes nástrojem Západu sloužícím k přerozdělení světa. Za návrh hlasovalo deset z patnácti členských států RB OSN, pět se zdrželo hlasování – Rusko, Čína, Německo, Brazílie a Indie. Nikdo ze stálých členů nevyužil své právo veta a neřekl globální moci rozhodné "ne". Zřízení bezletové zóny a tzv.. ochrana civilistů znamená ve skutečnosti bombardování libyjských cílů spojeneckými silami. Již dříve Muammar Kaddáfí ostře kritizoval její případné zavedení a vyzval své stoupence, aby se připravili na ozbrojenou konfrontaci se Západem. Vladimir Putin přirovnal rezoluci k středověké výzvě k křižáckou výpravu a prohlásil, že zasahování do záležitostí jiných zemí se stává trendem zahraniční politiky USA. Český prezident Václav Klaus označil vytvoření bezletové zóny za klasickou válku a odmítl uznat libyjskou opozici sídlící v Benghází za legitimních představitelů země. Venezuelský prezident Hugo Chávez odsoudil USA a jejich spojenců za vojenskou intervenci v Libyi a prohlásil, že se chtějí jednoduše zmocnit libyjské ropy.

Stejně Kaddáfí opakovaně obvinil Západ, že se s podporou povstalců snaží zmocnit ropného bohatství v zemi. Libye má totiž největší zásoby mimořádně kvalitní ropy v Africe, proudící především do zemí EU. Americkými analytiky nadsazené odhady zásob umožnily nákup ropy za uměle vytvořené nízké ceny, což Libye přestala akceptovat. Je nezbytné zarazit to sankcemi a rezolucemi OSN či protesty prozápadní demonstrantů. Dalším důvodem k sesazení Kaddáfího, mohlo být podle jiných analytiků, právě obrovské naleziště vody pod Saharskou pouští.

Když Libyjci hledali v roce 1953 na jihu své země zdroje ropy, objevili vodu – obří podzemní rezervoáry, které vyživují oázy. Záhy jim došlo, že ruku v ruce s černým zlatem narazili na skutečný poklad – vyprahlá Afrika, která si doslova šlape po zásobách „fosilní" vody. V srpnu 1984 se začal budovat projekt Velké umělé řeky, jehož realizace má trvat více než půl století. Voda se bude přivádět do obydlených oblastí kolem Středozemního moře systémem podzemního potrubí a sítě čerpadel. Po dokončení má zemi zásobovat 3,68 miliony m³ vody denně s cenou 35 centů za m³. Zásoby fosilní vody by měly při této spotřebě vydržet tisíce let. Navíc tak bude možné obdělávat 155 000 ha dosud neúrodné půdy a Libyjci budou mít hojnost pitné vody i menší závislost na dovozu potravin.

Kdyby se projekt podařilo dokončit, změnila by se Libye z nehostinné pouště v úrodnou část světa, podobně jako Evropa či Amerika. A problém byl na světě. Projekt osobně zaštítil sám Kaddáfí, který ho nazval „osmým divem světa". V současnosti tvoří jeho síť 1300 vrtů o hloubce 500 m a 4000 km potrubí vedeného pod zemí zásobuje vodou města Tripolis, Benghází, Sirtu aj. Kaddáfí nabídl vodu i svým sousedům a byl přesvědčen, že jednou bude Libye moci exportovat ječmen, oves, pšenici a kukuřici. Podle plánu mělo být celé vodní dílo dokončeno za 25 let, ale...

...na počátku roku 2011 zasáhla Libyi občanská válka a Kaddáfí byl 20. října 2011 zabit. Soudí se, že hlavním důvodem byla snaha o ovládnutí ropných zásob země. Podle některých spekulací ale byla důvodem jeho smrti právě voda. Za prvé: Mnohé země zásobují (nejen) Libyi potravinami, a pokud by se Afrika změnila z odběratele v dodavatele, utrpěly by velké finanční ztráty. Za druhé: Populace ve světě neustále roste a s tím se zvyšuje i potřeba pitné vody. Jejím nedostatkem trpí už dnes některé evropské státy. A tuto životadárnou tekutinu, kterou by bylo možné čerpat 4000 až 5000 let, by najednou měli mít v rukou Libyjci? Podle některých se v blízké budoucnosti nepovedou války o ropu, ale o vodu. A Kaddáfí byl podle všeho první obětí této nové „vodní" války.

Pokud by nám nestačil jeden ze zmiňovaných důvodů napadení Libye a odstranění Kaddáfího je zde ještě jeden pádný důvod.

Zůstává nejasné, proč a jak přesně Kaddáfího režim přešel z „modelového" a „důležitého spojence" do módu příštího cíle změny režimů během období jen několika let. Ale poté, co tvrzení o „genocidě" jako ospravedlnění intervence NATO experti zpochybnili, vyplulo na povrch několik dalších teorií.

Často se samozřejmě zmiňovala ropa – Libye je největším producentem ropy v Africe. Ale jeden možný důvod zvláště pro to, aby zrovna Kaddáfí padl z výšin. Získal teď významnou pozornost u analytiků a v části nikoliv Západních médií: centrální bankovnictví a globální monetární systém.

Podle více než jen mála pozorovatelů plánoval Kaddáfí ukončit prodej libyjské ropy za US dolary – s tím, že bude požadovat místo toho platby ve zlatem podložených „dinárech" (jednotné africké měně založené na zlatu) – a to že bylo skutečnou příčinou. Tento režim seděl na masivních hromadách zlata, odhady se blíží 150 tunám, a tlačil i ostatní vlády v Africe a na Středním východě, aby ho následovaly. A to mělo podle analytiků potenciál doslova strhnout dolar a světový monetární systém jako jeho rozšíření. Francouzský president Nicolas Sarkozy údajně šel tak daleko, že Libyi prohlásil za „hrozbu" finanční bezpečnosti světa. „Insideři" z Kaddáfího plánu zjevně panikařili.

„Jakýkoliv pohyb jako tenhle by určitě neuvítala ta současná mocenská elita, co odpovídá za kontrolu světového centrálního bankovnictví," poznamenal finanční analytik Anthony Wile, editor na volný trh orientovaného listu Daily Bell, v interview s RT. „Takže ano, to by určitě mohlo být něčím, co by mohlo způsobit jeho okamžité zavržení a nebylo by zapotřebí žádných dalších důvodů, aby se přikročilo k jeho odstranění od moci."

Podle Wileho by Kaddáfího plán posílil v očích ekonomů podporujících zdravé peníze celý Africký kontinent – a to ani nemluvě o investorech. Mělo by to ale zvláště devastující účinek na US ekonomiku, Americký dolar a zvláště na elitu, co vede ten systém. Ať byl Kaddáfí odstraněn z jakéhokoli důvodu, faktem je, že Kaddáfího Libye neexistuje, a život Libyjců se obrátil v chaos a bezpráví.

Jaká tedy byla Kaddáfiho Líbye?

Využívám článku pisatele, který žil v Libyi 10 let. Ten píše:

Proč je napadena Libye? EU se potýká s ohromnými finančními problémy a jedna evropská země po druhé upadává do bankrotu. Zóna eura je opravdu zdecimovaná a má ohromné problémy. USA všechny své zdroje utratily před 12 léty a vnitřní i zahraniční dluhy se prohlubují. EU a USA dluží Libyi za dodávky ropy skoro 200 miliard dolarů. V roce 2012 skončí koncese velkých naftových společností, které mají právo na těžbu libyjské ropy. Kaddafí požaduje splacení dluhů nebo chce uzavřít mezistátní smlouvy s jinými zeměmi a společnostmi.

Z tohoto důvodu je Libye napadena. A zdalipak má libyjský občan důvody, aby se bouřil proti režimu Muamara Kadafiho ? Myslím, že ne. Jestliže se podíváme na životní úroveň libyjského národa a výhody, které jim zabezpečuje stát, pak se mají velmi dobře; žijí si jako malí bozi. Libye má 6,5 mil. obyvatel a má 14 mil. registrovaných automobilů. Když někdo chce studovat, v kterémkoliv státě na světě, požádá si stát a ten mu zajistí byt, auto, stravu, bezplatné studium a měsíční stipendium 2300 dolarů. V Libyi se neplatí voda, elektřina, plyn, daně, úvěry jsou bezúročné. Když do pěti let nemůžeš úvěr splatit, odepíše ho stát, nebo ho splácí za vás. Každý plnoletý občan Libye, když dosáhne věku 18 let, dostane klíče od bytu. Když si chcete koupit auto, složíte 20,3 procenta ceny a zbytek dotuje stát. V Libyi koupíte za 10 dolarů 85 litrů benzínu nebo nafty. V Libyi jsou potraviny velmi levné, 10 kg chleba stojí 0,15 dolaru. Libyjci nepracují fyzicky, vše dělají cizinci. Žil jsem 10 let v Libyi v různých městech a nikdy jsem neviděl ani jednoho žebráka. Libyjci nejdou pracovat do tzv. "bílého světa", neboť to nemají zapotřebí. V Libyi není nikdo ožebračen, není mu odejmut byt nebo auto protože nesplatil úvěr, není to tak, jako v tzv. demokratických zemích, které se vrhly na Libyi. Otevřeně, je mi líto libyjského národa, neboť asi má být přetvořen na nájemní pracovní sílu, pracovat za 100 dolarů, ztratit všechny dosavadní výhody a o pohodlném životě, jakým žili doposud, se jim bude jenom zdát.

Osobně vidím všechny popsané důvody k napadení Libye za věrohodné. Přidávám jen, že ve hře o moc a suroviny je také vybudování tzv. Africomu , ve shodě s dalšími americkými vládními agenturami a mezinárodními partnery, trvalá bezpečnost s vojenskými programy, které mají za úkol vytvořit stabilní a bezpečné prostředí v Africe na podporu americké zahraniční politiky.

US Africa Command podporuje americké národní bezpečnostní zájmy tím, že provádí širokou škálu programů a aktivit, které pomáhají africkým státům, na jejich žádost, splnit své cíle budování schopné a profesionální armády, které jsou podřízeny civilním autoritám.

Historik a politolog Ondřej Kosina píše, že: Válka proti Libyi byla po celou dobu flagrantním pošlapáním mezinárodního práva. Smutná je role Ruska a Číny, jež na půdě RB OSN nevetovaly bezletovou zónu. Tím se tyto země staly spoluodpovědnými za veškerá spáchaná válečná zvěrstva. Přitom jedním z motivů NATO bylo oslabení čínských a ruských pozic v Africe. Moskva i Peking s Libyí čile obchodovaly a nyní budou – jakožto státy neúčastnící se honu na Kaddáfího – vyšachovány. Obě země si svou chybu uvědomily při projednávání rezoluce o Sýrii, kde hrozil stejný scénář, a proto ji vetovaly. Kaddáfí byl pro Západ mimořádně nebezpečný i v tom, že se pasoval do role sjednotitele Afriky a měl v mnoha afrických zemích nespornou autoritu. Africká unie dodnes neuznala Přechodnou národní radu (NTC), kterou považuje za nelegitimní a požaduje vyšetření zločinů NATO v Libyi.

Co Libyi čeká?

„Muammar Kaddáfí se stal mučedníkem a vzhledem k tomu, že má v zemi mnoho stoupenců, nedá se očekávat, že "rebelové" dokážou ovládat celé území Libye. Ještě před jeho smrtí se formovala početná armáda z loajalistických kmenů v čele s Tuaregy, v jejímž čele může stanout některý z přeživších Kaddáfího synů. Zároveň lze očekávat frakční boje mezi islamisty a bývalými exponenty džamahíríje. Většina černých Afričanů, kteří v Libyi pracovali, již ze země uprchla ve strachu o život před rasistickým násilím. Je nejasné, jak chce NTC dosáhnout loajality kmenů věrných Kaddáfímu. Na bodácích se nedá dlouho sedět. Osobně se domnívám, že Libyi postihne irácký scénář a dlouhodobý chaos, který si vynutí vojenskou přítomnost NATO. Rozvinutý sociální stát přestane existovat. Zemi budou vládnout zkorumpované pseudodemokratické loutky – jakési obdoby afghánského prezidenta Karzáího – myslící jen na vlastní prospěch a obohacení."

Pokud by měl někdo zájem si prohlédnout na videu svědectví nezávislé novinářky Lizzy Phelan o napadení Libye, můžete zde, kde je patrné, jak negativní a dezinformační roli, představovala mainstreamová média v celém konfliktu.

Právě došla zpráva ze Sýrie:

Asadovi se ve válce podařil obrat, informovala tajně německá rozvědka. Ještě před tři čtvrtě rokem německá rozvědka BND v čele se svým ředitelem Gerhardem Schindlerem předpovídala brzký pád režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Nyní Schindler v interní zprávě pro vybrané německé politiky podal jiný obraz občanské války v Sýrii. Asadovi se podle něj podařilo nepříznivý vývoj zvrátit a rebely zatlačuje.

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře